25. rusistický seminář – Ruské dětské a nedětské písně

By | 19.10.2019
Ruské dětské a nedětské písně ve výuce a na scéně
PhDr. Eva Kudrjavceva Malenová, PhD. a Alexej Kudrjavcev
Svoje úspěšné vystoupení doplňují manželé Kudrjavcevovi odkazy na literaturu a písně.
Milé kolegyně, milí kolegové
moc nás těší, že jsme se s vámi mohli v Mohelnici setkat.
Srdečně
Eva a Alexej Kudrjavcevovi
Eva Kudrjavceva Malenová – eva.malenova@gmail.com
Alexej Kudrjavcev – bardak1972@gmail.com
Odkazy a tipy:
Kapitoly z překladatelské praxe aneb překlady ruské literatury pod lupou
https://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/preklad-praxe/index.html
Monografie o české recepci ruské dětské literatury a Gennadiji Cyferovovi (Литературная сказка в индивидуальном стиле Геннадия Цыферова. в контексте чешской рецепции русской литературы для детей и молодежи во второй половине ХХ века)
https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/946
Миниатюры Цыферова:
Летел в небе лебедь, обронил пёрышко. Поймал пёрышко зайчик и подумал: “Первая снежинка. Скоро зима…”
———–
Лягушонок скакал по полю и махал прутиком.
– Что ты делаешь? – спросил его кузнечик.
– Пасу ветер. Чтобы он не ходил к пруду и не морщил воду.
———–
Мультфильмы Цыферова:
“Паровозик из Ромашкова”, “Лошарик”
Monografie o ruských pohádkách v zahraničí a neruských pohádkách (i českých) v Rusku (Сказка – вопросы перевода и восприятия)
https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1271
Lingea slovník (výhledově učebnice RJ aj.)
https://slovniky.lingea.cz/rusko-cesky
Tvorba Alexeje
životopis a texty – http://bards.ru/person.php?id=2515
youtube kanál – účet aksongwriter
CD Srdce – nahráno v ČR – https://www.indies.eu/alba/3025/srdce/
interpretace Vysockého – např. Дорожная история
2017 – Minisérie o ruských bardech – B. Okudžavovi, V. Vysockém, A. Galičovi
Písně
Детская (А. Кудрявцев)
цвета, овощи, фрукты (еда)
(записи пока нет)
Песенка про овечку (автор неизвестен)
счёт до семи
начальный этап обучения (слова похожи на чешские слова)
Маленький ёжик (музыка: Наталья Масленникова, текст Владимир Москвин)
Malinký ježek v domácím podání Alexeje Kudrjavceva (ссылка на видео и чешский перевод) https://www.youtube.com/watch?v=Pp0ZFhaIIA8
От чего на голове не растут цветочки (музыка: Андрей Баранов, текст Алла Ахундова)
Тюбик (музыка и текст: Виктор Третьяков)
Серебряные птицы (музыка и текст: Алексей Кудрявцев)
Также мы рекомендуем, например:
Вадим Егоров – Монолог сына, или детская воздухоплавательная –
https:// www.youtube.com/watch?v=SDqqNCmuo7w
Андрей Козловский – Педагогическая – https://www.youtube.com/watch?v=b_d3MwV9BRM

25. celostátní rusistický seminář očima účastníků

By | 19.10.2019
Čtvrtstoletí celostátních rusistických seminářů jsme oslavili 20. září 2019, kdy nás v obchodní akademii v Mohelnici srdečně přivítali představitelé pořádajících organizací. Všem patří dík za perfektní přípravu a organizaci.
Celý seminář vedl a moderoval předseda ČRS a ČAR Mgr. Jiří Klapka, který uvedl první přednášející. Symbolicky jí byla spoluzakladatelka seminářů PhDr. Radka Hříbková,CSc. z PedF Karlovy univerzity, dlouholetá vedoucí katedry RJ a lingvodidaktiky. Připomenula 220. výročí narození A.S. Puškina, hovořila o tématech v jeho dílech, zmínila ta nejvýznamnější a zdůraznila jejich vliv na tvorbu dalších ruských spisovatelů. Nezapomněla ani na roli žen v životě Puškina.
