Jak autor uv\u00e1d\u00ed, nebylo v jeho mo\u017enostech, z\u0159ejm\u011b zejm\u00e9na publika\u010dn\u00edch, rozsah byl ze strany vydavatele omezen, vyl\u00ed\u010dit souvisle tis\u00edc let p\u016fsoben\u00ed rusk\u00e9ho jazyka a rusk\u00e9 kultury, zpo\u010d\u00e1tku zejm\u00e9na na sv\u00e9 sousedy a s postupuj\u00edc\u00edm propojov\u00e1n\u00edm sv\u011bta i na vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rody sv\u011bta.<\/div>\n
Byl tud\u00ed\u017e nucen pojmout svou pr\u00e1ci jako mozaiku, kter\u00e1 se skl\u00e1d\u00e1 z vzhodn\u011b vybran\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed, kter\u00e9 p\u0159esto, \u017ee neobsahuj\u00ed v\u0161e ze zkouman\u00e9 l\u00e1tky, umo\u017e\u0148uj\u00ed jej\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 a z\u00e1m\u011br\u016fm autora odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed pochopen\u00ed.<\/div>\n
Na pr\u00e1ci Michaila Odar\u010denka si snad nejv\u00edce cen\u00edm, \u017ee je hluboce lidsk\u00e1 a samotn\u00fd \u017eivot autora, jak n\u00e1m do n\u011bj m\u00edsty nech\u00e1 nahl\u00e9dnout, je zrcadlem, \u010dasto kritick\u00fdm, na\u0161\u00ed ned\u00e1vno minul\u00e9 i sou\u010dasn\u00e9 reality.<\/div>\n
Pr\u00e1ce je p\u0159\u00edmo nabita fakty. Od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku rusk\u00e9 i \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti jsme autorem vta\u017eeni do spletit\u00e9 skute\u010dnosti vz\u00e1jemn\u00fdch kulturn\u00edch, politick\u00fdch i dynastick\u00fdch vztah\u016f. Dov\u00edd\u00e1me se, \u017ee man\u017eelka slavn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho panovn\u00edka P\u0159emysla Otakara II. Kunhuta, matka kr\u00e1le V\u00e1clava II. Byla vnu\u010dkou rusk\u00e9ho sv\u011btce Michaila Vsevolodovi\u010de Rjurika, kn\u00ed\u017eete \u010cernigovsk\u00e9ho.<\/div>\n![\"obalka_knihy.jpg\"](\"https:\/\/asociacerusistu.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/01\/obalka_knihy.jpg\")
<\/div>\n
<\/div>\nSou\u010dasn\u011b jsem nucen pouk\u00e1zat na n\u011bkter\u00e1 nedopat\u0159en\u00ed autora a formulace, kter\u00e9 mohou vyvol\u00e1vat nesoulad, \u010di polemiku.<\/div>\n
Ve 3. kapitole na s. 71 se autor vyj\u00e1d\u0159il o vztaz\u00edch mezi \u010desk\u00fdm, polsk\u00fdm a rusk\u00fdm n\u00e1rodem n\u00e1sledovn\u011b: \u201eV dob\u011b, kdy na\u0161e zem\u011b n\u011bkolikr\u00e1t s v\u011bt\u0161\u00edm \u010di men\u0161\u00edm nad\u0161en\u00edm v\u00edtala rusk\u00e1 vojska, bylo sousedn\u00ed Polsko p\u0159ib\u00edjeno na k\u0159\u00ed\u017e carov\u00fdmi koz\u00e1ky.\u201c<\/div>\n
Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se autor k tomuto emotivn\u00edmu vyj\u00e1d\u0159en\u00ed uch\u00fdlil, aby zd\u016fraznil odli\u0161n\u00fd pom\u011br k Rus\u016fm u \u010desk\u00e9ho a polsk\u00e9ho n\u00e1roda.\u201c Dlu\u017eno v\u0161ak dodat, \u017ee b\u011bhem Kosciuszkowa povst\u00e1n\u00ed v r. 1795 \u201ep\u0159ib\u00edjeli\u201c Polsko rovn\u011b\u017e vojska Pruska a Rakouska.<\/div>\n
Rovn\u011b\u017e dal\u0161\u00ed expresivn\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee \u201e\u010cesk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm v\u0159ele milovan\u00fd Suvorov srovn\u00e1val Var\u0161avu se zem\u00ed\u201c, je jednostrann\u00e9. Vojska gener\u00e1la Suvorova nesrovn\u00e1vala Var\u0161avu se zem\u00ed, ale dopustila se \u0159e\u017ee polsk\u00e9ho obyvatelstva ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Var\u0161avy, Praze. Vra\u017ed\u011bn\u00ed civiln\u00edho obyvatelstva Pragy pat\u0159\u00ed