V kongresovém sále roztockého hotelu Academic se 18. června 2026 uskutečnilo vystoupení hudebního sdružení Slovanský hudební salon. V programu zněly slavné melodie Antonína Dvořáka, Petra Iljiče Čajkovského, Bedřicha Smetany a také Karla Hašlera.
Po delší době spolu opět vystoupili houslový virtuos Alexandr Schonert, jeho maminka, klavíristka Natálie a Jiří Klapka – zpěv, kytara, průvodní slovo. Alexander Schonert se narodil na Sibiři a od roku 1999 žije v Praze. Začátkem milenia založil spolu s Jiřím Klapkou a dalšími umělci hudební sdružení Ruský hudební salon. Bylo to v dnes již neexistujícím pražském hotelu Mondial. Vystupovali v něm především ruští interpreti, zejména sólisté Národního divadla a Státní opery. Pravidelná vystoupení probíhala v Černé labuti, ale také ve Slovenském klubu, ve Viole a dokonce i v Semaforu. Protože v Salonu stále častěji vystupovali také umělci z Běloruska, Polska, Slovenska, Srbska, Ukrajiny a samozřejmě z Čech, přejmenovalo se sdružení na Slovanský hudební salon.
Alexandr s maminkou nevystupovali pouze zde, ale také na mnoha sólových koncertech. V roce 2010 získali oba české občanství. Za mimořádný přínos české kultuře. Vystupovali po celé Evropě, hráli v Izraeli, v Číně i v USA. V České republice mimo jiné v Katedrále sv. Víta, v Rudolfinu, v kostele sv. Šimona a Judy. Reprezentovali Českou republiku např. na koncertě v sídle EU v Bruselu, v Národní galerii umění ve Washingtonu i ve Velkém sále lidu v Pekingu.
Roztocký program Salonu zahájila pozdravná árie monsieur Triqueta z opery Evžen Oněgin v českém překladu. Pořídila jej na přání samotného Petra Iljiče Čajkovského libretistka Antonína Dvořáka, Marie Červinková Riegrová. Tato vnučka Františka Palackého, dcera Františka Ladislava Riegra jezdila do Roztok k Braunerům a její mladší sestra Libuše, provdaná Bráfová, zde později vlastnila vilu. Těmito a dalšími zajímavostmi, které se vázaly i k Roztokám a jejích okolí doprovázel Jiří Klapka krásné melodie.
Vzpomenul, jak po návratu z Göteborgu strávil Bedřich Smetana v roztockém Tichém údolí léto roku 1857. Jak delegace Umělecké besedy, v čele se skladatelem Karlem Kovařovicem, jela v únoru 1888 do Kralup, přivítat na českém území Petra Iljiče Čajkovského. Na jeho přátelství s Antonínem Dvořákem, společné okouzlení Puškinem i první zahraniční uvedení Evžena Oněgina a Pikové dámy v Praze. Roztoky byly vzpomenuty také v souvislosti s obdivem Karla Hašlera k Jarmile, neteři Zdeňky Braunerové. Jarmila byla pravděpodobně inspirací k jeho písním V roztocké třešňové aleji a V roztockých zahradách.
Vedle klasického repertoáru zazněly i Schonertovy mistrovské variace na romance a lidové písně a v závěru koncertu Hašlerova Ta naše písnička česká, ke které se přidal starosta města Jaroslav Drda s manželkou Vlaďkou a celým sálem. Byl to krásný a milý letní podvečer. Děkujeme všem, kteří se o něj zasloužili.
Eva Tagliani