{"id":5796,"date":"2024-07-10T23:41:35","date_gmt":"2024-07-10T21:41:35","guid":{"rendered":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=5796"},"modified":"2024-07-10T23:41:35","modified_gmt":"2024-07-10T21:41:35","slug":"rustina-v-ceskych-skolach-vceradnes-a-zitra","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=5796","title":{"rendered":"RU\u0160TINA V \u010cESK\u00ddCH \u0160KOL\u00c1CH V\u010cERA,
DNES A Z\u00cdTRA"},"content":{"rendered":"
RU\u0160TINA V \u010cESK\u00ddCH \u0160KOL\u00c1CH V\u010cERA, DNES A Z\u00cdTRA<\/strong><\/div>\n
PO\u010c\u00c1TKY Z\u00c1JMU O RU\u0160TINU V NA\u0160ICH ZEM\u00cdCH<\/div>\n
Za obdob\u00ed prvn\u00edho v\u011bt\u0161\u00edho z\u00e1jmu o ru\u0161tinu v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed lze pokl\u00e1dat dobu n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed, tedy obdob\u00ed formov\u00e1n\u00ed modern\u00edho \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda s ko\u0159eny v posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 18. stolet\u00ed, trvaj\u00edc\u00ed do druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed a politicky zavr\u0161en\u00e9 roku 1918 vznikem \u010ceskoslovenska. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch se tehdy o Rusko a ru\u0161tinu zaj\u00edmali p\u0159edev\u0161\u00edm obrozenci a buditel\u00e9 jako nap\u0159. Franti\u0161ek Ladislav \u010celakovsk\u00fd, Pavel Josef \u0160afa\u0159\u00edk, Franti\u0161ek Palack\u00fd, Josef Dobrovsk\u00fd, Josef Jungmann \u010di J\u00e1n Koll\u00e1r, zpo\u010d\u00e1tku tak\u00e9 Karel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd, kter\u00fd v letech 1843-1844 pracoval jako vychovatel v Moskv\u011b v rodin\u011b vysoko\u0161kolsk\u00e9ho profesora. V t\u00e9 dob\u011b vznik\u00e1 slavistika jako nauka o slovansk\u00fdch n\u00e1rodech, slovansk\u00fdch jazyc\u00edch a slovansk\u00e9 vz\u00e1jemnosti. Systematick\u00e9 z\u00e1klady slavistiky \u010di slovansk\u00fdch studi\u00ed vytvo\u0159il sv\u00fdmi spisy Josef Dobrovsk\u00fd, jeho\u017e d\u00edla m\u011bla zvl\u00e1\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed zna\u010dn\u00fd vliv ve v\u0161ech slovansk\u00fdch zem\u00edch. Jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem v tomto mezin\u00e1rodn\u00edm kontextu je gramatick\u00fd spis o staroslov\u011bn\u0161tin\u011b \u2013 Z\u00e1klady jazyka staroslov\u011bnsk\u00e9ho (1822). V rusk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed byla Dobrovsk\u00e9ho d\u00edla po dlouhou dobu sou\u010d\u00e1st\u00ed osnov na katedr\u00e1ch slavistiky. Rozvoj slavistick\u00fdch studi\u00ed v mnoha zem\u00edch podn\u00edtilo ov\u0161em tak\u00e9 d\u00edlo slovensk\u00e9ho, \u010desky p\u00ed\u0161\u00edc\u00edho spisovatele, slavisty, liter\u00e1rn\u00edho historika, etnografa a jazykov\u011bdce Pavla Josefa \u0160afa\u0159\u00edka. J\u00e1n Koll\u00e1r vyd\u00e1v\u00e1 v r. 1824 sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed d\u00edlo \u2013 rozs\u00e1hlou lyricko-epickou b\u00e1snickou skladbu Sl\u00e1vy dcera<\/em> (Sl\u00e1vou je m\u00edn\u011bna bohyn\u011b zt\u011bles\u0148uj\u00edc\u00ed slovanstv\u00ed). Franti\u0161ek Ladislav \u010celakovsk\u00fd v r. 1829 vyd\u00e1v\u00e1 Ohlas p\u00edsn\u00ed rusk\u00fdch<\/em> \u2013 epickou b\u00e1snickou sb\u00edrku \u010derpaj\u00edc\u00ed z rusk\u00fdch bylin. V\u0161ichni tito vzd\u011blanci ovl\u00e1dali celou \u0159adu jazyk\u016f a mezi nimi velmi \u010dasto i ru\u0161tinu (nap\u0159. Josef Dobrovsk\u00fd ovl\u00e1dal kolem 30 jazyk\u016f, Fr. Palack\u00fd 11 jazyk\u016f, Pavel Josef \u0160afa\u0159\u00edk 9 jazyk\u016f apod.). (Mimochodem \u2013 ru\u0161tinu ovl\u00e1dal tak\u00e9 Tom\u00e1\u0161 G. Masaryk i jeho n\u00e1stupce v prezidentsk\u00e9m \u00fa\u0159adu Edvard Bene\u0161.)<\/div>\n
Koncem 18. stolet\u00ed a ve stolet\u00ed 19. tedy ru\u0161tina (d\u00e1le v textu jen R nebo RJ) v \u010desk\u00fdch zem\u00edch (a na Slovensku) nebyla jazykem nezn\u00e1m\u00fdm, ov\u0161em ovl\u00e1dali ji p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bdci (slavist\u00e9) a \u0159ada n\u00e1rodn\u00edch buditel\u016f. Jedin\u00fdm m\u00edstem, kde prob\u00edhala jej\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 v\u00fduka, byla Univerzita Karlova. Rozvoj v\u00fduky RJ nastal p\u0159edev\u0161\u00edm v 1. pol. 20. stolet\u00ed po vzniku na\u0161eho samostatn\u00e9ho st\u00e1tu, \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Situace se t\u00edm radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnila. Jednak padly p\u0159ek\u00e1\u017eky, kter\u00e9 Rakousko-Uhersko v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku kladlo sbli\u017eov\u00e1n\u00ed s Ruskem, jednak v Praze na po\u010d. 20. let vznikla velk\u00e1 komunita rusk\u00fdch student\u016f a profesor\u016f, kte\u0159\u00ed za vydatn\u00e9 podpory st\u00e1tu v tzv. Masarykov\u011b Rusk\u00e9 pomocn\u00e9 akci vytvo\u0159ili v Praze i v n\u011bkter\u00fdch m\u011bstech st\u0159edn\u00edch \u010cech funguj\u00edc\u00ed rusk\u00e9 a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i ukrajinsk\u00e9 vysok\u00e9 a st\u0159edn\u00ed \u0161kolstv\u00ed.<\/div>\n
\"svitky.jpg\"<\/div>\n
RU\u0160TINA PO ROCE 1918<\/div>\n
Po r. 1918 bylo zapo\u010dato s vysoko\u0161kolskou p\u0159\u00edpravou odborn\u00edk\u016f na v\u00fduku RJ. Za dob 1. republiky se ru\u0161tinou zab\u00fdvala 3 pracovi\u0161t\u011b: katedra rusistiky na UK v Praze (z v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed, kter\u00e9 tam koncem 20. a po\u010d\u00e1tkem 30. let p\u016fsobily, uve\u010fme takov\u00e1 jm\u00e9na, jako Ji\u0159\u00ed Hor\u00e1k, Vladim\u00edr Francev, Jevgenij Ljackij, Alfr\u00e9d B\u00e9m a dal\u0161\u00ed), d\u00e1le katedra rusistiky na univerzit\u011b v Brn\u011b (2 vysoko\u0161kol\u0161t\u00ed pedagogov\u00e9) a v Bratislav\u011b (pouze 1 p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed \u2013 Vladimir Pogorelov). V\u011bt\u0161ina tehdej\u0161\u00edch st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch u\u010ditel\u016f R byla absolventy UK.<\/div>\n
