{"id":6124,"date":"2025-01-10T09:48:33","date_gmt":"2025-01-10T08:48:33","guid":{"rendered":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=6124"},"modified":"2025-01-10T09:48:33","modified_gmt":"2025-01-10T08:48:33","slug":"oskar-nedbal-a-rusko","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=6124","title":{"rendered":"OSKAR NEDBAL A RUSKO"},"content":{"rendered":"
V Rusku n\u011bkolikr\u00e1t velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b hostoval jako \u010dlen \u010cesk\u00e9ho kvarteta, jako dirigent vystoupil v\u00a0nejlep\u0161\u00edch s\u00e1lech a svou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed operetu Polsk\u00e1 krev<\/em> napsal na motivy Pu\u0161kinovy pov\u00eddky Sle\u010dna selka<\/em>. Vynikaj\u00edc\u00ed hudebn\u00edk, dirigent a skladatel Oskar Nedbal se narodil 26. b\u0159ezna 1874 v\u00a0T\u00e1bo\u0159e.<\/div>\n
\"portret_W.jpg\"<\/div>\n
Oskar Nedbal<\/a> se narodil do dobr\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 rodiny \u2013 d\u011bde\u010dek V\u00e1clav byl spr\u00e1vcem schwarzenbergsk\u00e9ho panstv\u00ed a teta Marie, otcova sestra, byla dvorn\u00ed d\u00e1mou c\u00edsa\u0159ovny Marie Anny, man\u017eelky Ferdinanda I. Brat\u0159i Franti\u0161ek a Ign\u00e1c bojovali na opa\u010dn\u00fdch stran\u00e1ch fronty v roce 1849 v bitv\u011b u Kom\u00e1rna. Zat\u00edmco Franti\u0161ek tam padl, Ign\u00e1c Nedbal (1825 \u2013 1891) byl pobo\u010dn\u00edkem uhersk\u00e9ho gener\u00e1la Ji\u0159\u00edho Klapky<\/a> a spolu s n\u00edm, po podepsan\u00e9m p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, emigroval do Anglie a posl\u00e9ze do It\u00e1lie. Tam bojoval po boku Garibaldiho, obdr\u017eel gener\u00e1lskou hodnost a stal se vojensk\u00fdm guvern\u00e9rem m\u011bsta Mirandola.<\/div>\n
Oskar\u016fv otec JUDr. Karel Nedbal (1836-1899) byl advok\u00e1tem a zakladatelem Hudebn\u00edho spolku v\u00a0T\u00e1bo\u0159e. Sestra Marie Nedbalov\u00e1 (1867-1923), p\u011bvkyn\u011b a klav\u00edristka, byla absolventkou hudebn\u00edho u\u010dili\u0161t\u011b v Petrohrad\u011b, kde tak\u00e9 um\u011blecky p\u016fsobila.<\/div>\n
Hosty Nedbalovy rodiny v T\u00e1bo\u0159e b\u00fdvali p\u0159edn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed um\u011blci \u2013 mezi nimi Zden\u011bk Fibich, Franti\u0161ek Ond\u0159\u00ed\u010dek a tak\u00e9 Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k, do jeho\u017e t\u0159\u00eddy hudebn\u00ed kompozice na pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i Oskar Nedbal nastoupil. \u010cerstv\u00ed absolventi konzervato\u0159e za\u010dali v roce 1892 vystupovat pod n\u00e1zvem \u010cesk\u00e9 kvarteto<\/a>. Ji\u017e prvn\u00ed vystoupen\u00ed ve V\u00eddni m\u011blo velik\u00fd \u00fasp\u011bch, kter\u00fd souboru otev\u0159el cestu do cel\u00e9 Evropy a Oskar Nedbal v n\u011bm p\u016fsobil 14 let jako v\u00fdborn\u00fd violista a v\u016fd\u010d\u00ed osobnost.<\/div>\n
\"ceske_kvarteto_1893.jpg\"<\/div>\n
\u010cesk\u00e9 kvarteto (1893) – Karel Hoffmann,
Oskar Nedbal, Otto Berger a Josef Suk<\/strong><\/div>\n
Do Ruska odjelo kvarteto poprv\u00e9 v roce 1894. Jejich petrohradsk\u00e9 koncerty nav\u0161t\u00edvila \u0159ada osobnost\u00ed, mezi jin\u00fdmi spisovatel Afanasjev a hudebn\u00ed skladatel\u00e9 \u010cajkovskij, Glazunov, Borodin a Tan\u011bjev, kter\u00fd o rok pozd\u011bji vzal na jejich vystoupen\u00ed v Moskv\u011b sv\u00e9ho nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho tch\u00e1na Lva Nikolajevi\u010de Tolst\u00e9ho. Spisovatel byl nad\u0161en a pozval \u010cesk\u00e9 kvarteto na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/div>\n
