SRBSKO A SLOVÁCI

By | 5.9.2022
„Slováci si v Srbsku zachovali slovenský jazyk, kulturu a zvyky, ale také staré recepty ze Slovenska. Svou identitu si dokázali udržet skoro tři sta let.”, říká předseda Světového sdružení Slováků žijících v zahraničí Mgr. Vladimír Skalský. Stará moudrost praví, že je lepší jednou vidět, než desetkrát slyšet. Byl jsem, viděl jsem a nadšeně jsem mu dal za pravdu. O zázraku v Báčském Petrovci napsal Vlado Skalský pěkný článek do časopisu Slovenské dotyky. S jeho dovolením tento článek publikujeme.
plakat_W.jpg
Slovenské národné slávnosti 2022
Zázrak v Báčskom Petrovci
Kto to nevidel, toho to šokuje. Slováci si vo Vojvodine, severnej časti Srbska, ktorá bývala súčasťou Rakúska-Uhorska, dokázali udržať identitu tristo rokov, odkedy prišli za náboženskou slobodou i ekonomickou prosperitou na územia uvoľnené po vyhnaní Turkov. A dnes organizujú festival, ktorý svojím diapazónom nemá konkurenciu v slovenskom zahraničí, ale ani na Slovensku. Okrem folklórnych programov, koncertov súčasnej hudby, divadelných predstavení či výstav výtvarných umelcov obsahuje program aj súťaže poľovníkov, rybárov, šachistov, futbalistov, či tiež medzinárodnú výstavu filatelistov.
skalski_vystava_W.jpg
Vladimír Skalský zahajuje filatelistickou výstavu
Slávnosti sú najreprezentačnejším kultúrnym podujatím Slovákov žijúcich v Srbsku a sú oficiálnym sviatkom tamojších Slovákov. Od svojich začiatkov boli slávnosti dôležité pre Slovákov vo Vojvodine a dolnozemských Slovákov, teda i Slovákov v Maďarsku, Rumunsku a Chorvátsku, vôbec. Náplň slávností tvoria kultúrno-umelecké programy, výstavy v galériách, rôzne stretnutia, snemovanie asociácií a spolkov a mnohé športové súťaže.
Cieľom slávností je každoročne sprístupniť a predstaviť verejnosti ako domácej, tak aj zahraničnej, čo dosiahli Slováci v Srbsku na poli kultúry, vzdelávania, divadelníctva, folklóru, médií či športu počas uplynulého roku.
holka_0_W.jpg
Dívka v kroji nevěsty
Ťažiskovými podujatiami bol v piatok 12. augusta otvárací program, ktorý v priamom prenose prenášala aj srbská televízia, tradičný jarmok umenia či v sobotu veľký folklórny galaprogram. Názory sa rôznili na koncert veľkej srbskej pop-hviezdy Nedy Ukradenovej, ktorý čisto slovenský charakter podujatia posunul smerom k multikultúrnejšiemu rámcu.
Na festivale sa už tradične zúćastnili aj predstavitelia Slovenskej republiky a slovenského zahraničia, vrátane veľvyslanca SR v Belehrade Fedora Rosochu. V delegácii predsedu Svetového združenia Slovákov v zahraničí Vladimíra Skalského boli aj český slavista, predseda Česko-Slovenskej scény Jiří Klapka a podpredseda Spoločnosti M. R. Štefánika v Prahe Bohdan Kraus.
* * *
Do Báčského Petrovce jsem vezl zpěvníky – Špalíček slovenských písní a také česko-slovenskou verzi sborníku Z roztockých luhů a hájků – Veselý je ten náš hájíček, přeloženou Ľubomírem Feldekem. Na místo jsme dorazili v pátek 12. srpna 2022 pozdě odpoledne. A hned, jak se říká „z korábu na bál“ na otevření Filatelistické výstavy. To se konalo v hale pěkné, moderní Základní školy Jána Čajaka. Vlado zahájil výstavu a milí filatelisté nás provedli zajímavou expozicí.
Pobesedovali jsme s účastníky, připili jsme si skvělou rakijí, ochutnali domácí pečivo a vydali se směrem k divadlu. „Chceš se podívat do gymnázia?“ „Samozřejmě, velmi rád“! O Slovenském gymnázium jsem si přečetl, že začalo působit již od školního roku 1919/1920, nejdřív v budově základní školy, potom v soukromém domě. Od roku 1923 má krásnou velikou budovu postavenou díky pomoci československé vlády, Slováků ze zámoří a také z vlastních dobrovolných příspěvků a práce místních občanů. Je zde knihovna, pravděpodobně největší mimo území Slovenska s většinovým fondem knih ve slovenštině. Byli jsme velmi srdečně přivítáni – Vlado je tu známá a vítaná osobnost.
znamka_W.jpg
Byl jsem nadšený knihovnou, která obsahuje také české a ruské knihy. Ruština se zde učí jako volitelný předmět, vedle němčiny a francouzštiny. Povinné jazyky jsou zde slovenština, srbština, latina a angličtina. Prohlédli jsme si skvěle vybavenou chemickou laboratoř, historickou učebnu se sto let starým nábytkem, koncertní sál a také sálek se stálou expozicí osvobozeneckého boje Srbských Slováků proti fašismu. Zaujal mne i panel s písní Horela lipka horela, která byla hymnou partyzánů.
pisnicka_W.jpg
Ve 20 hodin začal v moderním Slovenském vojvodinském divadle komponovaný program nazvaný Iskierky nádeje vtkané do jubileí. Veliké přivítání. Usedneme do křesel a hned povstáváme. Zpíváme slovenskou hymnu a potom hymnu Vojvodinských Slováků.
