Ve dnech 16. – 17. 9. 2022 se v Mohelnici konal již 28. celostátní rusistický seminář – tradiční podzimní setkání učitelů ruského jazyka ze základních, středních i vysokých škol.
Informaci o jeho průběhu napsala kolegyně PhDr. Marta Vágnerová, PhD., z Jihočeské Univerzity, jejíž dlouholetá obětavá činnosti byla před zahájením semináře oceněna nejvyšším vyznamenáním ČAR – Medailí Josefa Jungmanna.
Účastníky semináře přivítal Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti, ing. Miloš Palla, ředitel SPŠE a OA Mohelnice, ing. Josef Peškar, ředitel Nadačního fondu OA Mohelnice a Mgr. Šárka Miketová jako organizační garant semináře. Pan Klapka jim poděkoval za podporu a poskytnutí prostor ke konání semináře a vyznamenal Mgr. Miketovou Medailí Mezinárodní asociace rusistů „Za úspěchy ve výuce RJ“. Zmínil také, že seminář se koná také za podpory Krajského úřadu Olomouckého kraje, Západočeské univerzity v Plzni, České asociace rusistů, z.s., Česko-ruské společnosti, z.s. a Nadace 2000.
Páteční blok jednání zahájila Mgr. Varvara Golovatina z Ústavu jazykové přípravy ZČU v Plzni workshopem Буквы разные писать: как быстро научить писать и говорить по-русски, v němž účastníky seznámila se svými zkušenostmi, nápady a doporučeními na dané téma. Některé úkoly si účastníci sami vyzkoušeli.
doc. Gigla Dzhynzholiia, CSc.
Poté navázal doc. Gigla Dzhynzholiia, CSc. z Pedagogické fakulty ZČU v Plzni příspěvkem na téma Лексическое новаторство русских писателей, v němž pohovořil o tom, kteří ruští spisovatelé byli novátory v oblasti lexika a za která konkrétní slova jim ruština vděčí. Patrně málokdo věděl, že nejproduktivnějším novátorem byl N. M. Karamzin. Ten vnesl do ruského jazyka více než deset nových slov. Oproti tomu o novátorství A. S. Puškina, především ovšem stylistickém, jistě nepochyboval nikdo.
Mgr. Jiří Klapka ve svém příspěvku Historie a současnost české rusistiky účastníkům přiblížil zajímavá fakta a upozornil mj. na vznikající knihu PhDr. Michaila Odarčenka, CSc. o historii výuky ruštiny v ČR.
Mgr. Eva Kudrjavceva Malenová, Ph.D.
Proč (a jak) se nebát ve výuce ruštiny malovat (I když to neumíte) poradila učitelům Mgr. Eva Kudrjavceva Malenová, Ph.D. a doporučila řadu internetových stránek, které lze k malování na hodinách ruštiny využít. K zasmání i zamyšlení přiměla účastníky Mgr. Eva Levá ze ZŠ a MŠ Dešná ve svém příspěvku HESKY ČEZKY aneb nové perly z hodin češtiny a jedna ruská nakonec, v němž čerpala z vlastních zásob perliček, které se podařilo vyslovit Rusům učícím se česky, ale i Čechům, především dětem na základní škole.
Poté Mgr. Klapka ve svém dalším příspěvku s názvem Literární a historická výročí 2022/2023 přiblížil významná jubilea v nadcházejícím roce 2023. Je jich celá řada, u příležitosti kulatého či půlkulatého výročí si budeme připomínat například Fjodora Ivanoviče Ťutčeva, Fjodora Ivanoviče Šaljapina, Vladimira Majakovského, Jevgenije Jevtušenka, Vladimira Vysockého, z českých osobností například Josefa Dobrovského, Josefa Jungmanna, Karla Čapka, Vladimíra Remka nebo Jaromíra Nohavicu. Oslavíme ale také výročí založení Karlovy univerzity či první uvedení slavné písně Kaťuša. Mgr. Klapka připomněl také některá letošní výročí, podrobněji pak to, které připadlo na červenec – 50 let od úmrtí herce, klauna a mima Leonida Jengibarova, jehož život má i zajímavé česko-ruské souvislosti.
Mgr. Jiří Klapka s knižní ilustrací ženy Leonida Jengibarova Jarmily Halámkové
Páteční program byl zakončen tradičním příjemným posezením při kytaře a zpěvu. Tato část semináře nesla název Festival ARS POETICA – Puškinův památník – nocturno a zapojili se do ní aktivně všichni účastníci, především Mgr. Jana Ivanov Maksoudová. Na závěr pátečního programu byl vyhlášen 57. ročník festivalu ARS POETICA.
* * *
Sobotní program zahájila Mgr. Ludmila Nyklová z Ruského domu v Praze svým vystoupením Праздники в нашей жизни и на уроках русского языка. Připomněla v něm osudy svátků, které se slavily v době Sovětského svazu (některé se slaví stále, některé byly přejmenovány, jiné zrušeny) a současné svátky rozdělila do několika skupin podle typu – svátky státní, profesní, pravoslavné, lidové, svátky jiných národů Ruska aj. Upozornila také na pověry spojené s některými svátky a poradila, kde hledat v elektronickém prostředí inspiraci pro přání k různým příležitostem.
Mgr. Ludmila Nyklová
Mgr. Jana Ivanov Maksoudová ze ZŠ Ladova v Litoměřicích v příspěvku Hry v hodinách ruštiny 2 představila svoji publikaci Aktivity v hodinách ruštiny a několik nových publikací z Vydavatelství Taktik, jejichž je spoluautorkou. Několik aktivit si účastníci s radostí hned vyzkoušeli.
Mgr. Ivanov Maksoudová se podělila i o své bohaté zkušenosti s hrami a aktivitami při výuce ruštiny, upozornila na případná úskalí a možné obměny některých konkrétních aktivit. Po přestávce dostala opět slovo a společně se svým manželem Alexandrem Ivanovem v rámci příspěvku Beseda o putování Kyrgyzstánem pozvala účastníky na výpravu touto nádhernou středoasijskou zemí, v níž v létě pobývali.
Mgr. Alexandr Ivanov si nasadil kalpak a vyprávěl o Kyrgyzstánu
Představili kyrgyzská města i úchvatnou přírodu, zabrousili také do historie a udivili posluchače odpovědí na dotaz, jak dlouho trvá přečtení nejdelšího eposu na světě – kyrgyzského hrdinského eposu Manas. Cestovatelská beseda byla spojena také s ochutnávkou kurutu (sušeného kumysu) a bursaků (kyrgyzských „koblížků“).
Sobotní program byl završen blokem informací a sdělení, v němž se účastníci dozvěděli informace o konání XV. Mezinárodního kongresu MAPRJAL, o současné činnosti Ruského domu v Praze a stále trvající možnosti skládat tam certifikované zkoušky z ruštiny či ucházet se o studijní pobyty v Ruské federaci, o vznikající učebnici Твой шанс aj.
* * *
Na závěr všichni účastníci obdrželi osvědčení o absolvování semináře a rozešli se s příznivými dojmy z milého a přínosného setkání a s nadějí na setkání v příštím roce.
PhDr. Marta Vágnerová, PhD.