Po hudebn\u00ed produkci n\u00e1sledovala hostina, kter\u00e1 p\u0159ekonala v\u0161echno, co dosud na\u0161i hudebn\u00edci za\u017eili. V rozlehl\u00e9m s\u00e1le byly prost\u0159eny dva velik\u00e9 stoly – na jednom z nich byly nahromad\u011bny nejlep\u0161\u00ed lah\u016fdky a nejskv\u011blej\u0161\u00ed v\u00edna. Sed\u011bla u nich ve sv\u00e1te\u010dn\u00edch od\u011bvech spole\u010dnost Tolst\u00e9ho man\u017eelky Sofie Andrejevny. U druh\u00e9ho se skromn\u00fdmi j\u00eddly byli p\u0159\u00e1tel\u00e9 Tolst\u00e9ho v jednoduch\u00e9m oble\u010den\u00ed mu\u017eik\u016f.<\/div>\n
Nedbal se rozhodl pro st\u016fl \u201emu\u017eik\u016f\u201c, kde mu Tan\u011bjev vyhradil m\u00edsto vedle Lva Nikolajevi\u010de. Skv\u011ble se bavili, hovo\u0159ili n\u011bmecky, a autor Kreutzerovy son\u00e1ty se p\u0159iznal, \u017ee Beethoven nen\u00ed jeho hudebn\u00edm ide\u00e1lem, t\u00edm je pouze Mozart. O produkci \u010cesk\u00e9ho kvarteta hovo\u0159il tak nad\u0161en\u011b, \u017ee se a\u017e s\u00e1m zarazil: „Jak oby\u010dejn\u011b odpov\u00edd\u00e1te na fr\u00e1ze, jich\u017e se v\u00e1m dost\u00e1v\u00e1 po va\u0161ich v\u00fdkonech?“ A Josef Suk jej rozesm\u00e1l: „Tak\u00e9 fr\u00e1zemi!“<\/div>\n
Sofie Andrejevna n\u011bjak vyc\u00edtila, \u017ee by si Suk s Wihanem r\u00e1di zakou\u0159ili. Odvedla je do vedlej\u0161\u00edho pokoje, z krbov\u00e9ho kom\u00ednu vysunula kachl\u00edk a tajupln\u011b \u0159ekla: „Tady m\u016f\u017eete kou\u0159it a foukejte to do kom\u00edna. \u010cajkovskij, kdy\u017e je u n\u00e1s, to d\u011bl\u00e1 tak\u00e9 tak.“<\/div>\n
* * *<\/div>\n
\"nedbal_pavlovsk.jpg\"<\/div>\n
\u010cesk\u00e1 filharmonie koncertovala v\u00a0roce 1904 v Pavlovsku<\/strong><\/div>\n
Oskar Nedbal byl jedine\u010dn\u00fdm doprovaze\u010dem a mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm dirigentem, kter\u00fd dirigoval v \u0159ad\u011b evropsk\u00fdch metropol\u00ed a tak\u00e9 v nejlep\u0161\u00edch s\u00e1lech Ruska.<\/div>\n
\n
\"sovplakat_1.jpg\"<\/div>\n
\"sovplakat_2.jpg\"<\/div>\n<\/div>\n
Program posledn\u00edho vystoupen\u00ed Oskara Nedbala v\u00a0Sov\u011btsk\u00e9m svazu v\u00a0roce 1929<\/strong><\/div>\n
Nedbal lehce komponoval, h\u00fd\u0159il melodick\u00fdmi n\u00e1pady, balet a pozd\u011bji i opereta mu p\u016fsobily radost. V letech 1902-1914 napsal p\u011bt poh\u00e1dkov\u00fdch balet\u016f: Poh\u00e1dka o Honzovi<\/em>\u00a0(1902), Z poh\u00e1dky do poh\u00e1dky\u00a0(1908)<\/em>, Princezna Hyacinta<\/em>\u00a0(1911), \u010certova babi\u010dka<\/em>\u00a0(1912), Andersen<\/em>\u00a0(1914). Zejm\u00e9na balet Z poh\u00e1dky do poh\u00e1dky<\/em>\u00a0dodnes dok\u00e1\u017ee poslucha\u010dsky i div\u00e1cky zaujmout.<\/div>\n
\"tit_list_k_baletu_rus.jpg\"<\/div>\n
Plak\u00e1t Princezny Hyacinty a ob\u00e1lku notov\u00e9ho alba vytvo\u0159il Alfons Mucha<\/strong><\/div>\n
Na premi\u00e9ru baletu Z poh\u00e1dky do poh\u00e1dky <\/em><\/span>v\u00a0Budape\u0161ti v b\u0159eznu 1909 vzpom\u00edn\u00e1 libretista Ladislav Nov\u00e1k:<\/div>\n
Zkou\u0161elo se do ve\u010dera a byli jsme spokojeni. Sotva jsme v\u0161ak vy\u0161li z\u00a0divadla, poznali jsme, \u017ee budeme bojovat s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem v\u0161ech \u00fasp\u011bch\u016f \u2013 s\u00a0p\u0159edsudkem, proto\u017ee n\u011bkter\u00e9 noviny se zle ohrazovaly proti tomu, aby na jevi\u0161ti Kr\u00e1lovsk\u00e9 opery ma\u010farsk\u00e9 byla uvedena hra dvou \u010cech\u016f. \u201eJe\u0161t\u011b\u017ee m\u00e1m dokumenty v\u00a0kapse“, \u0159ekl Nedbal.<\/span><\/div>\n
„Jak\u00e9 dokumenty?“, ptal jsem se.
