Cestou do Vožice za divadlem jsme při zastávce v táborském antikvariátu objevili novelu Antonína Sovy Pankrác Budecius, kantor. Pěkné vydání z roku 1954 s barevnými ilustracemi Cyrila Boudy. Příběh o venkovském kantorovi, muzikantovi z 18. století, který, zbaven místa, chodí po českých dědinách, zpívá, hraje a učí děti.
* * *
Již v roce 1797 nacvičil místní učitel v Mladé Vožici se zdejšími měšťany vánoční hru Narození Páně. První pravidelný soubor zde byl založen v roce 1865, hrál veselohry, později i hry s vážnější tématikou. Existoval až do konce 80. let 20. stol. Vedle činoherního souboru působil ve Vožici v letech 1929 – 1988 také loutkářský soubor Bubeníček.
„Ve vožickém ochotnickém spolku založeném kantory roku 1865 působili lidé prošlí školami a mezi nimi ti, kteří před trvalým zakotvením v Mladé Vožici poznali jiný svět a měli smysl pro vlastenecké dění. Národní a kulturní život v Mladé Vožici má tedy co děkovat v prvé řadě ochotnickému spolku, který první prorazil tu zeď netečnosti a lhostejnosti.“
(Z městské kroniky)
Divadelní soubor VOŽIVOT navázal na tuto tradici. Přistěhovalí, společně se starousedlíky budují národní a kulturní život v Mladé Vožici.
Soubor byl založen v roce 2011 s cílem věnovat se autorskému divadlu. Členy divadla se stali přátelé a sousedi, kteří měli chuť hrát divadlo. Autorkou her je Kateřina Pokorná a herci mají to štěstí, že role jsou jim psány „přímo na tělo“. Za svou existenci soubor nastudoval sedm divadelních her a odehrál okolo 150 představení. Pravidelně jezdí na divadelní přehlídky, odkud si dovezl již řadu ocenění. S hrou Krysí dům se souboru podařilo postoupit i na celostátní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou.
* * *
V roce 2012 byl v Mladé Vožici poprvé uspořádán divadelní festival VOžické KUlturní LÉto – VOKULE.
O každém představení by se dalo něco pěkného napsat, ale přece jen drsná komedie z prostředí léčebny pro otylé Přelet nad kuřecím řízkem vožického Voživotu, patřila ke špičce přehlídky. Soubor vede středoškolská profesorka Pavla Marie Šedivá, skvělá herečka a obětavá organizátorka.
Jedinečné bylo divadlo jednoho herce – znamenitá Monika Nováková v režii Bety Minářů s autorskou inscenaci nazvanou Dokud se randí. Monika Nováková je členkou souboru MonAmour Mnich (obec Mnich u Pelhřimova).
Monika Nováková
* * *
Samostatný článek by si zasloužilo vystoupení Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. V prostředí Zámecké zahrady jsme byli okouzleni známým „šarmérem“ a skvělými, dobře vypadajícími muzikanty se smyslem pro humor a jeho přesné načasování. Nadšení poctivou, nadčasovou hudbou.
Orchestr je stabilní formací kamarádů a jejich pozitivní naladění přechází na publikum. Vzpomínám si, jak kdysi v Malostranské Besedě Ondřej Havelka říkal, že si neumí představit, že by se musel jako herec nebo zpěvák živit až do sedmdesáti let. Letos 10. října 2024 mu bude sedmdesát. Výborně vypadá a jde mu to stále skvěle! JDE JIM TO SKVĚLE!
Jiří Klapka
P.S. Ondřej Havelka je synem skladatele a profesora Hudební akademie múzických umění Svatopluka Havelky a herečky, docentky Divadelní akademie múzických umění, Libuše Havelkové.