Na 24. celostátním rusistickém semináři 14. – 15. 9. 2018 konaném v
prostorách Obchodní akademie v Mohelnici za podpory Krajského úřadu
Olomouckého kraje, vedení OA Mohelnice, Západočeské univerzity v Plzni,
České asociace rusistů, Česko-ruské společnosti a České nadace 2000 byl
vyhlášen 53. ročník Festivalu ARS POETICA – Puškinova památníku.
Doporučení k organizaci festivalu a přihláška je zde:
V pátek 21. 9. se ve Slovenském domě v Praze uskutečnily dvě zajímavé kulturní akce.
Byl to křest zpěvníku „PÍSNĚ ČESKOSLOVENSKA – ПЕСНИ ЧЕХОСЛОВАКИИ“, který před pár dny vydal Mgr. Jiří Klapka (předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti) a současně vernisáž výstavy grafiky a kostýmních návrhů Michaila Romberga (1918-1982) – 100. výročí narození, výtvarníka ruského původu, ilustrátora, scénografa a pedagoga pražské DAMU a bratislavské VŠMU.
Tato akce byla pořádána v rámci cyklu akcí k 100. výročí vzniku Československa.
Přikládáme foto – na snímku zleva Dana Sokolová, Jiří Klapka, Felix Slováček, Ján Čarnogurský,Vladimír Skalský, Jan Klapka a Petr Šimáček.
Níže si také můžete přečíst zhodnocení celé akce, které jsme obdrželi:
24. celostátní rusistický seminář
v rámci dalšího vzdělávání učitelů (s certifikátem MŠMT)
se uskutečnil 14. – 15. 9. 2018 v prostorách Obchodní akademie v Mohelnici
za podpory Krajského úřadu Olomouckého kraje, vedení OA Mohelnice, Západočeské univerzity v Plzni, České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti.
Úvodní slovo:
Mgr. Jiří Klapka – předseda ČAR a ČRS, Ing. Aleš Zedník- honorární konzul Ruské federace v ČR v Ostravě,
Ing. Josef Peškar – ředitel OA Mohelnice
a Mgr. Šárka Miketová – organizační garantka semináře z OA Mohelnice.
Program 14.září:
V úvodu přednáškové části Mgr. J. Klapka zhodnotil význam festivalu ARS POETICA -Puškinův památník, zaměřil se na historii i současný stav soutěže, připomněl významné osobnosti, které se v průběhu desetiletí zúčastnili Puškinova památníku. Jeho slova doplnila Mgr. K. Eibenová, která hovořila o úrovni a výsledcích současných celostátních přehlídek. Zdůraznila především práci učitelů, kteří dovedou získat zájem žáků a studentů pro účast v této soutěži. Mgr. M. Vilišová připomněla historii krajských kol festivalu v 90. letech, zejména v Moravskoslezském kraji, podtrhla vstřícný přístup ředitelství Gymnázia v Bohumíně a Městského úřadu, takže v tomto kraji nebyla soutěž přerušena, i když se zpočátku účastnili zástupci hlavně středních škol. Vzpomněla doc. Květuši Lepilovou, která společně s katedrou slavistiky FF Ostravské univerzity tuto soutěž podpořila. V bohaté diskusi hovořili účastníci o svých zkušenostech z festivalu, o rostoucím zájmu, nadšené atmosféře přehlídek a perspektivách jeho rozvoje.
Následovala přednáška – Ruská zpívaná poezie Mgr. Igora Jelínka, Ph.D. z FF Ostravské univerzity. Zaměřil se na vývoj, témata a charakteristiku prvních a nejvýznamnějších ruských bardů-písničkářů. Posluchači se zamýšleli nad texty, které jsou stále aktuální.
Po přestávce vystoupila PhDr. Ivana Ryčlová, Ph.D. z FF UK Praha. V úvodu vystoupení prezentovala svou třetí knihu Zvolili svobodu. Pak se zaměřila na tvorbu A. Galiče. Zdůraznila jeho všestrannost v několika uměleckých oborech a přiblížila jednotlivé etapy jeho vývoje a tvorby a také příčiny odchodu ze země.
