Užili jsme si 58. celostátní přehlídkou Festivalu v recitaci a zpěvu děl ruských autorů ARS POETICA – Puškinův památník, která se konala 6. června 2024 v den 225. výročí narození Alexandra Sergejeviče Puškina. Měl jsem radost z celkové atmosféry i ze všech následných telefonátů a mailů. Mile mne překvapil jeden nečekaný mail z Petrohradu od spisovatele Sergeje Andrejeva ze Společnosti bratří Čapků.
Milý Jiří, v příloze je odkaz na film Oživlé portréty, který se točil před dvaceti lety, na podzim roku 2004 u nás, v Čechách a na Slovensku. Premiéra byla v květnu 2005. Určitě znáš toho pána, který v pražském Ruském hudebním salonu zpívá s kytarou kuplet monsieur Tricketa a Ja vas ljubil. Představ si – zvláštní situace – ruka se mi natáhla k poličce s kazetami. Otevřel jsem jednu, pustil … a zjistil, že film je aktuálnější než před dvaceti lety.
Stejný názor měli přátelé při projekci v Muzeu Puškina (Petrohrad) a nabídli jej promítnout ve své síti muzeí. V Rusku je jich celkem dvacet šest. No a v petrohradském Domě žurnalistů se 13. června 2024 uskuteční druhá premiéra. Projekce bude na velkém plátně! Tak ještě jednou velký dík za tehdejší pomoc a účast při natáčení.
Sergej
Dopis mne velmi potěšil a požádal jsem o dovolení umístit odkaz na film na naše stránky. A Sergej mi odpověděl:
Samozřejmě budu moc rád, když se film promítne a zaujme své místo na vašich stránkách. V příloze Ti pošlu svůj komentář k filmu, který jsem zveřejnil v našem tisku.
Účastníci druhé premiéry
Sergej Andrejev a Sergej Někrasov,
ředitel Všeruského muzea Puškina
ředitel Všeruského muzea Puškina
Po druhé premiéře v petrohradském Domě žurnalistů 13. června 2024 mi Sergej Andrejev napsal:
Abych byl upřímný, byl jsem jednoduše ohromen reakcí, kterou promítání filmu vyvolalo. Lidé mi tleskali, děkovali a fotili se se mnou. Myslím, že za to může dobrá nálada, vřelost a něha, která film naplňuje. Ještě rada: zkuste film promítnout ne na počítači, ale v zatemněné místnosti, na co největší obrazovce. Pak bude efekt větší.
Určitě! Promítneme film na celostátním semináři. O čem je? O místech, událostech a lidech spojených s Puškinem. O místech v Čechách a na Slovensku, kde žili, nebo kam přijížděli Puškinovi přátelé, lásky, rodina, děti. Premiéra filmu se konala v Domě filmu 17. května 2005. Z neznámých příčin ale film neodvysílala televize. nikdy se nepromítal se v kinech. Tedy opravdu jde druhou premiéru.
* * *
Sergej Andrejev v anotaci k této premiéře mimo jíné napsal:
Natáčelo se ve Slovanské knihovně v Praze, která vlastní sbírku knih Аlexandra Filipoviče Smirdina, vydavatele Puškinových děl. Pokračovalo se na Slovensko, kde na zámku v Brodzanech žila starší sestra Puškinovy manželky Natálie – Alexandra Nikolajevna Gončarovová, provdaná Vogel von Friesenhoff.
Zámek Brodzany
Puškinova manželka Brodzany i se svými dětmi navštěvovala. V zámku jsou zachována alba s jejich portréty i jejich herbáře. Natáčelo také se v archivu v Děčíně a na zámku v Teplicích, kde žila Dorothea (Dolly) Ficquelmont, vnučka maršála knížete Kutuzova, která po dobu manželovy diplomatické mise v Rusku vedla v Petrohradě vyhlášený společenský salón a udržovala velmi blízké kontakty s A. S. Puškinem. V zámeckém archivu se filmařům podařilo seznámit se s jejím deníkem, obsahujícím záznam o souboji a smrti básníka. V Teplicích jsou shromážděny portréty a další materiály související s osudy lidí, blízkých Puškinovi.
Alexandra Nikolajevna Gončarovová
Dorothea (Dolly) Ficquelmont
Jako předseda petrohradské Společnosti bratří Čapků jsem v kontaktu s mnoha lidmi v Čechách a na Slovensku a vidím, že kořeny naší kulturní spolupráce sahají velmi hluboko. Nemohou proto uschnout během výkyvů mezinárodního počasí. Lidé, kteří dříve pracovali na zachování naší společné kultury to dělají i nyní.
Milý Sergeji, je to tak. Děkujeme.
Jiří Klapka