Bylo to v roce 2005, právě mi bylo deset a táta a jeho kamarádi mě vzali na vojenskou přehlídku a Dejvickou demarkační, které se konaly u příležitosti 60. výročí osvobození.
Dnes mi připadá, jakoby se mi to zdálo, ale mám fotky z té doby a na internetu se dá najít, že to opravdu bylo. Z vojenské přehlídky jsem toho moc neměl, protože jsme byli daleko, ale Dejvickou jsem si užil. Viděl jsem z blízka prezidenta Václava Klause a také pana Jiřího Suchého a Olympic. V britském stanu jsme poslouchali skotské dudáky, v polském jsme si dali polský bigos z polní kuchyně a v ruském boršč a pirožky. V ruském stanu bylo asi nejvíc lidí. Poslouchali a také zpívali pěkné ruské písničky. Před divadlem Spejbla a Hurvínka byl program pro děti, který vedla naše kamarádka Hanka Kožová a na hlavní scéně s velkou obrazovkou vystupovali známí sólisté a skupiny.
Vzpomínám na vystoupení Yo Yo Bandu i na pěkná děvčata z Dívčího saxofonového orchestru z Luhačovic a vždy v květnu si od té doby pouštím písničku Ivana Hlase.
František Gabriel
Atmosféra při vystoupení Ruského hudebního salonu.
Účinkující: sólisté ND Jurij Kruglov a Andrej Besčasnyj, Ruský salon: Irina Burcevová a Jiři Klapka.