„Z\u00edtra uvid\u00ed\u0161.“<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e jsme o den pozd\u011bji k\u00a0ve\u010deru opou\u0161t\u011bli divadlo, upoutal n\u00e1s k\u0159ik kamelot\u016f, kte\u0159\u00ed vyvol\u00e1vali: \u201eKo\u0161ut-Nedbal, Ko\u0161ut-Nedbal!“<\/span><\/div>\n
„U\u017e je to tu“, prohodil Nedbal spokojen\u011b a koupil ma\u010farsk\u00e9 noviny, jim\u017e jsme nerozum\u011bli.<\/span><\/div>\n
Zapadli jsme do kav\u00e1rny, kde n\u00e1s o\u010dek\u00e1val zn\u00e1m\u00fd krajan. M\u00e1val ve\u010dern\u00edkem a p\u0159elo\u017eil n\u00e1m \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd oznamnoval, \u017ee z\u00edtra bude na sc\u00e9n\u011b Kr\u00e1lovsk\u00e9 opery uvedeno d\u00edlo synovce slavn\u00e9ho gener\u00e1la Ign\u00e1ce Nedbala. Gener\u00e1l Nedbal v\u00a0roce 1848 v\u00e1l\u010dil pod Ko\u0161utem a s\u00e1m gener\u00e1l Klapka jej doporu\u010dil Garibaldimu slovy: \u201e … nen\u00ed to jen state\u010dn\u00fd voj\u00e1k, je to hrdina\u201c. \u010cl\u00e1nek prov\u00e1zela faksimile Ko\u0161utova dopisu (dokument o n\u011bm\u017e se v\u010dera Nedbal zm\u00ednil). Dopis kon\u010dil pozn\u00e1mkou: „Jest povinnost\u00ed Ma\u010far\u016f, aby osv\u011bd\u010dili vd\u011b\u010dnost synovci slavn\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00edka, kter\u00fd bojoval za svobodu n\u00e1rod\u016f.“<\/span><\/div>\n
Te\u010f m\u011bl Nedbal ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed na sv\u00e9 stran\u011b a u\u017e se ni\u010deho neb\u00e1l.<\/span><\/div>\n
* * *<\/div>\n
Od roku 1906 p\u016fsobil Oskar Nedbal ve V\u00eddni, kde \u0159\u00eddil Tonk\u00fcnstler orchestr a m\u011bl zde slavn\u00e9 premi\u00e9ry sv\u00fdch operet \u2013 Polsk\u00e1 krev<\/em> m\u011bla premi\u00e9ru 25. \u0159\u00edjna 1913. N\u00e1m\u011bt – Pu\u0161kinovu pov\u00eddku Sle\u010dna selka<\/em>, doporu\u010dila man\u017eelka Marie Nedbalov\u00e1 a operetn\u00ed libreto napsal Leo Stein. \u010cesk\u00e1 premi\u00e9ra prob\u011bhla v\u00a0prosinci 1913 v Plzni, a\u00a0b\u011bhem jednoho roku\u00a0Polskou krev<\/em>\u00a0uvedlo v\u00edce ne\u017e sto divadel v\u00a0N\u011bmecku\u00a0a\u00a0Rakousku.<\/div>\n
\n
\"polenblut.jpg\"<\/div>\n
\"polska_krev_rus_2.jpg\"<\/div>\n<\/div>\n
Spisovatel Jan Miroslav Kv\u011bt vzpom\u00edn\u00e1:<\/div>\n
