VZPOMÍNKA NA PAVLA KLIKARA

Pavel Klikar již ve svých dvaceti letech založil Originální pražský synkopický orchestr. Bylo to na podzim roku 1974 v Malostranské besedě a orchestr začínal jako kvintet – se třemi dechovými nástroji a dvoučlennou rytmickou sekcí, tvořenou pianem a banjem. O dva roky později přibyl do orchestru druhý saxofon a housle a také jedinečný zpěvák a bavič Ondřej Havelka. Od začátku 80. let začaly nahrávky Originálního pražského synkopického orchestru (OPSO) vycházet na gramofonových deskách.

Zdroj: gramodesky.cz

Mé první vzpomínky na Pavla Klikara začínají na konci roku 1999, kdy jsem měl vystoupení v Ruském středisku v Praze. V publiku byla moje kamarádka, bývalá ředitelka jazykové školy a novinářka PhDr. Jana Vacková. O přestávce mne seznámila se svou přítelkyní PhDr. Zinou Klikarovou se kterou spolupracovala na vydání učebnice Ruština pro pokročilé. A paní Zina mne seznámila se synem Pavlem. Skončil koncert, lidé se rozcházeli a spontánní Pavel Klikar přišel za mnou na pódium s otázkou, jestli bychom si ještě něco nezazpívali spolu. Bez přípravy mě skvěle doprovázel na klavír k písním Jaroslava Ježka, Isaaka Dunajevského a dalším. K mému velkému nadšení mi pak nabídl, zda si nechci s ním zazpívat i jinde.

Zkušebnu měl ve druhém patře Malostranské besedy a ty zkoušky patřily k mým nejsvětlejším hudebním zážitkům. Společně jsme pak několikrát vystoupili v Jazzové sekci a natočila nás i Česká televize v dokumentu o historii Malostranské besedy. Dokument byl vysílán v programu Nedělní ráno s Janem Valou a hlavním průvodcem a hudebníkem byl právě Pavel Klikar. Od úvodní fanfáry z oken Besedy, přes zasvěcené vyprávění až po vystoupení Originálního pražského orchestru.

Ve skoro hodinovém programu vystoupila Zita Kabátová, Jiří Suchý a Ivan Vyskočil, Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, Wabi Daněk, Karel Plíhal, kreslíř Josef Kobra Kučera, divadelníci ze souborů Dostavník a Lucerna a česko-ukrajinská skupina Ignis. Já byl zařazen mezi paní Zitu a pana Suchého se směsí písniček Šimáček – šviháček, Šel Frantík kolem zahrádky a Aх Самара, городок (Ach Samara, garadok). Režii měl Jan Brichcín a při natáčení byla výborná atmosféra – tím spíš, když  asistentku režie dělala jeho choť Michaela, naše dlouholetá kamarádka. Pořad byl vysílán dopoledne na Silvestra roku 2000.

* * *

Zdroj: Wikipedie, Autor: Zvonicek

V dalších letech vystupoval Pavel Klikar nejčastěji se členy Originálního pražského synkopického orchestru na Karlově mostě. Malostranská beseda procházela až do roku 2010 rozsáhlou rekonstrukcí a Pavel Klikar se do jejích prostor již nevrátil. S Pavlem se přátelila moje bývalá spolužačka Vlaďka, která jej ještě v lednu 2026 vezla autem na jednání a on jí při té příležitosti věnoval Souborné vydání gramofonových alb OPSO – legendární gramofonové snímky z let 1976 – 1989.

Poslouchali jsme ty nahrávky s Vlaďkou,  vzpomínali a souhlasili s Ondřejem Havelkou, který napsal: