{"id":7223,"date":"2026-07-31T12:28:28","date_gmt":"2026-07-31T10:28:28","guid":{"rendered":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=7223"},"modified":"2026-07-31T18:53:51","modified_gmt":"2026-07-31T16:53:51","slug":"letni-putovani-po-stopach-predku-v-temesvaru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=7223","title":{"rendered":"LETN\u00cd PUTOV\u00c1N\u00cd
\u2013 PO STOP\u00c1CH P\u0158EDK\u016e V T\u00c9ME\u0160V\u00c1RU"},"content":{"rendered":"
Na konci leto\u0161n\u00edho srpna to bude p\u011bt set let, kdy jeden z na\u0161ich p\u0159edk\u016f padl spolu s kr\u00e1lem Ludv\u00edkem Jagellonsk\u00fdm v Bitv\u011b u Moh\u00e1\u010de<\/a>. \u010cty\u0159i stolet\u00ed p\u0159edkov\u00e9 v\u00e1l\u010dili – s Uhry proti Turk\u016fm, pak zase proti Habsburk\u016fm, potom s Habsburky proti Turk\u016fm a nakonec s Uhry proti Habsburk\u016fm. V\u00fdznamn\u00e9 osobnosti na\u0161\u00ed rodiny p\u016fsobiliy v T\u00e9me\u0161v\u00e1ru, kam jsme se za\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta vypravili.<\/strong><\/div>\n
U Moh\u00e1\u010de. stejn\u011b tak jako o stolet\u00ed pozd\u011bji na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, sta\u010dily dv\u011b hodiny, kdy hrdinstv\u00ed nesta\u010dilo a d\u011bjiny se posunuly jinam. V Bitv\u011b u Moh\u00e1\u010de za\u010dala trag\u00e9die Uher rozd\u011blen\u00fdch na t\u0159i \u010d\u00e1sti a Bitva na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e<\/a> znamenala likvidaci \u010desk\u00e9 inteligence a \u0161lechty. Gener\u00e1l Johann von Klapka, kter\u00fd bojoval na stran\u011b \u010desk\u00e9 stavovsk\u00e9 arm\u00e1dy emigroval po jej\u00ed por\u00e1\u017ece do \u0160v\u00e9dska, ale ji\u017e nesta\u010dil vz\u00edt s sebou nejstar\u0161\u00edho syna.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed osobnost\u00ed d\u011bdi\u010dn\u00e9ho \u0161lechtick\u00e9ho vojensk\u00e9ho rodu \u010desko – moravsk\u00e9ho p\u016fvodu byl l\u00e9k\u00e1rn\u00edk Karel Klapka (1756-1817), kter\u00fd se v roce 1780 p\u0159est\u011bhoval ze Znojma do T\u00e9me\u0161v\u00e1ru. V rakousko-tureck\u00e9 v\u00e1lce 1787-1791 jej c\u00edsa\u0159 Josef II. jmenoval hlavn\u00edm arm\u00e1dn\u00edm l\u00e9k\u00e1rn\u00edkem. Pov\u011b\u0159il jej organizac\u00ed t\u00e1borov\u00fdch l\u00e9k\u00e1ren v Ban\u00e1tu o okol\u00ed. Vlastnil zna\u010dn\u00fd majetek a roce 1811 byl zvolen m\u011bstsk\u00fdm radn\u00edm. Zem\u0159el v roce 1817.<\/div>\n
Jeho druh\u00fd syn Josef Klapka<\/a> se v 18 letech se z\u00fa\u010dastnil \u0161lechtick\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed proti Napoleonovi v hodnosti poru\u010d\u00edka vedl devades\u00e1t mu\u017e\u016f. Po n\u00e1vratu dom\u016f se v roce 1807 o\u017eenil. V\u011bnem jeho \u017eeny Ter\u00e9zie byla tisk\u00e1rna, jedin\u00e1 v Teme\u0161v\u00e1ru. D\u00edky n\u011bmu se brzy stala jednou z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch tisk\u00e1ren v Uhr\u00e1ch. Zpo\u010d\u00e1tku Josef Klapka vyd\u00e1val kalend\u00e1\u0159e, pozd\u011bji noviny, divadeln\u00ed \u010dasopis a v roce 1815 zalo\u017eil prvn\u00ed ve\u0159ejnou knihovnu v monarchii. V roce 1819 byl zvolen prim\u00e1torem m\u011bsta. Zastupoval T\u00e9me\u0161v\u00e1r v uhersk\u00e9m parlamentu, byl soudcem kraj\u016f Teme\u0161v\u00e1r, Toront\u00e1l, Krass\u00f3 a Heves a byl \u010destn\u00fdm ob\u010danem Pre\u0161ova. B\u011bhem jeho nep\u0159\u00edtomnosti se v\u0161ak finan\u010dn\u00ed situace tisk\u00e1rny postupn\u011b zhor\u0161ovala, proto\u017ee sv\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 a osv\u011btov\u00e9 aktivity financoval Josef Klapka z vlastn\u00edch zdroj\u016f. Nakonec prodal svou tisk\u00e1rnu i d\u016fm v T\u00e9me\u0161v\u00e1ru a odst\u011bhoval se do Aradu. Jeho nejbli\u017e\u0161\u00edm spolupracovn\u00edkem byl nejstar\u0161\u00ed syn Josef, n\u00e1\u0161 p\u0159edek.<\/div>\n