Poté vystoupila Mgr. A. Kopřivová ze Slovanské knihovny Národní knihovny ČR. Věnovala se historii výuky ruštiny v naší zemi od začátku 20. let minulého století, vlivu ruské emigrace na kvalitu výuky ruského jazyka. Připomněla, že povinná výuka ruštiny byla zavedena již za Františka Josefa I. na obchodních akademiích Rakouska-Uherska. Naši absolventi působili v pobočkách českých továren v Rusku. Zaměřila se na vlny zájmu o ruštinu v 19. století, před 1. světovou válkou a po vzniku ČSR. Připomněla významnou lingvistickou školu v Praze a její osobnosti. Uvedla, že po r. 1945 se podle Košického vládního programu stala ruština povinným jazykem ve škole – od r. 1946 od 4. třídy, následně vznikaly Lidové kurzy RJ a katedry rusistiky na VŠ.
Večer seznámila účastníky semináře Mgr. E. Levá – z Jazykové školy Czech prestige Praha, s projektem prezentací rusky hovořících studentů Poznej mou zemi a také se zájmem o tento projekt na některých středních školách, dokonce i na ZŠ, s jeho rozšiřováním i úspěchy. Dále seznámila účastníky se zájezdy J. R. Tour- Putování do Petrohradu a Pobaltí. O něm a dalším cestování hovořil majitel CK Radomír Bílý.
Mgr. J. Klapka hovořil o českých hudebnících ve světě a zejména o díle Jana Bohuslava Práče, jeho Zpěvníku ruských písní a putování českých písniček. Prezentoval svůj nový zpěvník Песни Чехословакии – naše písně zpívané v Rusku a přeložené do ruštiny. Všichni účastníci tyto zpěvníky obdrželi a rádi se připojili k názorným ukázkám. Kolektivní zpívání pak přešlo v neformální hudební posezení za doprovodu kytar J. Klapky a I. Jelínka a přispělo k přátelské atmosféře akce.
Program 15.září:
Další den zahájila seminář Mgr. K. Eibenová přednáškou Motivační a poznávací funkce děl ruských malířů ve výuce ruštiny – 4. část. Spojila informace s neotřelými zajímavostmi ze života nejen autora, ale i zobrazených postav v návaznosti na tendence v malířství, zaměřila se na působení díla. V některých okamžicích zapojila do řešení i posluchače semináře.
Následující přednášející Doc. PhDr. Eva Vysloužilová, CSc., dlouholetá vedoucí katedry RJ FF UP Olomouc, se věnovala aktuálním problémům lingvodidaktiky ruštiny. Zaměřila se na pojem kompetence učitele cizího jazyka. Pro srovnání uvedla kompetence určené ministerstvem školství v Rakousku a u nás. Připomněla dlouhotrvající práci českých rusistů, kteří se této problematice věnovali a věnují. Jejich výsledky jsou patrné v učebnicích ruského jazyka.
Po přestávce seznámila účastníky semináře PhDr. Radka Hříbková, CSc., dlouholetá vedoucí katedry RJ PdF UK Praha, s učebním souborem Raduga plus na cvičeních, která měli posluchači k dispozici, zdůraznila práci ve skupinách a další metody a navázala tak na předcházející přednášku.
Další vystoupení bylo věnováno prezentaci 1. dílu nové učebnice Tvoj šans Doc. Ljudmily Valové, CSc. ze Západočeské univerzity v Plzni. Na praktických ukázkách se zaměřila na stavbu cvičení a textů.
Po obědě následovala druhá část přednášky Mgr. A. Kopřivové Ruská Moravská Třebová – líheň talentů. Seznámila posluchače s projektem vlády ČSR, která se rozhodla po občanské válce v Rusku převzít celou školu – 500 dětí z různých částí Ruska, které byly převezeny do Konstantinopole. Pro děti i personál školy byla určena Moravská Třebová. Mgr. A. Kopřivová přiblížila vývoj školy od r. 1922 do r. 1935 a uvedla mnohé významné absolventy (S. Machonin, M. Romberg, Nataša Tánská a další).
Poslední přednášku věnoval Mgr. J. Klapka významu československé ilustrace, ilustrátorům ruské klasiky a zejména malíři Michailu Rombergovi. Každý účastník dostal knížku s jeho
ilustracemi, obrazy, kresbami a návrhy divadelních kostýmů. Ve své přednášce přiblížil Klapka dramatický životní příběh tohoto výtvarníka, informoval o obnoveném zájmu o jeho dílo i plánovaných výstavách.
Všechny přednášky vyvolávaly živý zájem a diskusi po každé z nich. Mnohá fakta byla pro posluchače objevná, zvlášť téma o ruské emigraci. Přednášky zaujaly nejen obsahem, ale i přístupem přednášejících a jejich osobitým pohledem na problematiku. Celý seminář se nesl v radostně přátelské atmosféře a všichni účastníci se těší na další setkání.