V\u00fduku slovansk\u00fdch jazyk\u016f doporu\u010dovalo Ministerstvo \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty ji\u017e brzy po 1. sv\u011bt. v\u00e1lce, na za\u010d. 20. let. Nej\u010dast\u011bji se na S\u0160 vyu\u010dovala pol\u0161tina, srbochorvat\u0161tina a tak\u00e9 R. Ru\u0161tina byla rovn\u011b\u017e vyu\u010dovac\u00edm jazykem na rusk\u00fdch S\u0160 v \u010cech\u00e1ch, na Slovensku i Podkarpatsk\u00e9 Rusi. V\u00fduka R na Slovensku v tomto obdob\u00ed prob\u00edhala na r\u016fzn\u00fdch typech S\u0160, jako byly u\u010ditelsk\u00e9 \u00fastavy, obchodn\u00ed akademie \u010di r\u016fzn\u00e9 typy gymn\u00e1zi\u00ed. Na \u0161kol\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b se ov\u0161em situace s v\u00fdukou R podstatn\u011b li\u0161ila. Na S\u0160 se v\u00fduka R realizovala zejm\u00e9na na obchodn\u00edch akademi\u00edch, v nich\u017e se p\u0159edpokl\u00e1dala v\u00fduka dvou ciz\u00edch jazyk\u016f. V \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se vedle p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed angli\u010dtiny nebo francouz\u0161tiny druh\u00fdm jazykem st\u00e1vala pr\u00e1v\u011b R. Nab\u00eddka z\u00e1le\u017eela na veden\u00ed \u0161kol, ale tak\u00e9 na tom, zda se poda\u0159ilo zajistit dostate\u010dn\u011b kvalifikovan\u00e9 pedagogy. P\u0159esn\u00e9 \u00fadaje o po\u010dtech student\u016f, kte\u0159\u00ed studovali jednotliv\u00e9 ciz\u00ed jazyky v tomto obdob\u00ed, neexistuj\u00ed.<\/div>\n
V obecn\u00e9 \u0161kole se za 1. republiky ciz\u00ed jazyk nevyu\u010doval. Ve t\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly se vyu\u010dovala jako v podstat\u011b povinn\u00fd jazyk n\u011bm\u010dina, s R se studenti setk\u00e1vali nejd\u0159\u00edve na S\u0160, p\u0159i\u010dem\u017e zejm\u00e9na na gymn\u00e1zi\u00edch a na obchodn\u00edch akademi\u00edch, kde byly povinn\u00e9 dva ciz\u00ed jazyky (na u\u010ditelsk\u00fdch \u00fastavech a v pr\u016fmyslov\u00fdch \u0161kol\u00e1ch se u\u010dil jen jeden ciz\u00ed jazyk). Nejpropracovan\u011bj\u0161\u00ed syst\u00e9m v\u00fduky m\u011bla R na OA v cel\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republice. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed autory u\u010debnic R pat\u0159ili Franti\u0161ek V\u011bcovsk\u00fd, V\u00e1clav Najbrt a Leontij Vasiljevi\u010d Kopeckij. N\u011bkter\u00e9 z jejich u\u010debnic se pou\u017e\u00edvaly i na Slovensku.<\/div>\n
RU\u0160TINA PO ROCE 1945<\/div>\n
Konec 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, osvobozen\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bt\u0161iny \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska Rudou arm\u00e1dou i pozd\u011bj\u0161\u00ed odklon od proz\u00e1padn\u00ed orientace se logicky prom\u00edtly do postaven\u00ed R u n\u00e1s. N\u011bm\u010dina se od r. 1945 p\u0159estala na Z\u0160 a S\u0160 vyu\u010dovat a jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed postaven\u00ed zaujala R. Tlak na v\u00fduku R byl obrovsk\u00fd a p\u0159i takov\u00e9 popt\u00e1vce bylo samoz\u0159ejm\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 zajistit dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed kvalifikovan\u00fdch ru\u0161tin\u00e1\u0159\u016f. B\u011bhem l\u00e9ta 1945 byly po cel\u00e9 republice organizov\u00e1ny kurzy R pro pedagogy, aby se mohli po pr\u00e1zdnin\u00e1ch hned zapojit do v\u00fduky. Do organizace a realizace t\u011bchto kurz\u016f se aktivn\u011b