32. ROČNÍK CELOSTÁTNÍHO RUSISTICKÉHO
SEMINÁŘE ÚSPĚŠNĚ PROBĚHL

Koncem září se učitelé ruského jazyka z celé republiky opět setkali na tradičním semináři. V posledních letech se účastníci sjížděli do Mohelnice, kde o ně vzorně, laskavě a obětavě pečovala organizační garantka celé akce Mgr. Šárka Miketová. Tentokrát bylo z technických důvodů nutné seminář uspořádat v Praze a pouze jako jednodenní. Své prostory pro tuto rusistickou akci ochotně poskytl Slovenský dům jako již mnohokrát předtím pro akce podobného druhu.

Účastníky semináře přivítali Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti, Mgr. Šárka Miketová jako organizační garant, ředitel Slovenského domu Mgr. Vladimír Skalský a ředitel Ruského domu v Praze Igor Girenko, CSc. Pan Klapka jim všem poděkoval za spolupráci, podporu, poskytnutí prostor a péči o účastníky.

Milým hostem semináře byla mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Ruské federace v ČR paní Anna Ponomarjova. Zdůraznila důležitost toho, že rusistika i v dnešní složité době v České republice žije a ocenila snahu českých učitelů o udržení výuky ruštiny na školách i o podporování zájmu o ruskou kulturu. Vyjádřila přesvědčení, že právě prostřednictvím kultury budou naše země znovu navazovat vztahy a nabídla v tomto pomoc ruského velvyslanectví.

V besedě s paní velvyslankyní účastníci ocenili její vřelý vztah k České republice, hlubokou znalost českého prostředí a v neposlední řadě i její bezchybnou češtinu.

* * *

Nabitý program zahájil doc. PhDr. Michal Téra, Ph.D. z Univerzity Komenského v Bratislavě, který ve své přednášce Rozpad východoslovanské jednoty přehledně, zajímavě a nanejvýš zasvěceně přiblížil složité a pestré dějiny východoslovanského prostoru, jeho politický, kulturní a etnický vývoj.

Lektor ruského jazyka z Ústeckého kraje Mgr. Alexandr Ivanov ve svém příspěvku Festumologie – nový přístup k výuce ruštiny aneb prostřednictvím svátků k jazyku, kultuře a historii uvažoval nad tím, jak lze povídání o nejrůznějších svátcích využít k výuce ruštiny a předvedl názorné ukázky propojení tématu svátků se slovíčky, gramatikou i reáliemi.

PhDr. Emil Voráček, DrSc. z Historického ústavu Akademie věd ČR ve svém vystoupení na téma Oxford na Vltavě (k 105. výročí Ruské akce v ČSR) promluvil o důvodech a okolnostech vzniku Ruské pomocné akce, o její náplni, výsledcích a souvislostech a mj. vysvětlil, proč se Praze v té době přezdívalo „Oxford na Vltavě“.

Bc. Eva Jirotková, studentka Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích, v příspěvku Ruská hudba v učebnicích ruštiny zdůraznila kladný vliv hudby, především písniček, při učení se cizím jazykům a analyzovala vybrané učebnice ruštiny z hlediska využití ruských písniček i z hlediska zastoupení informací o ruské hudbě a jejích představitelích.

Mgr. Jiří Klapka pak její výklad doplnil informacemi o historii vzniku Zpěvníku ruských písní.

Ruské hudby a písniček se týkalo i vystoupení lektorky ruského jazyka ze Středočeského kraje Mgr. Romany Hudecové na téma Aktivizace studentů SŠ při výuce ruštiny – písničkový kvíz, v němž se autorka příspěvku zamýšlela nad možnostmi využití ruských písniček ve výuce jazyka a do jednoho kvízu na místě zapojila i účastníky semináře.

Lektorka ruského jazyka z Prahy Mgr. Ludmila Nyklová vystoupila s tématem Русская культура в учебниках и на уроках русского языка. Zdůraznila, že jazyk nelze vyučovat bez seznamování žáků a studentů s kulturou a reáliemi a upozornila na učebnice a publikace, které lze při tomto seznamování využít. Připomněla také, že v letošním roce uplynulo 170 let od založení světoznámé Treťjakovské galerie a 250 let od vzniku slavného Velkého divadla v Moskvě.

Propojení výuky ruštiny s ruskými reáliemi a kulturou bylo námětem i dalšího vystoupení s názvem Kulturní památky Moskvy a Petrohradu – didaktická hra, v němž autorka seznámila přítomné se svojí originální didaktickou hrou a s metodikou práce s ní. Podělila se také o své první praktické zkušenosti s touto hrou i o ohlasy studentů.

Výročí v ruské populární hudbě byla tématem příspěvku Mgr. Vojtěcha Antoše z Pedagogické fakulty MU v Brně. Zmínil především 90. narozeniny lotyšského hudebního skladatele Raimondse Paulse, který je autorem hudby ke známému sovětskému televiznímu seriálu Долгая дорога в дюнах, a 100. narozeniny sovětského a ruského hudebního skladatele Alexandra Zacepina, autora hudby k takovým známým a oblíbeným filmům, jako je Кавказская пленница, Брилиантовая рука, 12 стульев a další. Ukázky z tvorby těchto autorů si přítomní poslechli v podání Mgr. Antoše.

Lektorka českého a ruského jazyka z Dačic Mgr. Eva Levá ve své prezentaci HESKi ČESKi – HROMi BLESKi pobavila přeřeky a trefnými a vtipnými výroky českých dětí a cizinců učících se česky.

Na závěr Mgr. Jiří Klapka krátce promluvil o událostech v české a slovenské rusistice v roce 2026, o letošním ročníku festivalu ARS POETICA – Puškinův památník a slavnostně vyhlásil nový, 61. ročník této tradiční soutěže v přednesu děl ruských autorů.

Účastníci jako obvykle obdrželi osvědčení o absolvování semináře. Všichni přítomní ocenili nejen zajímavé hosty, pestré, poutavé a přínosné příspěvky, ale i srdečnou, přátelskou, optimistickou a tvůrčí atmosféru, která celý seminář provázela. Zvláště cenná a potěšující je také účast, zájem a aktivní zapojení mladých kolegyň a kolegů.