JUBILEA SPOLEČNOSTÍ PRO KULTURNÍ
VZTAHY A SPOLUPRÁCI

Všesvazová společnost pro kulturní styky se zahraničím se stala první platformou pro veřejnou diplomacii, jejíž úlohou bylo informovat svět o nové zemi, o její kultuře a vědě. První předsedkyní byla v letech 1925 – 1929 vzdělaná Olga Davidovna Kameněva (1883 – 1941), sestra L. D. Trockého a první manželka L. B. Kameněva.

S Všesvazovou společností spolupracovali přední osobnosti – Vladimír Majakovskij, Sergej Prokofjev, Ilja Erenburg, v zahraničí tuto iniciativu podpořili Albert Einstein, Marie Curieová, Bernard Shaw, nebo např. Henri Barbusse. Do roku 1931 VSKV spolupracovala Společnost již se sedmdesáti sedmi zeměmi. Díky jejímu úsilí byla v zahraničí publikována díla Maxima Gorkého, Michaila Šolochova, hrála se díla skladatelů Sergeje Prokofjeva či Dmitrije Šostakoviče, promítaly se filmy Sergeje Ejzenštejna nebo hudební komedie Grigorije Alexandrova – např. Celý svět se směje. V Sovětském svazu vycházela díla Herberta George Wellse, Theodora Dreisera, Džaváharlála Néhrúa a také Jaroslava Haška, nebo Karla Čapka, hrály se filmy s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.

Předsedou Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem byl zvolen profesor Zdeněk Nejedlý, vysokoškolský pedagog, literární a hudební historik. Společnost podporovala vědecké a kulturní vztahy, pořádala výstavy sovětských knih z různých oborů, zvala sovětské umělce, vysílala delegace našich umělců do Sovětského svazu a po návratu s nimi pořádala besedy. Založila odbor pro výměnu vědeckých časopisů, členové se podíleli na překladech nové sovětské literatury.

Společnosti sehrály významnou roli v rozvoji kulturních a vědeckých kontaktů a vzájemného poznávání. Přispěly k tomu, že se umění stalo srozumitelným jazykem kulturního porozumění.