ZA JAROSLAVEM VÁVROU 2

By | 8.9.2022
Více než čtyři desítky let jsem se těšil z vzácného přátelství moudrého, laskavého člověka a rádce. Poprvé jsem jej poznal jako předsedu poroty v Celostátním kole soutěže Puškinův památník. Udělal na mne ohromný dojem rozborem vystoupení a znalostí ruské poezie. Později jsme se účastnili kongresů Mezinárodní asociace učitelů RJ a literatury MAPRJAL v Budapešti, Moskvě, Regensburgu i v Bratislavě. Jaroslav byl místopředsedou Česko-ruské společnosti a dvacet let vedl Českou asociaci rusistů. Dělal jsem mu místopředsedu a on mi v roce 2000 funkci předal, aby se obětavě věnoval vnoučatům Emmě, Filipovi a Matyášovi.
Rád vzpomínám, jak jsme společně, zejména v 90. letech, vystupovali s programy ruské poezie a podnikali „spanilé jízdy“ po Čechách, Moravě i po Slovensku. Jaroslav vedl evidenci a bylo to více jak šedesát vystoupení. Od Kongresového centra v Praze, přes Parlament ČR, až po sál Matice Slovenské v Martině. V květnu 1995 jsme dokonce hostovali na Sibiři, v Krasnojarsku. Tam jsme byli údajně první českou kulturní delegací od roku 1920.
Naše vystoupení i akce v průběhu pobytu natáčela televize. „Nejsme velká televize“, říkali redaktoři, „sleduje nás jen pár milionů diváků.“ Natočili i reportáž o naší návštěvě u slavného spisovatele Viktora Astafjeva, kandidáta na Nobelovu cenu.
slonska_kamera_W.jpg
Galina Šlonská, kameraman, Jaroslav Vávra, Viktor Astafjev
Zajeli jsme do vesnice Ovsjanka, kde nás Viktor Petrovič přijal ve svém domě. Reportéři věděli, jak se chodí na návštěvu k Mistrovi. Věděli, co se sluší a patří a vezli pět druhů ryb, zeleninu a několik lahví vodky. My jsme měli Becherovku, českou kávu a bonboniéru. Přijeli jsme jako domů. Naše kamarádka, vedoucí katedry literatury na krasnojarské univerzitě Prof. Galina Šlonská oblékla mistrův župan a všichni začali vařit tradiční ruské jídlo, polévku ucha.
jaroslave_das_si_W.jpg
Jaroslave, dáme si!
Čistily se ryby a zelenina, Jaroušek otvíral vodku, ale já byl bez práce. Tak jsem se šel projít na břeh Jeniseje. V křišťálově čisté vodě jsem našel různobarevné kamínky, rezavý klíček a rozbité sovětské digitálky.
Po návratu předvádím trofeje a Astafjev říká: „Vidíte zlého Čecha, na minutu se vzdálil a stačil zabít člověka, vzít mu brilianty, hodinky a klíč od sejfu.“
Jaroslav povídá: „Všude nám zpívají ‚Na nas napali zlyje Čechi‘, a Ty bys nás to mohl, Viktore, naučit!“
A Astafjev přiznává: „Já to moc neumím, ale nedaleko v Divnogorsku žije Klava Prochorova, která se s legionáři kamarádila.“
obed_astafjev_W.jpg
Jíme uchu: Jaroslav Vávra, Jiří Klapka, Viktor Astafjev a redaktoři
Snědli jsme výbornou polévku s kusy výborných ryb, zapili ledovou vodkou, popovídali, pozpívali a zajeli do Divnogorska, kde se stařenka Klava sice styděla, ale písničku zazpívala a já si jí nahrál.
„Opravdu ti Češi tady tak naškodili?“ ptal se jí Jaroslav.
„Ale jděte, to byli modroocí urostlí kluci, jako Vy s Irži a sokolovali, hráli divadlo a pěkně zpívali a hráli. Dokonce měli i orchestr. To víte, když na ně někdo střílel, tak se bránili“.
Tu píseň jsme s Jarouškem zařadili do našeho repertoáru a já jí zapsal do Zpěvníku ruských písní.
vavra_krest_W.jpg
Jaroslav Vávra vystoupil na prezentaci knihy Teplické ženy autorky Sylvie Ostrovské
v Klubu V Závětří v r. 2000.
Vzpomínám na všechny naše společné cesty, na rusistické konference, semináře i akce Česko-ruské společnosti a zejména České asociace rusistů, kde jsme vystupovali i večer, takříkajíc mimo oficiální program. Jaroslav zpíval francouzsky, česky i rusky a také jsme společně „zlobili“ a ve dvou předváděli Alexandrovce. Jaroslav měl vypravěčský dar – měli jsme rádi jeho vyprávění o humpoleckém gymnáziu a profesoru Blumauerovi, který v něm probudil lásku k poezii, o studiu ve francouzském Nimes a souboru Zdar, ve kterém vystupoval na Gymnáziu v Mariánských Lázních.
vavra_vsrj_W.jpg
Jaroslav Vávra jako absolvent FF UK