zapojili pr\u00e1v\u011b p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00ed u\u010ditel\u00e9 R, nad\u0161en\u00ed bylo velik\u00e9, mnoz\u00ed lekto\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161eli bezplatn\u011b. Dal\u0161\u00ed formou masov\u00e9 v\u00fduky R se staly rozhlasov\u00e9 kurzy R. Hned na podzim 1945 byly vyd\u00e1ny prvn\u00ed u\u010debn\u00ed osnovy jak pro \u010desk\u00e9, tak pro slovensk\u00e9 \u0161koly. Probl\u00e9mem ov\u0161em bylo vybaven\u00ed \u0161kol u\u010debnicemi, slovn\u00edky, cvi\u010debnicemi, psac\u00ed stroje s azbukou byly vz\u00e1cnost\u00ed. \u010casto se proto se \u017e\u00e1ky na hodin\u00e1ch zp\u00edvalo, preferovala se \u010detba text\u016f, v\u00fduka literatury, gramatika byla opom\u00edjena, uplat\u0148ovala se p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159\u00edm\u00e1 metoda.<\/div>\n
Po ud\u00e1lostech v \u00fanoru 1948 se situace s v\u00fdukou R op\u011bt zm\u011bnila, byla zavedena povinn\u00e1 v\u00fduka R na v\u0161ech stupn\u00edch \u0161kol, byly vyd\u00e1ny nov\u00e9 osnovy v\u00fduky R, v nich\u017e u\u017e p\u0159i osvojov\u00e1n\u00ed slovn\u00ed z\u00e1soby a gramatiky byla rozli\u0161ov\u00e1na aktivn\u00ed a receptivn\u00ed forma a d\u016fraz byl kladen na osvojen\u00ed nov\u00fdch soci\u00e1ln\u011b-kulturn\u00edch a ekonomick\u00fdch zm\u011bn v sov\u011btsk\u00e9 spole\u010dnosti. To v n\u011bkter\u00fdch u\u010debnic\u00edch vedlo a\u017e k ne\u00fam\u011brn\u00e9 redukci v\u00fdcviku v praktick\u00e9m jazyce. V r. 1948 byla vyd\u00e1na v\u016fbec prvn\u00ed metodika v\u00fduky R u n\u00e1s \u2013 Metodika vyu\u010dov\u00e1n\u00ed rusk\u00e9mu jazyku na \u010deskoslovensk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, autorem byl A. V. Kamn\u011bv. Metodika m\u011bla \u0159adu nedostatk\u016f, ale m\u011bla zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam pro sjednocen\u00ed v\u00fduky na r\u016fzn\u00fdch typech \u0161kol. Ve \u0161koln\u00edm roce 1949\/50 se v\u00fduka R posunula do prvn\u00edch 2 ro\u010dn\u00edk\u016f v\u0161ech typ\u016f vysok\u00fdch \u0161kol. Za\u010daly se vyd\u00e1vat odborn\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 slovn\u00edky a u\u010debn\u00ed texty, byly zakl\u00e1d\u00e1ny katedry RJ pro v\u00fduku R u odborn\u00edk\u016f ve stroj\u00edrenstv\u00ed, matematice aj. oborech.<\/div>\n
Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farovn\u011b u\u010ditel\u016f R vznikl propracovan\u00fd syst\u00e9m rekvalifikac\u00ed. Ty prob\u00edhaly na pedagogick\u00fdch fakult\u00e1ch a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 n\u011bkolikat\u00fddenn\u00ed st\u00e1\u017e se pak konala v SSSR. Krom\u011b toho od po\u010d. 70. let m\u011bli studenti rusistiky na \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch mo\u017enost absolvovat 1 semestr na sov\u011btsk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, p\u0159i\u010dem\u017e od po\u010d\u00e1tku 80. let se \u00fa\u010dast na t\u011bchto semestr\u00e1ln\u00edch pobytech stala pro studenty povinnou. Ur\u010dit\u00e1 \u010d\u00e1st na\u0161ich student\u016f absolvovala v SSSR i cel\u00e9 sv\u00e9 studium.<\/div>\n