samoz\u0159ejm\u011b k temn\u00fdm str\u00e1nk\u00e1m dlouhodob\u00e9ho nep\u0159\u00e1telstv\u00ed a soupe\u0159en\u00ed mezi rusk\u00fdm a polsk\u00fdm st\u00e1tem. Rovn\u011b\u017e Pol\u00e1ci se chovali surov\u011b a nevyb\u00edrav\u011b k rusk\u00e9mu obyvatelstvu, nap\u0159. v dob\u011b \u201esmuty\u201c v letech 1604-1611. Ned\u016fv\u011bra a nep\u0159\u00e1telstv\u00ed bylo hluboce zako\u0159en\u011bno v mysli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f obou n\u00e1rod\u016f a proto je m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, kdo velel rusk\u00fdm vojsk\u016fm p\u0159i vojensk\u00e9m potla\u010dov\u00e1n\u00ed Koszciuszkowa povst\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
V pr\u00e1ci M. Odar\u010denka se prol\u00ednaj\u00ed dv\u011b roviny, obecn\u011b spole\u010densk\u00e1 a odborn\u011b lingvistick\u00e1. Posledn\u011b jmenovan\u00e1 je z\u00e1kladem d\u00edla a p\u0159edev\u0161\u00edm ona je p\u0159\u00ednosem pro \u010dten\u00e1\u0159e. Autor v \u0161irok\u00e9m z\u00e1b\u011bru seznamuje ve\u0159ejnost s v\u00fdvojem \u010desko-rusk\u00fdch, zejm\u00e9na kulturn\u00edch styk\u016f. Uv\u00e1d\u00ed mnoho zaj\u00edmav\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. Nap\u0159. pouze \u00fazk\u00fd kruh odborn\u00edk\u016f v\u00ed, \u017ee po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce obohatily Slovanskou knihovnu \u010d\u00e1sti sb\u00edrky vytvo\u0159en\u00e9 Rusk\u00fdm zahrani\u010dn\u011b-historick\u00fdch archivem, sv\u011btov\u011b unik\u00e1tn\u00ed archivn\u011b-dokumenta\u010dn\u00ed instituc\u00ed, existuj\u00edc\u00ed v letech 1923-1945 v Praze. Archiv se v\u011bnoval shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed archivn\u00edch a ti\u0161t\u011bn\u00fdch dokument\u016f, kter\u00e9 se t\u00fdkaly revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed v Rusku na konci 19. a na po\u010d. 20. stol., obdob\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v Rusku, soudob\u00e9ho v\u00fdvoje v Sov\u011btsk\u00e9m svazu a fenom\u00e9nuu rusk\u00e9 politick\u00e9 emigrace. Roku 1945 byl archiv zru\u0161en, archivn\u00ed sb\u00edrky byly p\u0159ed\u00e1ny do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a kolekce knih, \u010dasopis\u016f a novin se staly sou\u010d\u00e1st\u00ed Slovansk\u00e9 knihovny<\/em>.<\/div>\n
R. 2007 za\u0159adila organizace UNESCO sb\u00edrku emigrantsk\u00fdch periodik z let 1918-1945 ve fondu Slovansk\u00e9 knihovny na seznam sv\u011btov\u00e9ho p\u00edsemn\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed Pam\u011b\u0165 sv\u011bta<\/em>.<\/div>\n
V rovin\u011b obecn\u011b spole\u010densk\u00e9 nemohl autor opomenout repres\u00e1lie, kter\u00e9 nov\u00fd sov\u011btsk\u00fd re\u017eim za\u010dal uplat\u0148ovat proti v\u0161em jinak sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edm. N\u00e1le\u017eitou pozornost v\u011bnuje sov\u011btsk\u00fdm trestaneck\u00fdm koloni\u00edm a uv\u00e1d\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b odstra\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edpady uplatn\u011bn\u00ed justice. Za v\u0161echny p\u0159\u00edklady uv\u00e1d\u00ed osud \u010desk\u00e9ho pilota Jana B\u0159eziny, kter\u00fd pat\u0159il k elit\u011b sov\u011btsk\u00e9ho letectva. R. 1937 byl jako jedin\u00fd cizinec nejmlad\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem expedice dob\u00fdv\u00e1n\u00ed severn\u00edho p\u00f3lu, sv\u011btov\u011b proslul\u00e9 Papaninovy v\u00fdpravy pod veden\u00e9m akademika Otty Juljevi\u010de \u0160midta. B\u0159ezina dostal osobn\u011b od Stalina \u0159\u00e1d Rud\u00e9ho praporu odm\u011bnu 5000 rubl\u016f a polibek. Za rok na to byl protipr\u00e1vn\u011b mu\u010den a popraven za domn\u011blou \u0161pion\u00e1\u017e. Uv\u00e1d\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edpady zneu\u017eit\u00ed justice jsou samoz\u0159ejm\u011b ot\u0159esn\u00e9 a s jejich ob\u011btmi spont\u00e1nn\u011b souc\u00edt\u00edme.<\/div>\n