Na její přednášku navazovalo vystoupení Mgr. Klaudie Eibenové z PřF Ostravské univerzity a Mgr. Jiřího Klapky, kteří hovořili o šedesátileté historii Puškinova památníku a zhodnotili uplynulý ročník festivalu, skvělé výkony našich žáků, zmínili nezapomenutelné vystoupení Jaromíra Nohavici a Roberta Kusmirskeho v RSVK v Praze v předvečer celostátní přehlídky, kdy s ním většinu písní zpíval celý sál.
Po jejich vystoupení následoval prakticky zaměřený seminář Mgr. Vlasty Klausové, využívající jejích zkušeností ze stáže v Rusku. Předvedla nám, jak připravit žáky a studenty na cestu do Ruska, na možné situace na letišti nebo na nádraží, včetně potřebné slovní zásoby. Na Puškina jsme narazili i zde, připomněla nám, že se hlavní moskevské letiště Šeremetěvo nově jmenuje letiště A. S. Puškina.
Po přestávce, jsme se opět vrátili do Ruska, tentokrát díky přednášce cestovatele ing. Milana Bureše a zároveň hudebníka ze známé folkové skupiny Fleret, se kterým jsme se mohli díky jeho fotografiím projet po Transsibiřské magistrále nejen do Vladivostoku, ale nahlédnout i do současné Severní Koreje.
Pak jsme pokračovali didakticky zaměřeným seminářem nazvaným Ruské dětské a nedětské písně ve výuce a na scéně, s nímž do Mohelnice z Brna dorazila PhDr. Eva Kudrjavceva Malenová, PhD. Přivezla s sebou manžela, výborného písničkáře a skladatele Alexeje Kudrjavceva, který kromě své tvorby hrál i písně V. Vysockého. Stačilo zavřít oči a Vysockij byl mezi námi.
A poté přišel na řadu opět Puškin. Tentokrát v přednášce Mgr. Jiřího Klapky na téma Puškin, Češi a Slováci, Puškin, Čechy a Slovensko. Vzpomenul Puškinův vliv na naši kulturu a seznámil nás s novými poznatky ze života Puškina. S málo známými fakty o jeho kontaktech s českými hudebníky, o přátelích a potomcích Puškina žijících v Čechách a na Slovensku a o jejich osudech.
Po večeři se slova ujala Mgr. Anastasia Kopřivová ze Slovanské knihovny Národní knihovny ČR. Poutavě nás seznámila se životem ruských emigrantů v Praze v předválečném období, především s činností mladých literátů sdružených do skupiny nazvané „Skit poetov“, což bylo pro mnohé z nás naprostým objevem. Ve druhé polovině své přednášky hovořila o ženské literatuře, nesmírně zajímavá část byla věnována životu Mariny Cvětajevové v době jejího pobytu v Praze a v tehdejším Československu vůbec.
Následovala výroční schůze ČAR, v níž byly zhodnoceny aktivity za rok minulý, schválen plán na rok příští a zahájen nový ročník festivalu ARS POETICA – Puškinův památník 2019-2020. Poslední přednáškou večera, nazvanou Mgr. Igorem Jelínkem, Ph.D z FF Ostravské univerzity Ruská zpívaná poezie, bylo představení Bulata Okudžavy jako básníka, romanopisce, ale v prvé řadě jako autora písní. A protože si s sebou přivezl i kytaru, mohli jsme si mnohé z jeho nejslavnějších písní zazpívat spolu s ním a tradičně i s Jiřím Klapkou. Lepší závěr večera si snad nelze přát.