Po nábreží koník beží, koník vraný
skadiaľže si, šuhajíček, maľovaný?
Skadiaľ som, stadiaľ som, slovenského rodu som, duša moja.
Z tej jedličky dve hrdličky na tú lúčku
a som Slovák, ty Slovenka, daj mi rúčku.
Rúčku ti podávam, tebe verná ostávam, duša moja.
Zpívají všichni. Pěkně, s citem. Je to takové trochu starosvětské, ale krásné a dojemné. Následují písně a tance, umělecká vystoupení střídají projevy. Důstojně vystoupil velvyslanec SR v Bělehradě, Fedor Rosocha, líbilo se mi vystoupení Marka Nemce, místopředsedy Ústřední Matice slovenské pro slovenské zahraničí, úspěch měl vtipný a srdečný proslov Vladimíra Skalského.
Nazítří, v sobotu 13. srpna začíná v divadle program prezentací dokumentární filmu Kto za pravdu horí a následuje Slavnostní zasedání Shromáždění Matice slovenské. Mezi tím probíhá program:
program_vyrez_W.jpg
Stíháme až setkání se slovenskými novináři v restauraci Alexandria, která se nachází na rohu ulic Masaryka (zde Masarika) a Maršála Tita. Vladimír, jako známá osobnost, ale i já, jako host z Prahy, jsme požádáni o vystoupení. Novináři si nás „rozebrali“. Zajímají se o naši práci a já se na oplátku dozvídám, že:
  • divadlo zde má dlouholetou tradici
  • první slovenský ochotnický spolek byl založen již v roce 1866 a současné Slovenské vojvodinské divadlo, které vzniklo v roce 2003, je nejmladším profesionálním divadlem ve Vojvodine
  • Muzeum vojvodinských Slováků vzniklo v roce 2011 a jeho úkolem je sbírat a prezentovat historické dědictví Slováků žijících v Srbsku
  • více než třicet let zde pracuje folklórní spolek Petrovská družina a Galérie Zuzky Medveďové
  • Slovenské národní slavnosti se organizují od roku 1919 a Národní den Slováků v Srbsku navštíví denně průměrně 7 000 osob
  • další tradiční akcí je únorový Den Petrovce, oslava, která připomíná den podepsání osadnické smlouvy z 25. května 1747 a jejíž součástí je i Festival klobás (klobasiáda)
Pár klobás jsme ochutnali a jsou skutečně asi nejlepší v Evropě. Ochutnávali jsme cestou přes Jarmark umění kolem pódia s Lidovou veselicí a zpět.
V Domě Matice slovenské se konalo setkání s dolnozemskými učiteli, tedy zejména s učitelkami. Mají stejné problémy, jako ty naše – děti moc nechtějí číst.
trziste_W.jpg
Následovalo pestrobarevné defilé folklórních souborů, průvod městem a velký Galakoncert na hřišti základní školy, které se proměnilo v amfiteátr. Nádherný, především taneční program souborů, o kterých lze říci, že jsou jen výborné, vynikající a výjimečné. Nádherné kroje, nadšení, temperamentní, krásní mladí lidé, nápaditá choreografie. O každém vystoupení by se dalo pěkně napsat.
Byl jsem nadšený a dojatý z vystoupení pekařů. Poetický taneční příběh chleba – kluci dívkám přetáhli přes hlavu svrchní bílé sukně a z děvčat najednou byly pytle s moukou. Sypali jí do díží, mísili, těsto kynulo a vykynuté sázeli do pece – celý proces až po triumfální upečení a oslavu čerstvého chleba.
Další taneční příběh – vzpomínka na zavedení železnice v Banátu a postavení nádražní budovy s restaurací a slavnou tančírnou. Po scéně jezdila stylizovaná lokomotiva s vagóny a tančilo v nepředstavitelně rychlém rytmu.
A jako další byla vzpomínka na dvacátá léta v Novém Sadu. Dobové kostýmy, rekvizity, vůně starého alba fotografií a strhující charleston na stole na melodii Čerešničky, čerešničky, čerešně.
Celý program doprovázelo několik skvělých kapel s velikým tanečním finále na závěr.
veselice_5_W.jpg
Finále galakoncertu s pekaři v popředí
* * *
Jedinečný zážitek a jak to napsal Vladimír Skalský: Zázrak v Báčském Petrovci. Vypůjčím si od něj i závěr jeho článku.
Mottom Slovenských národných slávností je: „Stretajme sa, aby sme na seba nezabudli a zabudnutí sa nestratili.“
Slováci v Srbsku sa opäť stretli a nestratili!
Slávnosti prispeli k upevňovaniu spolupatričnosti a spolupráce slovenskej komunity v Srbsku a slovenských komunít v zahraničí. Prispeli k snahe Slovákov žijúcich v Srbsku zachovať si kultúrnu identitu, pestovať slovenský jazyk, zvyky a obyčaje, zachovať si a zdokonaliť výučby v slovenskej reči na školách vo Vojvodine, pozdvihnúť a pestovať národnostné povedomie a hrdosť.
Jiří Klapka a Vladimír Skalský
par_6_W.jpg
Vladimír Skalský s „nevěstinkou“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.