P\u0159esto c\u00edt\u00edm pot\u0159ebu se k t\u011bmto skute\u010dnostem vyj\u00e1d\u0159it.<\/div>\n
V Sov\u011btsk\u00e9m svazu prob\u00edhal ji\u017e od poloviny dvac\u00e1t\u00fdch let boj o moc mezi J. V. Stalinem, jeho stran\u00edky na jedn\u00e9 a stranickou opozic\u00ed na druh\u00e9. To v\u0161e se d\u011blo uprost\u0159ed hore\u010dn\u00e9 v\u00fdstavby pr\u016fmyslov\u00e9 a surovinov\u00e9 z\u00e1kladny vznikaj\u00edc\u00ed sov\u011btsk\u00e9 velmoci.<\/div>\n
Veden\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu bylo p\u0159esv\u011bd\u010deno a uk\u00e1zalo se, \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u011b, \u017ee v nedalek\u00e9 budoucnosti (cca 10 let) vypukne v\u00e1lka. Aby bylo mo\u017en\u00e9 uskute\u010dnit, ve skute\u010dnosti dokon\u010dit, pr\u016fmyslovou revoluci, kter\u00e1 na ur\u010duj\u00edc\u00edch \u00fazem\u00edch Evropy ji\u017e prob\u011bhla, bylo nutn\u00e9 zajistit velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed pracovn\u00edch sil. To bylo mo\u017en\u00e9 v podm\u00ednk\u00e1ch Sov\u011btsk\u00e9ho svazu pouze s vyu\u017eit\u00edm nucen\u00e9 pr\u00e1ce, organizovan\u00e9 v pracovn\u00edch t\u00e1borech. Sov\u011btsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed veden\u00ed, v \u010dele s J. V. Stalinem, se muselo spol\u00e9hat na pod\u0159\u00edzen\u00e9, kte\u0159\u00ed n\u011bkdy byli nekompetentn\u00ed a n\u011bkdy mor\u00e1ln\u011b naru\u0161en\u00ed. I s takov\u00fdmi lidmi bylo ale nutn\u00e9 industrializaci zem\u011b dokon\u010dit, nem\u011bla-li se st\u00e1t ob\u011bt\u00ed obklopuj\u00edc\u00edch nep\u0159\u00e1tel.<\/div>\n
Zm\u00edn\u011bn\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj o moc byl rozhodnut v letech 1937-38, kdy byl nejprve zma\u0159en pokus stranick\u00fdch a arm\u00e1dn\u00edch \u0161pi\u010dek svrhnout stranick\u00e9 veden\u00ed v \u010dele se Stalinem a v r. 1938 odstran\u011bn z funkce vedouc\u00edho N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru vnit\u0159n\u00edch v\u011bc\u00ed (NKVD) N. I. Je\u017eov.<\/div>\n
25. listopadu 1938 se jeho n\u00e1stupcem stal L. S. Berija, Stalin\u016fv stoupenec. Ten obnovil dodr\u017eov\u00e1n\u00ed sov\u011btsk\u00fdch z\u00e1kon\u016f v \u010dinnosti org\u00e1n\u016f vnitra.<\/div>\n
Je ov\u0161em nutn\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee dodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1konnosti bylo i v t\u00e9to po r. 1938 omezeno politick\u00fdmi c\u00edli sov\u011btsk\u00e9ho st\u00e1tu. Je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e ne\u017e sov\u011bt\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 na tom byli v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci a ciz\u00ed st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci. Ti byli ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu konfliktu a po jeho skon\u010den\u00ed vyu\u017eiti jako levn\u00e1 pracovn\u00ed s\u00edla p\u0159i znovuvybudov\u00e1n\u00ed v\u00e1lkou zni\u010den\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Sov\u011btsk\u00fd svaz vyu\u017eil sv\u00e9 mocensk\u00e9 p\u0159evahy nad men\u0161\u00edmi st\u00e1ty st\u0159edn\u00ed Evropy, aby pokud mo\u017eno rychle obnovil sv\u016fj vojensk\u00fd potenci\u00e1l i pro n\u011bj nezbytnou hospod\u00e1\u0159skou z\u00e1kladnu.