První podzimní večer ruské poezie v Brně se konal 15.10.2023 a byl věnován básníku Michailu Jurjeviči Lermontovovi (1814 – 1841).
Upořádal jej Ruský kulturně osvětový spolek na Moravě a zapojili se do něj – kromě rodilých Rusů žijících na Moravě – nejen členové spolku, ale také jeho příznivci, Češi, Slováci, Ukrajinci či Bulhaři.
Zdravici účastníkům večera zaslali studenti ruštiny Gymnázia ve Velkých Pavlovicích.
Poetický pozdrav studentů Gymnázia Velké Pavlovice
a jejich profesorky Jany Lorencové.
a jejich profesorky Jany Lorencové.
Michail Jurjevič Lermontov byl klasikem evropského romantismu – básník, prozaik i dramatik, autor rozervanecké lyriky i filozofických poém (Démon). Byl tvůrcem společenského dramatu (Maškaráda) a prvního ruského psychologického románu (Hrdina naší doby). Za báseň Na smrt básníka, věnované Puškinově památce a za svobodomyslné názory byl stíhán a potrestán dvouletou službou na Kavkaze. Ve svých 26 letech byl zabit ve vyprovokovaném souboji.
Zdroj: Wikipedie
Otcovská linie básníka Lermontova pochází z rodiny Yuri (George) Learmontha, což byl skotský důstojník v polsko-litevských službách, který se v polovině 17. století usadil v Rusku. Podle rodinné legendy byl v jejich rodu slavný skotský básník 13. století Thomas Rhymer (je známý též jako Thomas Learmonth). Ovšem muži tohoto rodu vynikali spíše jako vojáci.
O básníkově životě a díle hovořily Ludmila Kalvodová a Tatjana Kosjajeva. Zaznělo mimo jiné, že Lermontovův zájem o ruský středověk vedl k tvorbě historických básní a jeho láska k ruskému venkovu se projevila v barvitých obrazech a postavách.
Na snímku Ludmila Kalvodová a Ljubov Vondroušková
Lermontovova poezie se vyznačuje romantickou intenzitou a jeho lyriku velmi obdivoval Anton Čechov, který řekl: „Neznám lepší literární jazyk, než ten Lermontovův“. Večer provázely písně a romance inspirované jeho tvorbou a následná beseda u samovaru.
(vž)