Mgr. Pavla Rudzká, Frýdek-Místek
Sobotní program zahájila Mgr. Klaudia Eibenová výletem do ateliérů ruských malířů za účelem zlepšení motivace žáků při studiu ruštiny. Prozradila nám i pravděpodobnou identitu dámy v bryčce na známém obrazu Kramského z Treťjakovské galerie pod názvem „Neznámá“. Ona i ta dívka Borovikovského v bílém sarafánu – Marie Lopuchinová – budou asi navždy skrývat svá tajemství v náznaku úsměvu v očích. Následovaly výtečné přednášky dlouholetých vedoucích kateder Doc. PhDr. Evy Vysloužilové, CSc. z FF Univerzity Palackého v Olomouci na téma Aktuální problémy lingvodidaktiky ruštiny a PhDr. Jany Sovákové, CSc. ( ZČU Plzeň ) nazvaná Práce s literárním textem na hodinách RJ. Velmi zajímavé a inspirativní bylo téma Ruská literatura a internet ve vystoupení další vedoucí katedry – Mgr. Jany Kosticové, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové. Celý program byl zakončen přímo koncertem Mgr. A. Kopřivové na téma pojetí pověsti v poemě Krysař Mariny Cvetajevové. Zmínila mimo jiné i osobní zkušenost básnířky s Moravskou Třebovou, kde na Ruském gymnáziu jeden rok studovala její dcera Ariadna.
Myslím, že mohu tlumočit názor všech účastníků – Velké poděkování všem, kteří se o seminář zasloužili, díky za tradiční kolegiální a přátelskou atmosféru. Zvláštní dík pak patří obětavým mohelnickým – Mgr. Šárce Miketové a Ing. Josefu Peškarovi. Na viděnou v Mohelnici 18. a 19. září 2020.
Mgr. Radan Kapucián, Klatovy

XXIX. Mezinárodní Aksakovské slavnosti

By | 17.10.2019
Ve dnech 27. – 28. září se v hlavním městě Baškirtostánu Ufě konaly každoroční Mezinárodní Aksakovské slavnosti. Letos byly kromě obvyklého vzdání holdu spisovateli a jeho synům, též významným spisovatelům a představitelům ruské kultury, věnovány také dvěma významným výročím: 75. výročí narození Michaila Čvanova a 260. výročí založení chrámu ve vesnici Naděždino.
Tradičně se slavností zúčastnili i někteří z potomků slavného spisovatele, v letošním roce se kromě tradičního přátelského přijetí dostalo vyjádření úcty a paměti krajanům, potomkům těch, kteří v neblahých dobách po Říjnové revoluci r. 1917 museli opustit svoji vlast. Nikdy však na ni nezapomněli a předávali dalším generacím povědomí o vysoké kultuře a přátelství obyčejných lidí v zemi pod Uralem. České krajanské zastoupení na slavnostech představovala paní PhDr. Alexandra Křepinská, která je potomkem slavného ruského spisovatele, literárního a divadelního kritika, vysoce postaveného státního a veřejného činitele carského Ruska Sergeje Timofejeviče Aksakova (1791–1859). Mezi jejími předky byl i Ivan Petrovič Kurojedov, jehož příbuzný dal ve vesnici Naděždino postavit pravoslavný chrám. Obě tyto okolnosti nalezly přímou a důstojnou reflexi v obsahu a organizaci memoriálních oslav.
M. Odarčenko
* * *
Na snímku autorka článku dr. A. Křepinská uprostřed skupiny
O obnovu památek spojených se životem a dílem S.T. Aksakova se zasloužili M. Čvanov, spisovatel, publicista, předseda Aksakovského fondu a ředitel muzea S.T. Aksakova, viceprezident Mezinárodního fondu slovanského písemnictví a kultury, laureát mnoha literárních cen, cestovatel a speleolog. Aksakovské slavnosti si v průběhu let vytvořily své vlastní tradice a jednou z nich je zahájení programu akcí dopolední „aksakovskou hodinou cti“ na Ufijském velitelském říčním učilišti a „hodinou morálky“ v Aksakovském gymnáziu č. 11.