<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b mi p\u0159ipad\u00e1, \u017ee se p\u0159i l\u00ed\u010den\u00ed d\u011bjin vznikaj\u00edc\u00ed sov\u011btsk\u00e9 velmoci zd\u016fraz\u0148uj\u00ed n\u011bkter\u00e9 extr\u00e9mn\u00ed p\u0159\u00edpady, kter\u00e9 \u010dasto byly d\u016fsledkem nez\u00e1konnost\u00ed, k nim\u017e doch\u00e1zelo za ministra vnitra Je\u017eova a rovn\u011b\u017e v d\u016fsledku chorobn\u00fdch du\u0161evn\u00edch stav\u016f J. V. Stalina. Naproti tomu velmi m\u00e1lo je objas\u0148ov\u00e1n ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd boj o moc, kter\u00fd ve 30. letech v Sov\u011btsk\u00e9m svazu prob\u00edhal.<\/div>\n
Ve studii jsou zmi\u0148ov\u00e1ny osudy lid\u00ed (\u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f), kte\u0159\u00ed byli zavle\u010deni do SSSR na konci 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a t\u011bsn\u011b po n\u00ed. Ty samoz\u0159ejm\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed soucit a pobou\u0159en\u00ed. Usuzovat z t\u011bchto fakt\u016f ale na nez\u00e1konnost a zlo\u010dinnost cel\u00e9ho syst\u00e9mu bych se neodva\u017eoval.<\/div>\n
Autor se objektivn\u011b vyjad\u0159uje k z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm boj\u016f na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska a p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee Rud\u00e1 arm\u00e1da v r. 1945 rozhodn\u011b nep\u0159ijela ji\u017e do osvobozen\u00e9 Prahy, co\u017e se v m\u00e9di\u00edch hlavn\u00edho proudu v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tvrd\u00ed. Vyj\u00e1d\u0159il se ale sou\u010dasn\u011b k pozdn\u00edmu ozbrojen\u00e9mu st\u0159etnut\u00ed odd\u00edl\u016f SS a \u010desk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f, podpo\u0159en\u00fdch sov\u011btsk\u00fdmi jednotkami.<\/div>\n
Na s. 129 sv\u00e9 studie tvrd\u00ed, \u017ee v t\u00e9to bitv\u011b mezi Mil\u00ednem a Slivic\u00ed, 11. kv\u011btna 1945 bojovali svorn\u011b proti jednotk\u00e1m SS spojenci, tj. ameri\u010dt\u00ed a sov\u011bt\u0161t\u00ed voj\u00e1ci spolu s odd\u00edly ROA (tzv. Vlasovci) a \u010de\u0161t\u00ed partyz\u00e1ni.<\/div>\n
K tomu mus\u00edm podotknout, \u017ee u Mil\u00edna do\u0161lo dne 10. kv\u011btna k drobn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159est\u0159elk\u00e1m mezi p\u0159edsunut\u00fdmi odd\u00edly arm\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a jednotkami SS, ale v kone\u010dn\u00e9 bitv\u011b 11. kv\u011btna, kdy byli voj\u00e1ci SS p\u0159inuceni slo\u017eit zbran\u011b a kapitulovat, americk\u00e9 odd\u00edly nebyly. Jednotky ROA o nich\u017e se t\u011b\u017eko d\u00e1 hovo\u0159it jako o spojeneck\u00fdch se jak\u00e9koli spolupr\u00e1ce ba i kontaktu se sov\u011btsk\u00fdmi odd\u00edly z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f vyh\u00fdbaly.<\/div>\n
K nesporn\u00fdm p\u0159ednostem pr\u00e1ce pat\u0159\u00ed \u0161irok\u00fd z\u00e1b\u011br, mapuj\u00edc\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed charakter \u010desko-rusk\u00fdch vztah\u016f. Mno\u017estv\u00ed \u010desk\u00fdch odborn\u00edk\u016f r\u016fzn\u00fdch obor\u016f, kte\u0159\u00ed v Rusku p\u016fsobili ji\u017e od knce 18. stol. a p\u0159isp\u00edvali k jeho rozvoji ukazuje i v obecn\u00e9 rovin\u011b, jak d\u016fle\u017eit\u00e1 ej spolupr\u00e1ce a klady, kter\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. (Pat\u0159\u00ed k m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdm skute\u010dnostem, \u017ee jako jeden z prvn\u00edch \u010cech\u016f, sada\u0159\u016f a ovocn\u00e1\u0159\u016f, p\u016fsobil v Rusku t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e do sv\u00e9 smrti syn Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9, Jaroslav N\u011bmec 1842-1898).<\/div>\n