Na po\u010d\u00e1tku 80. let 20. stolet\u00ed p\u0159i\u0161la op\u011bt nov\u00e1 koncepce, za\u010d\u00e1tek v\u00fduky R byl p\u0159esunut ze 4. do 5. t\u0159\u00eddy Z\u0160 a t\u00fddenn\u00ed dotace se zv\u00fd\u0161ila na 4 vyu\u010dovac\u00ed hodiny. Do\u0161lo tak\u00e9 k z\u00e1sadn\u00edm zm\u011bn\u00e1m v p\u0159\u00edprav\u011b vysoko\u0161kol\u00e1k\u016f \u2013 budouc\u00edch u\u010ditel\u016f R. Od r. 1977\/78 byla jejich p\u0159\u00edprava v r\u00e1mci cel\u00e9 \u010cSSR sjednocena obsahov\u011b i \u010dasov\u011b na filozofick\u00fdch i pedagogick\u00fdch fakult\u00e1ch, co\u017e znamenalo dalekos\u00e1hlou p\u0159estavbu u\u010debn\u00edch program\u016f a za\u0159azen\u00ed \u0159ady teoretick\u00fdch discipl\u00edn, zejm\u00e9na na pedagogick\u00fdch fakult\u00e1ch (nap\u0159. p\u0159edm\u011bt V\u00fdvoj RJ aj.). Absolvent z\u00edsk\u00e1val kvalifikaci u\u010ditele pro z\u00e1kladn\u00ed i st\u0159edn\u00ed \u0161kolu (u\u010ditelstv\u00ed pro 5.-12. ro\u010dn\u00edk). Lze \u0159\u00edci, \u017ee v polovin\u011b 80. let byla p\u0159\u00edprava u\u010ditel\u016f RJ u n\u00e1s na sv\u00e9m vrcholu jak z hlediska po\u010dtu student\u016f, tak z hlediska kvality v\u00fduky. Ro\u010dn\u011b kon\u010dilo kolem 500 u\u010ditel\u016f RJ v cel\u00e9 \u010cSSR a R m\u011bla v cel\u00e9m syst\u00e9mu cizojazy\u010dn\u00e9 v\u00fduky dominantn\u00ed postaven\u00ed (dan\u00e9 ov\u0161em legislativou).<\/div>\n
\"RJ.jpg\"<\/div>\n
RU\u0160TINA PO ROCE 1989<\/div>\n
Tento stav skon\u010dil v podstat\u011b ze dne na den po sametov\u00e9 revoluci v listopadu 1989. Ru\u0161tina ztratila charakter povinn\u00e9ho ciz\u00edho jazyka na z\u00e1kladn\u00edch i st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch (a tak\u00e9 na \u0161kol\u00e1ch vysok\u00fdch, kde studenti museli v 1. ro\u010dn\u00edku absolvovat jazykov\u00fd kurz R \u2013 tzv. kurzy ru\u0161tiny pro neru\u0161tin\u00e1\u0159e \u2013 a pot\u00e9 z RJ slo\u017eit zkou\u0161ku), vzhledem k politick\u00fdm a spole\u010densk\u00fdm n\u00e1lad\u00e1m byly postoje lid\u00ed k n\u00ed negativn\u00ed, p\u0159est\u00e1vala se u\u010dit a \u017e\u00e1ci p\u0159ech\u00e1zeli na v\u00fduku jin\u00fdch ciz\u00edch jazyk\u016f \u2013 n\u011bm\u010diny, angli\u010dtiny, francouz\u0161tiny, \u0161pan\u011bl\u0161tiny.<\/div>\n
Z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly<\/div>\n
Na Z\u0160 byl v\u016fbec nejni\u017e\u0161\u00ed po\u010det \u017e\u00e1k\u016f u\u010d\u00edc\u00edch se ru\u0161tinu zaznamen\u00e1n ve \u0161koln\u00edm roce 1996\/97, bylo to pouh\u00fdch 800 \u017e\u00e1k\u016f. Od za\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed ale po\u010dty op\u011bt stoupaly a mezi roky 2000 a 2002 byl ji\u017e patrn\u00fd posun v postoji k R. Od roku 2003\/04 do roku 2012\/13, tedy b\u011bhem 10 let, ru\u0161tina zaznamenala trval\u00fd n\u00e1r\u016fst, a to z 0,10% \u017e\u00e1k\u016f na 3,96%. Na za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku 2013\/14 se ru\u0161tinu u\u010dilo u\u017e 7,34% \u017e\u00e1k\u016f. Stabilizaci i dal\u0161\u00edmu n\u00e1r\u016fstu v\u00fduky R na Z\u0160 napomohlo zaveden\u00ed povinn\u00e9ho druh\u00e9ho ciz\u00edho jazyka pr\u00e1v\u011b ve \u0161koln\u00edm roce 2013\/14.<\/div>\n
