RUŠTINA V TURECKU A MAPRJAL

Účastníky konference přivítali prorektorka Univerzity Minura Klavser Baş, děkan Fakulty cizích jazyků Ismail Çakır a prezident MAPRJAL Vladimir Tolstoj, který vyjádřil zvláštní poděkování Bahar Güneş, vedoucí katedry překladatelství, která konferenci iniciovala, a také Ruskému domu v Ankaře za pomoc při její organizaci. Konstatoval, že se konference účastní vědci z Ázerbájdžánu, Bulharska, České republiky, Číny, Moldavska, Rumunska, Ruska, Senegalu, Švédska, Turecka a USA, které spojuje zájem o historii, literaturu a umění, jehož pojítkem je ruština.

Zajímavý referát o historii studia ruštiny v Turecku přednesla paní Olcay Türkan, profesorka Istanbulské univerzity. Zpočátku se ruština vyučovala pouze na vojenských akademiích. Na počátku 20. století se rozšířila i za tyto hranice a byla zahrnuta do učebních osnov Osmanské císařské univerzity. Dnes je ruština šestým nejpopulárnějším jazykem po angličtině, arabštině, francouzštině, němčině a perštině. To vedlo k otevření nových kateder na dalších 23 univerzitách po celé zemi, čímž se celkový počet kateder zvýšil na 28.

Sergej Kuzněcov, viceprezident MAPRJAL a profesor na Petrohradské státní univerzitě, hovořil o Výkladovém slovníku státního jazyka Ruské federace jako o nástroji pro realizaci státní jazykové politiky. Slovník je určen nejen pro úředníky a soudce, ale také pro školáky, učitele, novináře, překladatele – pro všechny, pro které je ruština pracovním nástrojem.

Leonid Moskovkin, profesor na Petrohradské státní univerzitě, přednesl zprávu o moderních přístupech k tvorbě učebnic ruštiny jako cizího jazyka. Není náhodou, že metodici různých generací přirovnávají tvorbu učebnic k uměleckému vyjádření: materiál musí být nejen přístupný, ale i poutavý. V kontextu technologických změn se otázka, jak využít umělou inteligenci ve prospěch učitelů, stává stále aktuálnější.

Profesorka Hülya Arslan z Univerzity Yeditepe přednesla příspěvek o skrytém dialogu mezi ruskou a tureckou literaturou, jejich interakcích bez přímého vlivu.
Odpoledne se konala diskuse u kulatého stolu na téma Ruský jazyk jako udržitelná součást mezinárodní spolupráce: Nové myšlenky pro interakci mezi Ruskem a Tureckem.

* * *

Další den hostil konferenci Ruský dům v Ankaře. Program zahrnoval mistrovské kurzy, přednášky na výzkumná témata a diskusi u kulatého stolu o překladu. V průběhu dopoledne se uskutečnilo také zasedání prezidia MAPRJAL, kterého se zúčastnili členové z jedenácti zemí. Podrobně se projednaly přípravy na XVI. kongres MAPRJAL, který se bude konat v roce 2027 v Číně.

V koncertním sále Ruského domu vedla Anna Mezit, docentka Sibiřské federální univerzity, mistrovskou třídu na téma Aplikaci příruček pro poslech a regionalistiku v ruštině jako cizím jazyce . Profesorka Aksinia Krasovski z Bukurešťské univerzity vedla kulatý stůl na téma Od ‚Cesty do Arzrumu‘ do současnosti: Literární dialog mezi Ruskem a Tureckem. Uskutečnily se překladatelské sekce a dílna na téma Umělá inteligence ve výuce ruštiny jako cizího jazyka.

Na závěr mezinárodní konference se uskutečnil ceremoniál předání nejvyššího vyznamenání MAPRJAL – kterým je medaile A. S. Puškina. Letošními nositeli se stali:

Mgr. Karina Düzçimen
– předsedkyně Turecké asociace rusistů, vedoucí Ruského kulturního střediska v Ankaře

Doc. Světana Uzuntash, CSc.
– učitelka ruského jazyka a literatury na mezinárodní škole Alma Mater, Alanya

Mgr. Jiří Klapka
– člen prezidia MAPRJAL, předseda České asociace rusistů, předseda Česko-ruské společnosti

Konference MAPRJAL v Turecku umožnila účastníkům identifikovat slibné oblasti výzkumu, rozšířit si odborné znalosti a nalézt nové oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti vědeckého popisu, studia a popularizace ruského jazykového dědictví.