P\u0159es oblibu, kterou m\u011bl ve V\u00eddni, spustila v\u00a0roce 1918 v\u00edde\u0148sk\u00e1 \u017eurnalistika velk\u00fd r\u00e1mus, kdy\u017e se rozneslo, \u017ee byl pozv\u00e1n k\u00a0pohostinsk\u00e9mu dirigov\u00e1n\u00ed v\u00a0Lidov\u00e9 ope\u0159e. Nedbal p\u0159edstupoval p\u0159ed orchestr p\u0159i zkou\u0161ce s\u00a0malou du\u0161\u00ed, nebo\u0165 nev\u011bd\u011bl, jak bude p\u0159ijat.<\/span><\/div>\n
Hudebn\u00edci se chovali korektn\u011b, zkou\u0161ka \u0161la skv\u011ble a po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed \u0159ekl Nedbal orchestru: \u201eBudou-li z\u00edtra do orchestru l\u00edtat shnil\u00e1 vejce, vezm\u011bte p\u00e1nov\u00e9 na v\u011bdom\u00ed, \u017ee jsou ur\u010dena samoz\u0159ejm\u011b mn\u011b, nikoli V\u00e1m\u201c.<\/span><\/div>\n
T\u00edmto kaval\u00edrsk\u00fdm gestem z\u00edskal srdce hudebn\u00edk\u016f nadobro a tak\u00e9 premi\u00e9ra p\u0159es v\u0161echen hluk v\u00a0novin\u00e1ch, byla skv\u011bl\u00e1, nebo\u0165 jak v\u00edme, \u00fatok v\u00a0novin\u00e1ch b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy nejlep\u0161\u00ed reklamou.<\/span><\/div>\n
* * *<\/div>\n
V \u010dervnu 1919 se Nedbalovi odst\u011bhovali z V\u00eddn\u011b do Chlumu u T\u0159ebon\u011b. V Praze \u010dekala Oskara Nedbala z\u00e1vist, pomluvy a nepochopen\u00ed. V\u00a0Chlumu slo\u017eil operu Sedl\u00e1k Jakub<\/em>, premi\u00e9ru m\u011bla na podzim 1922 v\u00a0Brn\u011b. Hostuje v\u00a0zahrani\u010d\u00ed, dost\u00e1v\u00e1 pozv\u00e1n\u00ed k anga\u017em\u00e1 a dokonce, jako prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd um\u011blec, m\u00e1 nab\u00eddku, aby trvale p\u016fsobil v\u00a0Sov\u011btsk\u00e9m svazu jako dirigent a pedagog. Odm\u00edt\u00e1 z rodinn\u00fdch d\u016fvod\u016f.<\/div>\n
V roce 1923 p\u0159ijal m\u00edsto \u0159editele opery Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho divadla v Bratislav\u011b. Situace SND \u2013 finan\u010dn\u00ed i person\u00e1ln\u00ed v\u0161ak byla slo\u017eit\u00e1, ale Nedbal p\u0159esto p\u0159istoupil na podm\u00ednky a v\u00fdrazn\u011b pozvedl um\u011bleckou \u00farove\u0148 opery i \u010dinohry. Pod Nedbalov\u00fdm veden\u00edm dos\u00e1hl soubor opery SND mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovn\u011b a uskute\u010dnil \u0159adu um\u011bleck\u00fdch z\u00e1jezd\u016f.