Po skon\u010den\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nast\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed obdob\u00ed \u010desko-rusk\u00fdch styk\u016f. Autor je \u010dten\u00e1\u0159i p\u0159ibli\u017euje vyv\u00e1\u017een\u011b a z mnoha aspekt\u016f. I tato \u010d\u00e1st studie p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdch informac\u00ed o vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ru\u0161tiny a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed rusk\u00e9 kultury v \u010deskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti za politick\u00fdch prom\u011bn spole\u010dnosti od pades\u00e1t\u00fdch let, p\u0159es zm\u011bnu re\u017eimu v r. 1989 a\u017e po vypuknut\u00ed rusko-ukrajinsk\u00e9ho konfliktu v r. 2022. Za cennou informaci v t\u00e9to \u010d\u00e1sti pova\u017euji t\u0159eba p\u0159ehled jmen t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech rusist\u016f kte\u0159\u00ed tehdy p\u016fsobili, za nespornou zaj\u00edmavost zm\u00ednku o pomn\u00edku n\u00e1kladn\u00edho automobilu Tatra v obci Susuman, le\u017e\u00edc\u00ed na cest\u011b do Magadanu, na Kolym\u011b.<\/div>\n
Na \u00fapln\u00fd z\u00e1v\u011br se autor vyjad\u0159uje k dob\u011b po r. 2022 a mysl\u00edm, \u017ee natolik v\u00fdsti\u017en\u011b, \u017ee si dovol\u00edm citovat z jeho charakteristiky t\u00e9to na\u0161\u00ed sou\u010dasnosti:<\/div>\n
\u201eN\u011bkolik zn\u00e1m\u00fdch mne v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch \u017e\u00e1dalo, abych v kn\u00ed\u017ece jejich jm\u00e9na a jm\u00e9na jejich p\u0159edk\u016f vzhledem k situaci ji\u017e rad\u011bji neuv\u00e1d\u011bl. V\u0161em jsem vyhov\u011bl. \u0160krtal jsem. Ale d\u011bjiny se nem\u011bn\u00ed \u0161krtem pera. D\u011bjiny nejdou \u201ep\u0159epsat\u201c, jak s oblibou tuto floskuli pou\u017e\u00edvaj\u00ed sportovn\u00ed koment\u00e1to\u0159i. D\u011bjiny se staly. Nedaj\u00ed se \u0161krtnout, snad jdou jen jinak interpretovat \u010di zapomenout.\u201c<\/span><\/div>\n
PhDr. Milan Moravec<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
V r. 2025 vy\u0161la v nakladatelstv\u00ed Novela Bohemia nanejv\u00fd\u0161 cenn\u00e1 a pot\u0159ebn\u00e1 kniha s n\u00e1zvem „1000 let s ru\u0161tinou“ s podtitulem \u201eOd kdy, pro\u010d a jak jsme se my a sv\u011bt u\u010dili rusky“ autora Michaila Odar\u010denka. Jak autor uv\u00e1d\u00ed, nebylo v jeho mo\u017enostech, z\u0159ejm\u011b zejm\u00e9na publika\u010dn\u00edch, rozsah byl ze strany vydavatele omezen, vyl\u00ed\u010dit souvisle tis\u00edc\u2026 Read More: MICHAIL ODAR\u010cENKO: 1000 LET S RU\u0160TINOU– RECENZE KNIHY »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-7269","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7269","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=7269"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7269\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7296,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7269\/revisions\/7296"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=7269"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=7269"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=7269"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}