Přítomní v závěrečném hodnocení vysoce ocenili práci organizátorů i jejich vstřícnost a mimořádnou obětavost; vyjádřili spokojenost s úrovní přednášek a navrhli další možné náměty do programu 25. ročníku.
VYSLOVILI PODĚKOVÁNÍ za podporu
zejména Krajskému úřadu Olomouckého kraje a vedení OA Mohelnice,
ale i Západočeské univerzitě v Plzni, České asociaci rusistů a Česko-ruské společnosti.
Mgr. Jiří Klapka Mgr. Klaudia Eibenová
předseda Česko-ruské společnosti místopředsedkyně České asociace rusistů
Zapsala: Mgr. Marie Vilišová
Dovolujeme si Vás pozvat na
24. Celostátní rusistický seminář,
do jehož programu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa
nově zařazujeme i křest prvního
Zpěvníku československých písní v ruštině.
Srdečně zveme
Mgr. Jiří Klapka, předseda ČAR a ČRS
pozvánka i s přihláškou zde:
S velkým zármutkem oznamujeme, že 7. srpna 2018 zemřel doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc., rusista, dlouholetý pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přední znalec kultury východní Evropy, milovaný učitel, vzácný kolega a kamarád.
O vzpomínku jsme požádali jeho bývalého studenta a dlouholetého spolupracovníka PhDr. Michaila Odarčenka, CSc. :
Jeden z posledních českých encyklopedistů zemřel…
Ve věku 87 let opustil akademický svět Doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc. Jeho ztráta je nenahraditelná. Říci, že působil více jak půl století na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejdéle na katedře rusistiky a naposledy na Ústavu východoevropských studií, by bylo klišé. Jeho odborný, vědecký, pedagogický a publikační záběr byl nekonečný. Mezi obory, v nichž vynikal, patřila především rusistika, dějiny a současnost východního křesťanství a kultury a ojedinělé znalosti zeměvědných vztahů mezi Českem a zbytkem světa, zejména vztahy zemí českých a Ruska nebo Ameriky.
Výčet vědního zaměření, specializací a činnosti v odborných grémiích či publikační činnosti by vydal na samostatnou encyklopedii. Jeho univerzální znalosti byly vždy předmětem širokého obdivu a uznání, od ocenění National Geographic Society po řadu domácích cen, např. Medaile Josefa Jungmanna nebo Medaile J. A. Komenského.
Huňáčkův vklad do jednotlivých vědních oborů bude nepochybně předmětem dalšího zkoumání a hodnocení. Avšak společným a nadřazeným jmenovatelem je, že nás opustil člověk, který měl encyklopedické vědomosti, všestranné poznatky z mnoha vědních oborů, skutečný polyhistor. Znal jsem Václava Huňáčka více jak čtyřicet let. Nejprve jako jeho student, potom jsem s ním více jak desetiletí sdílel pracovnu na FF UK a zůstal mým přítelem a nenahraditelným kolegou až dosud.
Znám stovky jeho bývalých studentů a kolegů, a tak vím, že to hlavní, co Huňáček dokázal následovníkům předat, bylo poselství, že chceš-li něčemu rozumět, musíš o tom nejprve něco vědět. Pro několik generací vysokoškolských absolventů byl představitelem zdravého kritického rozumu, touhy stále se učit a vášnivě poznávat věci a děje v kontextech, umění nejprve věci vidět a pak je teprve hodnotit.
Fenoménem Huňáčkovy renesanční osobnosti bylo „průvodcování“. Byl to on, kdo stál u kolébky, základní metodiky a praxe průvodcovské činnosti. Právě v tomto oboru mohl dát průchod nejen všestranným znalostem, ale předvést v praxi, jak dokáže být věda zajímavá, struhující a zábavná, když někdo lidem dokáže předvést svět přímo v terénu v názorných souvislostech.
Huňáčkův odchod je pro dnešní dobu symbolický. Odešel jeden z představitelů vědecké a pedagogické, ale hlavně lidské generace, která nepodlehla dnešní mainstreamové představě velké části populace, která si myslí, že všemu rozumí, a přitom máloco ví. Václav Huňáček byl pravým generačním a myšlenkovým opakem. Proto je jeho odchod pro mnohé tak tíživý.