Jako hosty opern\u00edho domu p\u0159ivedl Nedbal osobnosti jako byl Richard Strauss, Pietro Mascagni, Ema Destinov\u00e1, Richard Tauber, S\u00e1ndor Sv\u00e9d \u010di Fjodor \u0160aljapin, kter\u00fd, krom\u011b vystoupen\u00ed v Bratislav\u011b hostoval v\u00a0Praze v\u00a0roce 1930 se souborem opery\u00a0Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho divadla. T\u011bch oslavn\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f na vystoupen\u00ed \u0160aljapina bylo tolik, \u017ee Karel \u010capek m\u00edsto recenze napsal pop\u011bvek.<\/div>\n
Karel \u010capek: Sly\u0161te p\u00edse\u0148 hl\u00e1saj\u00edc\u00ed<\/strong><\/a><\/div>\n
\"ondrusek_portret_nedbala_orez.jpg\"<\/div>\n
Franti\u0161ek Ondr\u016f\u0161ek: Portr\u00e9t Oskara Nedbala<\/strong><\/div>\n
Ka\u017ed\u00fdm t\u00f3nem sv\u00e9 violy \u010di klav\u00edru, ka\u017ed\u00fdm gestem geni\u00e1ln\u00edho dirigenta a ka\u017ed\u00fdm taktem sv\u00fdch skladeb se Oskar Nedbal zapsal nesmazateln\u00fdm p\u00edsmem do d\u011bjin \u010desk\u00e9ho hudebn\u00edho um\u011bn\u00ed. \u010cestn\u00e9 m\u00edsto m\u00e1 i v\u00a0rozvoji \u010desko \u2013 rusk\u00fdch styk\u016f. UNESCO za\u0159adilo v\u00a0r. 1974 Oskara Nedbala u p\u0159\u00edle\u017eitosti jeho st\u00fdch narozenin do sv\u011btov\u00fdch kulturn\u00edch v\u00fdro\u010d\u00ed, vedle nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch hudebn\u00edch g\u00e9ni\u016f Dvo\u0159\u00e1ka a Smetany.<\/div>\n
Oskar Nedbal tragicky zem\u0159el 24.12.1930 v Z\u00e1h\u0159ebu. Jeho smutn\u00fd val\u010d\u00edk Valse Triste<\/a> z baletu Poh\u00e1dka o Honzovi<\/em> se za\u0159adil mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 melodie.<\/div>\n
\n
\n
\"n\u00e1zev\"<\/div>\n
\"n\u00e1zev\"<\/div>\n<\/div>\n
\n
Vzpom\u00ednky libretisty
Ladislava Nov\u00e1ka z roku 1938 <\/strong><\/div>\n
Autorem reprezentativn\u00ed \u010desko-rusko-n\u011bmeck\u00e9 publikace z\u00a0r. 1986 byl Alexandr Buchner<\/strong><\/div>\n<\/div>\n
Jak u\u0161tvat mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho g\u00e9nia … <\/strong>(Krajsk\u00e9 listy)<\/a><\/div>\n
Oskar Nedbal \u2013 vzlety a p\u00e1dy<\/strong> (\u010casopis Harmonie)<\/a><\/div>\n
Mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnost Oskara Nedbala – T\u00e1bor<\/strong><\/a><\/div>\n
\"nedbal_siluety.jpg\"<\/div>\n
Ji\u0159\u00ed Klapka<\/em><\/div>\n
Zdroje:<\/div>\n
Belza Igor Fedorovi\u010d: \u010cesk\u00e1 klasick\u00e1 hudba, SHV, Praha 1961<\/div>\n
Buchner Alexandr: Oskar Nedbal, Nakladatelstv\u00ed\u00a0Panton 1986<\/div>\n
Hoza \u0160tefan: Opera na Slovensku Osveta, Martin, 1954<\/div>\n
Klapka Gy\u00f6rgy: Eml\u00e9keimb\u0151l, Budapest, Szepirodalmi K\u00f6nyvkiado 1986<\/div>\n
Klapka Ji\u0159\u00ed, Eibenov\u00e1 Klaudia: Zp\u011bvn\u00edk rusk\u00fdch p\u00edsn\u00ed – \u041f\u0435\u0441\u0435\u043d\u043d\u0438\u043a, Albra \u00a02014<\/div>\n
Kv\u011bt Jan Miroslav: Kdo je Oskar Nedbal, Orbis 1947<\/div>\n
Kv\u011bt Jan Miroslav: Z\u00a0pam\u011bt\u00ed \u010desk\u00e9ho kvarteta Praha, Edice Corona 1936<\/div>\n
Nov\u00e1k Ladislav: Oskar Nedbal v m\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch, Nakladatelsk\u00e9 dru\u017estvo M\u00e1je 1938<\/div>\n
Tvrzsk\u00fd Jaroslav: \u010cesk\u00e1 filharmonie 1896 \u2013 1996, B\u00e4renreiter, Praha 1996<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V Rusku n\u011bkolikr\u00e1t velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b hostoval jako \u010dlen \u010cesk\u00e9ho kvarteta, jako dirigent vystoupil v\u00a0nejlep\u0161\u00edch s\u00e1lech a svou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed operetu Polsk\u00e1 krev napsal na motivy Pu\u0161kinovy pov\u00eddky Sle\u010dna selka. Vynikaj\u00edc\u00ed hudebn\u00edk, dirigent a skladatel Oskar Nedbal se narodil 26. b\u0159ezna 1874 v\u00a0T\u00e1bo\u0159e. Oskar Nedbal se narodil do dobr\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 rodiny \u2013 d\u011bde\u010dek V\u00e1clav byl spr\u00e1vcem\u2026 Read More: OSKAR NEDBAL A RUSKO »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-6124","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6124","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=6124"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6124\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6150,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/6124\/revisions\/6150"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=6124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=6124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=6124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}