XIII. TVŮRČÍ DÍLNA MASLENICA 2026

V období masopustu se my rusisté každoročně můžeme těšit na celorepublikovou rusistickou dílnu „Масленица“ pořádanou Českou asociací rusistů, Česko-ruskou společností a Ruským domem v Praze. Letos se konal už XIII. ročník, a to opět v prostorách Slovenského domu.

Úvodem všechny zúčastněné pozdravil nový ředitel Ruského domu v Praze pan Igor Girenko, ředitel Slovenského domu Vladimír Skalský a Jiří Klapka, předseda obou výše zmíněných organizací. Igor Girenko mj. uvedl, že mnoho evropských zemí zaznamenalo poptávku po kurzech ruštiny v různých formátech a poukázal na potenciál pro obnovený zájem o ruský jazyk v České republice.

Poté už se rozběhl program. PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. z PF Jihočeské univerzity přinesla aktuální údaje o postavení ruštiny v ČR a vývoji zájmu o ni. Mgr. Jiří Klapka tyto informace doplnil mj. údaji o návštěvnosti stránek ČAR a ČRS, která stále vzrůstá.

Lektorka ruského jazyka Mgr. Ludmila Nyklová jako každoročně promluvila bezprostředně k tématu ruského masopustu v příspěvku Масленица в произведениях русских писателей (Maslenica v dílech ruských autorů). Dozvěděli jsme se, že masopustní obyčeje inspirovaly například Ivana Šmeljova, Alexandra Kuprina nebo Nikolaje Leskova. Své vyprávění o jejich „masopustních“ literárních dílech paní Nyklová doprovodila fotografiemi nádherných obrazů ruských malířů Alexeje Stěpanova, Semjona Kožina, Borise Kustodijeva a dalších. Na závěr si přítomní mohli vyzkoušet svoji znalost ruských pořekadel spjatých s masopustem.

O tvorbě a bouřlivém, rozkolísaném životě básníka Sergeje Jesenina promluvila PhDr. Radka Hříbková, CSc. (100. výročí úmrtí básníka připadlo na samý konec roku 2025) v příspěvku Za píseň život jsem vyměnil. Svůj výklad doplnila i procítěným přednesem Jeseninových básní. Mgr. Klapka vzápětí navázal, předvedl zhudebněné Jeseninovy verše a zmínil se o českých překladech tvorby tohoto významného ruského básníka.

V příspěvku Лингвистическая сказка на уроках русского языка (Lingvistická pohádka na hodinách ruského jazyka) docent PF Západočeské univerzity Gigla Dzhyndzholiia seznámil přítomné s pojmem lingvistická pohádka, zamyslel se nad možnostmi jejího využití a předvedl ukázky lingvistických pohádek vytvořených jeho studenty a studentkami.

Začínající učitelka ruštiny Mgr. Zuzana Havelková ze ZŠ v Pardubicích představila téma své diplomové práce – Ruská a sovětská škola v ruském filmu. Upozornila na několik filmů, v nichž je toto téma rozvíjeno (například film režiséra Ilji Freze z roku 1975 Это мы не проходили).

O polední přestávce nás pořadatelé z Ruského domu pohostili skvělými bliny, tradičním jídlem ruského masopustu. Po vítaném a vynikajícím občerstvení pokračoval odpolední program.

Zahájil ho spisovatel, překladatel, literární vědec, ale také poradce několika pražských primátorů PhDr. Michail Odarčenko, CSc. Představil svoji novou, unikátní a dlouho očekávanou knihu 1000 let s ruštinou s podtitulem Od kdy, proč a jak jsme se my a svět učili rusky, vydanou nakladatelstvím Novela bohemica v roce 2025. Kniha má úctyhodných 320 stran, obsahuje bohatou obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.

Dr. Odarčenko nás upozornil na spoustu zajímavých česko-ruských vazeb a dalších překvapujících skutečností, např. na to, že Češi byli ruskými gubernátory, že se po Češích jmenují ruská města i pohoří, že první ruská bible byla sepsána v Praze, že příběhy barona Prášila pocházejí z Ruska, že jediný pomník nákladnímu automobilu Tatra 111 stojí na Sibiři a zmínil i mnoho dalšího.

Mladá ruštinářka Mgr. Romana Hudecová z Prahy se v podnětném příspěvku Aktivizační metody při výuce ruštiny podělila o svoji didaktickou tvořivost a své zkušenosti s různými druhy her a aktivit, jako jsou slovní fotbal, šibenice, dokonči větu, výběrový diktát, rozhovor, inscenační metoda aj. Některé z nich autorka příspěvku i sama vymyslela. Zaujal například originální, zábavný edukační projekt Cestování Matrjošky, který může mít různé podoby.

Další mladý rusista, Mgr. Vojtěch Antoš z MU v Brně, promluvil na téma Sovětská populární hudba koncem XX. století. Ukázky z této tvorby v jeho vlastním podání, při němž se doprovázel na klavír, plynule přešly v písňový recitál v již osvědčené spolupráci s Janem Klapkou.

Všem organizátorům patří obrovský dík za uspořádání tohoto tradičního setkání a za milou péči o jeho účastníky!