\"deska.jpg\"<\/div>\n
Pam\u011btn\u00ed deska na rodn\u00e9m dom\u011b v T\u00e9me\u0161v\u00e1ru<\/strong><\/div>\n
Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed osobnost\u00ed na\u0161eho rodu pak byl Josef\u016fv nejmlad\u0161\u00ed syn Gy\u00f6rgy Klapka (Ji\u0159\u00ed Klapka)<\/a>, jeden z p\u0159edn\u00edch gener\u00e1l\u016f a hrdin\u016f uhersk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed (revoluce) proti Habsburk\u016fm v letech 1848\u20131849, z jeho\u017e memo\u00e1r\u016f jsme \u010derpali.\u00a0\/1<\/strong><\/span><\/div>\n
* * *<\/div>\n
S t\u011bmito informacemi a kontaktem na redaktorku \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed Radia Teme\u0161v\u00e1r<\/a> pan\u00ed Vlastu Lazu jsem se dv\u011bma syny vyrazil po stop\u00e1ch p\u0159edk\u016f. Nejlevn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 lety do T\u00e9me\u0161v\u00e1ru (rumunsky Timi\u0219oara) provozuj\u00ed maltsk\u00e9 aerolinie Wizz Air Malta a let trv\u00e1 hodinu a p\u016fl. Star\u00e9 m\u011bsto je p\u016fvabn\u00e9 – p\u0159evl\u00e1d\u00e1 v n\u011bm secesn\u00ed architektura, tak\u017ee nen\u00ed divu, \u017ee se m\u011bstu p\u0159ezd\u00edv\u00e1 Mal\u00e1 V\u00edde\u0148. Stejn\u011b jako V\u00edde\u0148 b\u00fdval T\u00e9me\u0161v\u00e1r centrem pokroku \u2013 v roce 1884 se stal prvn\u00edm evropsk\u00fdm m\u011bstem s elektrick\u00fdm pouli\u010dn\u00edm osv\u011btlen\u00edm, v roce 1910 byla zde postavena prvn\u00ed vodn\u00ed elektr\u00e1rna v zemi, a jak jsme psali \u2013 byla zde prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 knihovna v monarchii.<\/div>\n
Vystoupili jsme v centru m\u011bsta z tax\u00edku, ujdeme p\u00e1r metr\u016f a m\u011b p\u0159ipad\u00e1, \u017ee d\u016fm m\u00e1 barvy jak\u00e9 zn\u00e1m z fotografi\u00ed. Opravdu to byla Biblioteca Klapka. P\u0159i sv\u00e9m zalo\u017een\u00ed v roce 1815 umo\u017e\u0148ovala p\u016fj\u010dovat si knihy ze sv\u00e9 sb\u00edrky p\u0159ibli\u017en\u011b 4 000 svazk\u016f v n\u011bm\u010din\u011b, francouz\u0161tin\u011b, latin\u011b a ma\u010far\u0161tin\u011b a jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed byla i ve\u0159ejn\u00e1 \u010d\u00edt\u00e1rna. Dnes zde s\u00eddl\u00ed Okresn\u00ed odd\u011blen\u00ed kultury, dv\u011b galerie, pobo\u010dka Rumunsk\u00e9ho \u0159\u00e1du architekt\u016f a luxusn\u00ed kav\u00e1rna Klapka.<\/div>\n
Radio Teme\u0161v\u00e1r nes\u00eddl\u00ed daleko od centra. Do \u010ceskoslovenska za\u010dalo vys\u00edlat za\u010d\u00e1tkem 90. let \u2013 organiz\u00e1torem byl p\u00e1n s p\u016fvabn\u00fdm jm\u00e9nem Rozko\u0161. Dne\u0161n\u00ed vedouc\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed, ing. Vlasta Lazu, je mil\u00e1, vtipn\u00e1 a energick\u00e1 d\u00e1ma, jej\u00ed\u017e p\u0159edkov\u00e9 p\u0159i\u0161li na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Rumunska ze Slovenska za\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed. Absolventka p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty, hovo\u0159\u00ed velmi p\u011bkn\u011b slovensky i \u010desky a je tak\u00e9 jedinou soudn\u00ed