Na „hodinu cti“ přišli čestní hosté slavností: kontradmirálové B. Zulkarnajev a N.G. Kovalenko (Moskva), viceadmirál U.N. Bajzert (Murmansk), generálporučík letectva N.F. Gavrilov (Moskva), básník a šéfredaktor časopisu „Moskva“ V.V. Artemov, prezident mezinárodního fondu slovanského písemnictví a kultury a šéfredaktor časopisu „Russkij dom“ A.N. Krutov, náměstek generálního ředitele Mezinárodního slovanského centra L.Ju. Redkij, předseda Aksakovského hnutí Samarské oblasti, skladatel a zpěvák P.Korovin, historik D.Ju. Logunov (Čeljabinsk), generální ředitel Katav-Ivanovské továrny na výrobu nástrojů a předseda správní rady Asakovského fondu D.R.Sagdetdinov a členové sportovního klubu Aksakova. Vysocí armádní činitelé přijali přísahu nastupujících studentů a slavnostně jim předali studentské průkazy.
Zároveň probíhalo ve velkém sále Aksakovského gymnázia setkání studentů s hosty. Pohovořit se studenty o literatuře přišli: tajemník Svazu ruských spisovatelů V.I.Lichonosov, předseda Orenbugského oblastního oddělení Svazu ruských spisovatelů M.Kildjašov, básník a předseda Vologdské pobočky Svazu ruských spisovatelů M.I.Karačov, předsedkyně Komise pro obnovu ruského vojenského hřbitova ve městě Šipka G. Chadžijeva (Bulharsko) a potomek rodu Aksakovů A. Křepinská (Praha, ČR). Hodina začala studentskou literární inscenací „Oživlé stránky Aksakovových knih“ a potom začala diskuse o významu ruské literatury v různých historických etapách státu, zejména však v období Velké vlastenecké války.
Slavnostní akce prvního dne pokračovaly v muzeu S.T. Aksakova, kde se hlavní událostí stalo otevření nové expozice věnované Grigoriji Sergejeviči Aksakovovi, synovi spisovatele, jenž byl nejlepším gubernátorem své doby. Součástí expozice se stala i přesná kopie „Samarského praporu“ – standarty, kterou samařané vyšili pro bulharské bojovníky za svobodu v průsmyku Šipka v r. 1877. Slavnostního předání standarty se účastnil potomek ruského generála Pavla Kalitina, který vedl ruské vojáky v osvobozenecké válce proti Turkům. V muzeu byla též zahájena výstava obrazů malíře Rezjapa Vakilova.
mas_02.jpg
mas_03_1.jpg
Na závěr prvního dne slavností byly položeny věnce a květiny k pomníku S.T. Aksakova a A.S. Puškina v Puškinově aleji a večer byl zakončen představením v Aksakovském lidovém domě (Baškirské státní divadlo opery a baletu). Po uvítání jménem nejvyššího představitele Baškirtostánu Radijem Chabirovem hosté shlédli ukázky z operních a baletních představení a ve foyeru divadla si mohli prohlédnout výstavu knih a uměleckých předmětů – práce uchazečů o Aksakovskou cenu.
Druhý den Aksakovských slavností se přesunul do Belebejevského kraje. Významnou událostí se stala slavnostní bohoslužba k 260. výročí založení Dmitrijevského chrámu ve vesnici Naděždino. Mši sloužil ufijský a sterlitamakský metropolita Nikon, salavatský a kumertauský biskup Nikolaj, birský a beloreský biskup Spiridon a další duchovní. K významnému výročí dal Aksakovský fond chrámu ikonu Mandylionu (Spasa Nerukotvornogo) a od českého potomka dostal chrám ikonu sv. Ludmily a sv. Václava.
mas_04.jpg
mas_05.jpg
Po prohlídce Aksakovského muzea a kladení květin u spisovatelovy sochy byly pro hosty a obyvatele vesnice Naděždino na ústředním náměstí připraveny stánky s národními pokrmy – baškirskými, tatarskými, čuvašskými, mordvinskými, ruskými a ukrajinskými. Hosté se také seznámili s národními kroji, písněmi a tanci.
mas_06.jpg
mas_07.jpg
Hosté se následně přesunuli do nedaleké vesnice Prijutovo, kde v kulturním domě shlédli folklorní představení „Aksakovský podzim“.
Slavnosti byly zakončeny v kulturním domě města Belebej, kdy domácí i zahraniční hosté vzdali hold S.T. Aksakovovi jako významnému představiteli klasické ruské literatury.
PhDr. Alexandra Křepinská, CSc. MFF UK Praha