Česká asociace rusistů

V pondělí 12. listopadu 2018 jsme se spolu s Jiřím Klapkou jako reprezentanti České asociace rusistů a Czech Prestige, jazykové školy Natálie Gorbaněvské, zúčastnili prezentace nové knihy PhDr. Ivany Ryčlové, PhD. „Zvolili svobodu“.

Křest knihy spojený s besedou se konal v Knihovně Václava Havla ve spolupráci s Centrem pro studium demokracie a kultury. Úvodního slova a moderování se ujal generální ředitel Českých center PhDr. Ondřej Černý, o autorce a knize pěkně hovořil spisovatel, dramatik a politik doc. PhDr. Milan Uhde:„Ivana Ryčlová mluví nejen k zájemcům o minulost, ale i k živým současným tématům spjatým s otázkami moci a politického diktátu nad uměním a kulturou. Patřím k těm, kdo každou novou práci této rusistky očekávají s napětím, těší se na ni a nikdy nejsou zklamáni.“

Kniha Zvolili svobodu… je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko-orwellovskou skutečností, v níž žili. Obsahuje esejistické portréty spisovatelů a básníků Anny Achmatovové, Alexandra Tvardovského, Julije Daniela, Anatolije Marčenka, Sergeje Dovlatova, režiséra Jurije Ljubimova a dramatika a scenáristy Alexandra Galiče, který posléze proslul jako textař a interpret vlastních písní. S výjimkou básnířky Anny Achmatovové, jejíž biografie se uzavřela roku 1965, se do složitých životních cest tvůrců, s nimiž autorka čtenáře seznamuje, různou měrou promítly jejich odmítavé postoje k okupaci Československa. Tragickým se stal osud Anatolije Marčenka, jenž pro své nekompromisní názory – mj. mediální vystoupení na obra-nu svobody naší země – strávil většinu života v gulagu, kde za nevyjasněných okolností v polovině osmdesátých let zemřel. Eseje jsou zpracovány s využitím ruských pramenů a odtajněných historic-kých skutečností. Publikace se snaží přístupnou formou oslovit co nejširší okruh čtenářů a podat ak-tuální pohled na ruskou kulturu 20. století, jež ve vědomí české veřejnosti přežívá mnohdy v nerevi-dovaných šablonách a klišé.

Vyprávění Ivany Ryčlové a Milana Uhdeho i následná beseda se čtenáři byly velmi zajímavé – diváci se dozvěděli, jak se autorka k tomuto tématu dostala, jak pracuje i jak složité bylo získat ke spolupráci jednoho z našich předních knižních výtvarníků Roberta V. Nováka. Půvabná byla vzpomínka M. Uhdeho na návštěvu u Anny Achmatovové i zasvěcené moderování Ondřeje Černého.

Za dlouholetou úspěšnou činnost bylo v závěru akce uděleno Ivaně Ryčlové nejvyšší ocenění České asociace rusistů Medaile Josefa Jungmanna, což diváci doprovodili dlouhým potleskem.

Sál byl zcela plný, atmosféra vstřícná a srdečná s milým přípitkem a malým občerstvením.

Mgr. Eva Levá, místopředsedkyně ČAR

http://literarky.cz/literatura/cteni/26548-ivana-rylova-zvolili-svobodu

Přikládáme odkaz na rozhovor s předsedou Česko-ruské společnosti a České asociace
rusistů Jiřím Klapkou u příležitosti  100. výročí vzniku Československa – http://www.halonoviny.cz/articles/view/48768427

Přejeme příjemný čtenářský zážitek!

První festival moderní ruské kinematografie „Nový ruský film“ byl zahájen 5. 11. 2018 ve Slovanském domě v Praze. V předsálí jsme byli uvítáni číší vína a malým občerstvením, které připravil vítěz ruského kuchařského šampionátu Šef á la Russ 2018, Michail Chmelinin.

V sále vystoupili organizátoři festivalu, sponzoři i hosté, mezi nimi i režisér Zdeněk Troška. Moderovali Zdeněk Mahdal a Kateřina Brožová, která také zazpívala doprovodnou píseň k baletnímu vystoupení. Tančili čeští i ruští mladí umělci.

Program festivalu byl zahájen snímkem Saljut-7, který představil kosmonaut Viktor Savinyč, jenž se přímo účastnil záchrany kosmické stanice.

Film připomíná skutečnou událost, k níž došlo v roce 1985. Ze Země startuje v kosmické lodi Sojuz dvoučlenná expedice, která má obnovit funkce kosmické stanice Saljut-7, s níž bylo ztraceno spojení. Kosmonauti vyráželi do vesmíru s tím, že nevěděli, jestli se jim podaří připojit svou loď ke stanici. Jejich úspěch se tak stal o to významnějším.

Tento filmový žánr sice nepatří k mým oblíbeným, ale byla jsem filmem naprosto uchvácena. Přestože, a možná právě proto, že oba členové posádky byli tak blízko smrti, nechyběly ani humorné situace. Nenudila jsem se ani minutu a byla jsem napnutá až do samého konce.

Chtěla jsem panu Savinyčovi osobně vyjádřit velký obdiv, bohužel mi však zmizel v davu.. Tak ho vyjadřuji aspoň touto cestou a všem film vřele doporučuji.

Eva Levá

http://rsvk.cz/cs/blog/2018/11/05/festival-soucasneho-ruskeho-filmu-novy-rusky-film-byl-zahajen-v-praze/

Na 24. celostátním rusistickém semináři 14. – 15. 9. 2018 konaném v
prostorách Obchodní akademie v Mohelnici za podpory Krajského úřadu
Olomouckého kraje, vedení OA Mohelnice, Západočeské univerzity v Plzni,
České asociace rusistů, Česko-ruské společnosti a České nadace 2000 byl
vyhlášen  53. ročník Festivalu ARS POETICA – Puškinova památníku.

Doporučení k organizaci festivalu a přihláška je zde:

ARS POETICA

V pátek 21. 9. se ve Slovenském domě v Praze uskutečnily dvě zajímavé kulturní akce.

Byl to křest zpěvníku „PÍSNĚ ČESKOSLOVENSKA – ПЕСНИ ЧЕХОСЛОВАКИИ“, který před pár dny vydal Mgr. Jiří Klapka (předseda České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti) a současně vernisáž výstavy grafiky a kostýmních návrhů Michaila Romberga (1918-1982) – 100. výročí narození, výtvarníka ruského původu, ilustrátora, scénografa a pedagoga pražské DAMU a bratislavské VŠMU.
Tato akce byla pořádána v rámci cyklu akcí k 100. výročí vzniku Československa.

Přikládáme foto – na snímku zleva Dana Sokolová, Jiří Klapka, Felix Slováček, Ján Čarnogurský,Vladimír Skalský, Jan Klapka a Petr Šimáček.

Níže si také můžete přečíst zhodnocení celé akce, které jsme obdrželi:

ohlasy na akci