Nejúspěšnějším představením divadla Semafor byla Kytice. Na motivy balad Karla Jaromíra Erbena jí Jiří Suchý napsal v roce 1972. Autorem hudby byl Ferdinand Havlík. Ve dvou uvedeních měla Kytice více než osm set repríz. Když jsme u příležitosti 200. výročí narození K.J. Erbena vydali česko-rusko-slovenskou Kytici, věnovali jsme toto jubilejní vydání umělci všestrannému a vpravdě… Read More: JIŘÍ SUCHÝ – 90, DRUHÁ ČÁST »
Dvojnásobný doktor honoris causa (JAMU Brno, UP Olomouc) oslavil 1. října 2021 v Divadle Semafor devadesátiny recitálem, sestaveným z vlastních písní a nazvaným Znám ještě starší lidi. Jiří Suchý, velmistr laskavé poetiky, poetické srandy, písniček a také obrázků patří do mého života. Už více jak šedesát let. Vzpomínka první – letní podvečer v horské boudě… Read More: JIŘÍ SUCHÝ – 90, PRVNÍ ČÁST »
Generální konzulát Ruské federace v Brně informuje: Vážení kolegové, zasíláme informace o náboru na studium v Rusku pro akademický rok 2022/2023 na rozpočtovém základě (na úkor státního rozpočtu Ruské federace). Žádosti mohou podávat občané České republiky – studenti, učitelé, akademičtí pracovníci i krajané žijící v České republice. Registrace je otevřena od 1. září do 1.… Read More: STUDIUM V RUSKU V AKADEMICKÉM ROCE 2022/2023 »
Se smutkem si dovolujeme oznámit, že nás dne 15. září 2021 ve věku 87 let opustila naše milá kamarádka, kolegyně, novinářka a rusistka PhDr. Jana Vacková, dlouholetá ředitelka pražské jazykové školy a autorka učebnic ruštiny. Rozloučení se uskuteční ve středu 22. září 2021 ve 12:50 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Mgr. Jiří… Read More: ZA PhDr. JANOU VACKOVOU »
Vážené kolegyně, vážení kolegové, uveřejňujeme další možnost vzdělávání – pozvánku naší milé kolegyně Mgr. Kateryny Zubkovské, která nyní působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jiří Klapka Jazykové centrum FF UK by vás rádo pozvalo na workshop, věnovaný praktickému využití inovativních metod ve výuce ruštiny. Workshop, určený zejména učitelům ruštiny na ZŠ a SŠ, se uskuteční:… Read More: RUSISTICKÝ WORKSHOP NA KARLOVĚ UNIVERZITĚ »
Vyšlo záříjové číslo časopisu Russkij mir. Předchozí čísla časopisu najdete v archivu.
Diskusní fórum s ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem Česko-ruské vztahy se uskutečnilo 2. září 2021 ve Slovenském domě v Praze. Setkání zahájil předseda světového sdružení Slováků žijících v zahraničí a ředitel Slovenského domu v Praze Mgr. Vladimír Skalský a úvodem řekl, že se jedná o další akci z cyklu setkání s diplomaty. První… Read More: FÓRUM ČESKO-RUSKÉ VZTAHY S RUDOLFEM JINDRÁKEM »
ZAKÁZANÁ RUSKÁ POEZIE V roce 2010 vydali v nakladatelství Columbus Ľubomír Feldek a výtvarník Miroslav Cipár knihu Zlatá svadba (Zlatá svatba), která představuje průřez dílem, který za uplynulých padesát let společně vytvořili. Kniha obsahuje ukázky ze známých a úspěšných knih, které postupně vycházely od padesátých let. V popisku se uvádí, že tam je „Hra pre… Read More: VZPOMÍNÁNÍ S ĽUBOMÍREM FELDEKEM – III »
PŘEKLADY RUSKÝCH AUTORŮ Básník znamenitě přeložil do slovenštiny dílo Puškina, Jesenina, Jevtušenka, Majakovského, Maršaka, Vozněsenského, Vysockého. V nakladatelství Perfekt vyšel letos výběr z veršů Alexandra Sergejeviče podle nazvaný podle jedné z básní Daj, Bože, nech sa nezbláznim. Obsahuje mimo jiné i báseň sedmnáctiletého Puškina Priateľom (Přátelům). Vytušíte z ní, kde vzal Gogol ten svůj smích… Read More: VZPOMÍNÁNÍ S ĽUBOMÍREM FELDEKEM – II »
VZPOMÍNÁNÍ S ĽUBOMÍREM FELDEKEM – l Jedna z nejvýraznějších osobností československé kultury, můj nejoblíbenější slovenský básník, prozaik, dramatik píšící slovensky i česky Ľubomír Feldek (9.10.1936), ostatně podívejte se do slovenské wikipedie https://sk.wikipedia.org/wiki/Ľubomír_Feldek. Je tam toho více než ve wikipedii české. Jsou tam uvedeny Feldekovy překlady z angličtiny a francouzštiny, ale ani slovo o překladech z… Read More: VZPOMÍNÁNÍ S ĽUBOMÍREM FELDEKEM – l »
NOVÁ PUBLIKACE „ČEŠI NA STŘEDNÍM URALU“ Nedávno vyšla nová historiografická publikace „Чехи на среднем Урале“ 1) uralského autora Nikolaje Dmitrijeva, který dlouhá léta působil jako vedoucí katedry historie Ruska na Uralské federální universitě v Jekatěrinburgu. Vedle bohaté pedagogické činnosti se též zabývá tématem Občanské války v Rusku, vydávaje populárně-naučné sborníky «Белая армия – Белое дело», kde mapuje… Read More: NOVÁ PUBLIKACE „ČEŠI NA STŘEDNÍM URALU“ »
Rusko-česká smíšená obchodní komora informuje na svých stránkách, že od 09.08.2021 přijímá žádosti o veškeré kategorie víz. Níže uvádíme nové podmínky pro podání žádosti o turistická víza a obchodní / humanitární / studijní víza, vydaná na základě přímých pozvaní firem / organizací: – Žádat o turistické vízum mohou jen občané ČR nebo osoby s povolením… Read More: INFORMACE O VÍZECH DO RUSKA »
Vyšlo srpnové číslo časopisu Russkij mir. Předchozí čísla časopisu najdete v archivu.
Devadesáté narozeniny našeho předního znalce ruské poezie 20. století, PhDr. Jaroslava Vávry, CSc. (*21.3.1930) jsme si připomněli na stránkách časopisu Novaja rusistika i na našich stránkách článkem Jaroslav Vávra jubilující. Kvůli covidovým opatřením jsme mu však mohli osobně blahopřát až o půl roku později. Letos to ze stejných důvodů dopadlo podobně. Autoři článku putovali za dr.… Read More: NA NÁVŠTĚVĚ U NESTORA ČESKÉ RUSISTIKY »
Moravský pohádkář Matěj Mikšíček (1815-1892) se učil rusky v Brně, v dobré vlastenecké společnosti, kterou navštěvovala i tehdy dvaadvacetiletá Veronika Vrbíková (Anna Veronika Werbichova), přítelkyně Boženy Němcové. Ta jí v dopise v prosinci 1851 domlouvala: „Píšeš, že snad nebudeš se moci dlouho učit rusky kvůli pomluvě světa, že jsi sama mezi tolika pány; já bych… Read More: POHÁDKÁŘ MIKŠÍČEK V DOBRÉ SPOLEČNOSTI PROMLUVIL RUSKY »