tlumo\u010dnic\u00ed v Ban\u00e1tu. Pov\u00eddali jsme si o na\u0161ich p\u0159edc\u00edch, gener\u00e1lovi Ji\u0159\u00edm a jeho otci Josefovi, prim\u00e1torovi T\u00e9me\u0161v\u00e1ru i o sou\u010dasn\u00e9m prim\u00e1torovi, kter\u00fdm je velmi popul\u00e1rn\u00ed Dominic Fritz. Ob\u011bma se dostalo \u010destn\u00e9ho titulu Otec sirotk\u016f. Potom pan\u00ed Vlasta nato\u010dila se mnou i syny rozhovor a up\u0159esnila na\u0161e p\u0159ijet\u00ed \u010desk\u00fdm honor\u00e1rn\u00edm konzulem a tak\u00e9 veden\u00edm m\u011bsta.<\/div>\n
\"lazu.jpg\"<\/div>\n
S pan\u00ed Vlastou Lazu, redaktorkou Radia Teme\u0161v\u00e1r\u00a0\u00a0<\/strong><\/div>\n
* * *<\/div>\n
Honor\u00e1rn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed konzul\u00e1t \u010cesk\u00e9 republiky v Teme\u0161v\u00e1ru m\u00e1 s\u00eddlo na presti\u017en\u00ed adrese \u2013 na V\u00edt\u011bzn\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed (Pia\u021ba Victoriei). P\u016fsob\u00ed v \u017eup\u00e1ch (kraj\u00edch) Timi\u015f, Cara\u015f-Severin, Mehedin\u0163i, Arad a Bihor. Jeho posl\u00e1n\u00edm je podpora hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, kulturn\u00ed, \u0161kolsk\u00e9 aj. spolupr\u00e1ce mezi ob\u011bma zem\u011bmi a tak\u00e9 pomoc na\u0161im ob\u010dan\u016fm v p\u0159\u00edpadech nouze.<\/div>\n
\"konzulat.jpg\"<\/div>\n
V\u00edt\u011bzn\u00e9 N\u00e1m\u011bst\u00ed s budovou konzul\u00e1tu<\/strong><\/div>\n
Honor\u00e1rn\u00edm gener\u00e1ln\u00edm konzulem je pan \u015etefan Mo\u0163ec (vyslov. \u0160tefan Mocek), noblesn\u00ed a zaj\u00edmav\u00fd p\u00e1n, pr\u00e1vn\u00edk s \u010desk\u00fdmi p\u0159edky a velk\u00fdm kulturn\u00edm a historick\u00fdm p\u0159ehledem. Pov\u00edd\u00e1me si o \u010desk\u00fdch muzikantech v cizin\u011b, o \u017eivot\u011b na\u0161ich krajan\u016f v zahrani\u010d\u00ed a o hudebn\u00edm festivalu Ban\u00e1t<\/a>, kter\u00fd se uskute\u010dn\u00ed od 19. do 23. srpna 2026 ji\u017e po patn\u00e1ct\u00e9 a je na n\u011bj dokonce z Prahy vypravov\u00e1n vlak s v\u00edce jak tis\u00edci cestuj\u00edc\u00edmi.<\/div>\n
Naz\u00edt\u0159\u00ed jsme byli s panem konzulem p\u0159ijati veden\u00edm m\u011bsta na tzv. nov\u00e9 radnici. Sympatick\u00e9 d\u00e1my \u2013 \u0159editelka kulturn\u00edho odboru a vedouc\u00ed odd. n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in omluvily prim\u00e1tora Dominica Fritze<\/a> i jeho z\u00e1stupce, kte\u0159\u00ed byli mimo m\u011bsto. Provedly n\u00e1s radnic\u00ed, postavenou v roce 1947 a pak jsme spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili na N\u00e1m\u011bst\u00ed Svobody, d\u0159\u00edve Eugena Savojsk\u00e9ho, do star\u00e9 radnice, kde dnes s\u00eddl\u00ed Hudebn\u00ed akademie.<\/div>\n
\"stara_radnice.jpg\"<\/div>\n
N\u00e1m\u011bst\u00ed Svobody, vpravo star\u00e1 radnice<\/strong><\/div>\n
P\u0159ed branou n\u00e1s \u010dekala pan\u00ed rektorka s dv\u011bma z\u00e1stupci. Mohl jsem si ohromn\u00fdm kl\u00ed\u010dem odemknout budovu a prohl\u00e9dnout pracovnu na\u0161eho p\u0159edka, s v\u00fdhledem na n\u00e1m\u011bst\u00ed, a tak\u00e9 zasedac\u00ed s\u00e1l a dal\u0161\u00ed prostory. Nedaleko byl prim\u00e1tor\u016fv d\u016fm, kde se v roce 1820 narodil jeho syn, pozd\u011bj\u0161\u00ed gener\u00e1l Ji\u0159\u00ed. Tam na n\u00e1s \u010dekal redaktor ma\u010farsk\u00e9ho rozhlasu, poskytl jsem dal\u0161\u00ed rozhovor a pan konzul to v\u0161echno ob\u011btav\u011b tlumo\u010dil.<\/div>\n
* * *<\/div>\n