Vzpomínal na Vysokou školu ruského jazyka a literatury v Praze, kde působil do roku 1960 jako odborný asistent. Bavil nás historkou, jak po 21. srpnu 1968 dojížděl do práce na Ministerstvo školství ČSSR, kde působil ve funkci ředitele odboru VŠ. Veřejná doprava nefungovala a tak jezdil ze Strašnic na Malou Stranu na motorce. Jednou dostal smyk a letěl rukama dopředu. Do práce přišel se zkrvavenýma rukama a sekretářka mu hned zavolala doktorku, která mu rány vyčistila a obě ruce zavázala. „Dobří přátelé“ hned zprávu roznesli a když večer přišel do hospůdky „U Jelínků“, tak na něj pokřikovali „Járo Vávro, kaskadéro, Tobě prej přejel ruce sovětskej tank!“
Jaroušku, děkuji osudu, že jsem mohl jít vedle Tebe. Se mnou smutní celá česká rusistika.
Jiří Klapka
Soustrastné maily přátel:
Zdravím Tě do daleké Prahy, milý Jirko! Děkuji za zprávu, i když velmi smutnou – odešel spravedlivý a chápající člověk. Je mi líto nejen jeho, ale i naší rusistiky. Bohužel… Opatruj se.
Doc. PhDr. Eva Vysloužilová, CSc., Olomouc
Smutná zpráva. Dík. Vybavila se mi vzpomínky na rusistické semináře v Lysé nad Labem, jak jste byli akční, radostní a zpívali jste spolu.
Mgr. Marie Vilišová, Bohumín
S úctou a respektem jsem vzhlížela k charakternímu, moudrému, vzdělanému, charismatickému muži. Čest Vaší památce, pane doktore! Jiří, tohle je k slzám těžká zpráva.
Mgr. Klaudia Eibenová, Ostrava
vavra_eibenova_W.jpg
Festival ARS POETICA – porota zprava Klaudia Eibenová,
Jaroslav Vávra a Ljubov Vondroušková
Milý Jiří! Je mně moc smutno z té zprávy! Upřímnou soustrast všem bližním – rodině. kolegům, přátelům, všem kdo měl a bude mít v paměti a v srdci toho milého, slavného Člověka! Ty víš že já pořád na pana Jaroslava myslím! To je takový лучик солнца – hřejivý paprsek… mám slzy…
Ljubov Vondroušková, Brno
Je to moc smutná zpráva, ale na Jardu budeme všichni vzpomínat s úsměvem a láskou. Je dobře, že jsme se s ním počátkem léta ještě potkali, myslím, že byl mezi námi šťastný a že si to hodně a rád užil. Skvělý člověk! Zdravím vás všechny.
PhDr. Eva Szantová, Praha
Milí přátelé, to je mi líto. Prožil požehnaný a dlouhý život a to je dopřáno málokomu. Díky za zprávu, byť smutnou.
Prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. Brno
Milý Jiříku, tak to je smutná zpráva a je nám to moc líto! Upřímnou soustrast jeho dceři a všem blízkým!
doc. PaedDr. Zdeňka Matyušová, Ph.D.
PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D., České Budějovice
Milý Jirko, děkuji za informaci. Proč nám odcházejí právě ti dobří?
Mgr. Šárka Miketová, Mohelnice
Přátelé, jsem nesmírně rád, že jsem měl tu čest a možnost díky Vám poznat Jarouška, jak ho s citem Všichni oslovujete, coby člověka s bystrým rozumem, rozhledem, šířkou zájmů a k jeho věku nebývalou vitalitou, což je velice vzácná kombinace. Poznat člověka, který představoval přímou spojnici s Leontijem a Platonem, s čímž se už dnes setkávám pohříchu v míře minimální. Ať Jaroušek spočine na druhém břehu v pokoji a dojde shledání se všemi, které měl rád a kteří ho opustili předčasně, jako on nás.
A Vám děkuji, že jste mě přijali mezi sebe, umožnili tak poznat nejen mimořádně zajímavé a vzdělané lidi, ale společnost, jejímž pojidlem je nejen láska ke svému vědnímu oboru, ale i velká slušnost, úcta k člověku a respektování hodnot, které, ač kdysi standardní ve společnosti, se dnes, bohužel, vytrácejí a sublimují pozvolna mimo náš nevlídný svět. Bylo mi ctí se s Vámi potkat a pootevřenými dveřmi dostat příležitost nahlédnout do Vašeho světa, takového, s nímž se člověk setkává jen a jen zcela výjimečně.
Děkuji Vám z celého srdce. A prosím, vytrvejte.
S úctou Váš
Mgr. Alexandr Kopeckij, Praha

One thought on “ZA JAROSLAVEM VÁVROU 2

  1. Kateřina Sternbergová

    Jiří,
    za přátelství, podporu a stálou pomoc, kterých si tatínek nesmírně cenil, Tobě i kolegům velké poděkování.
    V úctě, s pozdravy,
    Kateřina

    Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.