BEDŘICH SMETANA A RUSKO

Nemo propheta in patria – Nikdo není doma prorokem …

Zvláště, když to „doma“ není ani velké, ani bohaté. Jako řada českých hudebníků a skladatelů před ním i po něm hledal Bedřich Smetana své uplatnění ve světě, včetně vystoupení v Rusku. Jeho přítel a učitel, evropsky proslulý klavírní virtuos Alexander Dreyschock, miláček ruského publika, mu však pomohl k angažmá ve švédském Göteborgu a Smetana tam pět sezon 1856–61 úspěšně působil jako učitel hudby, klavírista a dirigent Filharmonické společnosti. Dreyschock po úspěšném evropském turné odjel do Petrohradu, kde se stal profesorem petrohradské konzervatoře, ředitelem dramatické hudební školy a carským dvorním klavíristou.

V letech 1863-1866 psal Bedřich Smetana na libreto Karla Sabiny Prodanou nevěstu. Wikipedie uvádí:

Mezi těmi roky 1866 – 1909 uplynulo více než třicet let slavných inscenací „Prodanky“ v Záhřebu (1873), ve Vídni a Berlíně (1892), v Budapešti (1893), ve Stockholmu (1894), v Londýně a Varšavě (1895), v Bukurešti a v Miláně (1905) a v mnoha dalších městech.

* * *

První zahraniční provedení se uskutečnilo roku 11. ledna 1871 v Rusku, v carské opeře v Petrohradě. Smetana sám, o dva roky dříve, usiloval o provedení Prodané nevěsty v pařížské Ópéra comique. Dokomponoval tance a dílo rozšířil na tři jednání. Přestože Smetanovi velmi pomáhala řada umělců působících v Paříži např. pěvkyně Giuseppina Vitali, houslista František Ondříček či skladatel Camille Saint-Saëns, jednání skončila po téměř dvou letech neúspěchem.

Konečnou podobu se zpívanými recitativy získala Prodaná nevěsta díky zájmu o uvedení díla v Petrohradě. Iniciátorem uvedení byl český operní pěvec Josef Václav Paleček (Осип Осипович Палечек), který v Praze slavil velké úspěchy v roli Kecala a od roku 1869 působil v carské Mariinském divadle. V souboru bylo více Čechů – slavným dirigentem tam byl Eduard Nápravník (Эдуард Францевич Направник), který pracoval v Mariinském divadle již od roku 1862. Libreto přeložil do ruštiny Petr Ivanovič Kalašnikov (1828 – 1897).

Premiéra Prodané nevěsty se uskutečnila 11. ledna 1871 a byla pro českou hudbu v pravém slova smyslu historickou událostí. Bylo to poprvé, co česká zpěvohra překročila hranice. První zprávu o vstupu Prodané nevěsty na jeviště carské opery přinesl Smetanovi Palečkův telegram, odeslaný hned po představení:

Druhý den posílá Paleček Smetanovi obšírný dopis:

Výřez z obrazu Ilji Repina Slovanští skladatelé (1872)
– vlevo Eduard Nápravník, sedící Bedřich Smetana
zdroj: meisterdrucke.cz

* * *

Petrohradská kritika však k Prodané nevěstě a jejímu autorovi tak příznivá nebyla. V pozadí byly napjaté vztahy mezi Smetanou a M. A. Balakirevem, pocházející z doby jeho hostování v Praze v roce 1866. K Prodané nevěstě se nepříkřeji vyjadřovali právě Balakirevovi přátelé. Silnými slovy nešetřil zejména pak Cesar Antonovič Kjui:

A jinde psali:

Smetana si poznamenal v deníku: „z Petrohradu došly zprávy, že kritiky mé opery jsou ty nejhanebnější a skoro utrhačné….“ Potěšila jej ale pozornost členů souboru carské opery, kteří mu jako upomínku na první zaznění Prodané nevěsty v Petrohradě poslali krásně vypravené album s portréty všech účinkujících v kostýmech.

* * *

Z českých ohlasů na obranu Prodané nevěsty byly zvlášť významné dva: Jana Nerudy a zejména Otakara Hostinského. Ten vysvětlil české veřejnosti, že ruská kritika si libuje v příkrých odsudcích a že před jejím zrakem neobstála ani uznávaná díla takových autorů, jako je např. Gounod, Wagner, Haydn, Mozart či Rossini a že ani mnozí z ruských skladatelů, nejsou na tom, pokud jde o hodnocení jejich děl, o mnoho lépe. Na adresu Kjuje píše v Hudebních listech:

K dalšímu ruskému inscenování došlo až v roce 1899. Prodanou nevěstu uvedl hudebně ochotnický spolek v Petrohradě. Jeho orchestr měl více jak 50 členů, sbor 75, balet 18. Režie se ujal Josef Paleček, nyní již režisér carské opery a profesor konzervatoře. V tisku byla představení věnována pozornost a hudební kritici je hodnotili daleko lépe, než jejich předchůdci:

*) Kučkisté – také Mocná hrstka aj. – sdružení pěti ruských skladatelů ze Sankt-Petěrburgu.

* * *

Významným datem v historii Prodané nevěsty byl 28. duben 1936, kdy operu vysílalo moskevské rozhlasové studio. Odezva tohoto vysílání byla novým, veleúspěšným vstupem Prodané nevěsty na ruskou půdu. Autoři libreta byli Всеeволод Алексаaндрович Рождественский (1895-1977) a Алексей Николаевич Толстой (1883 – 1945).

Pamětní medaile k 150. výročí narození Bedřicha Smetany (1974)
zdroj: auction.conros.ru

V současné době se Проданная невеста uvádí v překladu Sergeje Michalkova (1913 – 2009).

Tedy – Proč bychom se netěšili jeho překladem: Как же нам не веселиться (YouTube).

Nejčastěji je však Prodaná nevěsta uváděna s původním českým libretem. Z následujícího odkazu pak zvláště doporučuji duet Kecala a Jeníka „Знам йедну дивку“ (1:35:35) а tercet Esmeraldy, Vaška a principála „Милостне звиржатко“ (2:06:40)