Prohl\u00e9dli jsme si m\u011bsto, dop\u0159\u00e1li si plavbu po kan\u00e1lu \u0159eky Bega s nev\u0161edn\u00edm pohledem na m\u011bsto, mosty a malebn\u00e9 parky lemuj\u00edc\u00ed n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed, nav\u0161t\u00edvili muzeum a galerii a ochutnali docela dobr\u00e9 teme\u0161v\u00e1rsk\u00e9 pivo. Bylo z prvn\u00edho certifikovan\u00e9ho pivovaru zalo\u017een\u00e9ho na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Rumunska ji\u017e v roce 1718 sourozenci Jakubem a Abrahamem K\u00f6ppischov\u00fdmi, p\u016fvodem z Pre\u0161purku (Bratislavy). Zkusili jsme tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed speciality – Covrig: tepl\u00fd precl\u00edk, k\u0159upav\u00fd na povrchu, m\u011bkk\u00fd a vl\u00e1\u010dn\u00fd uvnit\u0159, posypan\u00fd sol\u00ed, m\u00e1kem nebo sezamov\u00fdmi sem\u00ednky, Sarmalute \u2013 listy kysan\u00e9ho zel\u00ed pln\u011bn\u00e9 mlet\u00fdm masem, Mici (Mititei): rumunsk\u00e9 \u010devap\u010di\u010di – grilovan\u00e9 mal\u00e9 klob\u00e1sky bez st\u0159\u00edvka v z mlet\u00e9ho vep\u0159ov\u00e9ho a jehn\u011b\u010d\u00edho masa, M\u0103m\u0103lig\u0103: – to je kuku\u0159i\u010dn\u00e1 ka\u0161e, n\u011bkdy pe\u010den\u00e1 a pod\u00e1van\u00e1 se smetanou a s\u00fdrem. V\u0161echno n\u00e1m chutnalo a m\u011b nav\u00edc ta znamenit\u00e1 rumunsk\u00e1 v\u00edna.<\/div>\n
\n
\"stepan.jpg\"<\/div>\n
\"franta.jpg\"<\/div>\n<\/div>\n
\n
Se synem \u0160t\u011bp\u00e1nem …<\/strong><\/div>\n
… a Franti\u0161kem<\/strong><\/div>\n<\/div>\n
Za\u017eili jsme kr\u00e1sn\u00e9 \u010dty\u0159i dny a byli a\u017e dojat\u00ed neok\u00e1zal\u00fdm p\u0159\u00e1telsk\u00fdm p\u0159ijet\u00edm a p\u00e9\u010d\u00ed, kter\u00e9 se n\u00e1m v T\u00e9me\u0161v\u00e1ru dostalo. Byli jsme r\u00e1di, \u017ee i po dvou stech letech je zde \u017eiv\u00e1 pam\u00e1tka na na\u0161eho p\u0159edka. Byli jsme pot\u011b\u0161en\u00ed, \u017ee jsou je\u0161t\u011b m\u00edsta, kde si lid\u00e9 pamatuj\u00ed a slovo vd\u011b\u010dnost m\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u00fd v\u00fdznam.<\/div>\n
Ji\u0159\u00ed Klapka<\/em><\/div>\n
1\/<\/strong><\/span> Aus meinen Erinnerungen. Aus dem Ungarischen \u00fcbersetzt vom Verfasser. Schabelitz ( Singer & Wolfner, Z\u00fcrich \/ Budapest 1887)<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na konci leto\u0161n\u00edho srpna to bude p\u011bt set let, kdy jeden z na\u0161ich p\u0159edk\u016f padl spolu s kr\u00e1lem Ludv\u00edkem Jagellonsk\u00fdm v Bitv\u011b u Moh\u00e1\u010de. \u010cty\u0159i stolet\u00ed p\u0159edkov\u00e9 v\u00e1l\u010dili – s Uhry proti Turk\u016fm, pak zase proti Habsburk\u016fm, potom s Habsburky proti Turk\u016fm a nakonec s Uhry proti Habsburk\u016fm. V\u00fdznamn\u00e9 osobnosti na\u0161\u00ed rodiny p\u016fsobiliy v T\u00e9me\u0161v\u00e1ru,\u2026 Read More: LETN\u00cd PUTOV\u00c1N\u00cd\u2013 PO STOP\u00c1CH P\u0158EDK\u016e V T\u00c9ME\u0160V\u00c1RU »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-7223","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7223","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=7223"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7223\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7245,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/7223\/revisions\/7245"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=7223"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=7223"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=7223"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}