Prvn\u00edm ciz\u00edm jazykem, kter\u00fd se na Z\u0160 vyu\u010duje, je samoz\u0159ejm\u011b angli\u010dtina. \u00da\u010dinky jazykov\u00e9 politiky M\u0160MT jsou dob\u0159e patrn\u00e9 v tom, \u017ee na za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku 2003\/04 se angli\u010dtinu u\u010dilo 70,84% \u017e\u00e1k\u016f Z\u0160 a v r. 2022\/23 u\u017e 99,6%. Po\u010dty \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se jako prvn\u00ed ciz\u00ed jazyk u\u010d\u00ed jin\u00fd jazyk, ne\u017e angli\u010dtinu, jsou tedy zcela miziv\u00e9. N\u011bm\u010dina, ru\u0161tina, francouz\u0161tina a \u0161pan\u011bl\u0161tina se vyu\u010duj\u00ed jako druh\u00fd ciz\u00ed jazyk a t\u00edm si na Z\u0160 p\u0159\u00edmo konkuruj\u00ed.<\/div>\n
V\u00fdvoj po\u010dtu \u017e\u00e1k\u016f u\u010d\u00edc\u00edch se ciz\u00ed jazyk na Z\u0160
za posledn\u00edch 10 let (2013\/14 \u2013 2022\/23) v %<\/div>\n\n\n\n\n\n\n\n
\u00a0<\/td>\n2013
–
2014<\/td>\n		2014
–
2015<\/td>\n		2015
–
2016<\/td>\n		2016
–
2017<\/td>\n		2017
–
2018<\/td>\n		2018
–
2019<\/td>\n		2019
–
2020<\/td>\n		2020
–
2021<\/td>\n		2021
–
2022<\/td>\n		2022
–
2023<\/td>\n<\/tr>\n
R<\/td>\n6,5<\/td>\n7,4<\/td>\n7,3<\/td>\n7,2<\/td>\n7,1<\/td>\n7,0<\/td>\n7,2<\/td>\n7,1<\/td>\n7,2<\/td>\n6,7<\/td>\n<\/tr>\n
N<\/td>\n28,3<\/td>\n28,9<\/td>\n28,6<\/td>\n28,5<\/td>\n28,6<\/td>\n28,8<\/td>\n28,9<\/td>\n29,3<\/td>\n29,6<\/td>\n29,6<\/td>\n<\/tr>\n
F<\/td>\n3,1<\/td>\n2,91<\/td>\n2,65<\/td>\n2,42<\/td>\n2,23<\/td>\n2,12<\/td>\n2,09<\/td>\n2,05<\/td>\n2,08<\/td>\n2,19<\/td>\n<\/tr>\n
\u0160<\/td>\n6,5<\/td>\n7,4<\/td>\n7,3<\/td>\n7,2<\/td>\n7,1<\/td>\n7,0<\/td>\n7,2<\/td>\n7,1<\/td>\n7,2<\/td>\n6,7<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n
(podle \u00fadaj\u016f z \u010dl\u00e1nku M. Lemmoniera, s. 18)<\/em><\/div>\n
Ve \u0161k. roce 2022\/23 se angli\u010dtina vyu\u010dovala na 4318 z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch, n\u011bm\u010dina na 2380, ru\u0161tina na 992, \u0161pan\u011bl\u0161tina na 306, francouz\u0161tina na 269.<\/div>\n
Zaj\u00edmav\u00e9 je rozd\u011blen\u00ed z\u00e1jmu o ru\u0161tinu na Z\u0160 podle kraj\u016f. V roce 2023 se v \u010cR rusky u\u010dilo 60642 \u017e\u00e1k\u016f, z toho 55 jako 1. ciz\u00ed jazyk. Z tohoto celkov\u00e9ho po\u010dtu nejv\u00edce \u017e\u00e1k\u016f s ru\u0161tinou m\u011bl (a z\u0159ejm\u011b i letos st\u00e1le m\u00e1) Moravskoslezsk\u00fd kraj (12065; 2), \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 je ru\u0161tina tak\u00e9 v kraji St\u0159edo\u010desk\u00e9m (10668; 26), Jihomoravsk\u00e9m (5763; 1) Olomouck\u00e9m (5234; 0) nebo Pardubick\u00e9m (5157; 1). Jako nepovinn\u00e9mu p\u0159edm\u011btu se v r. 2023 ru\u0161tin\u011b u\u010dilo v \u010cR 132 d\u011bt\u00ed, z toho nejv\u00edce v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Praze (105).<\/div>\n
St\u0159edn\u00ed \u0161koly<\/div>\n
Pod pojmem st\u0159edn\u00ed \u0161koly zde rozum\u00edme 3 typy gymn\u00e1zi\u00ed (osmilet\u00e1, \u0161estilet\u00e1, \u010dty\u0159let\u00e1) a st\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly. Osmi- a \u0161estilet\u00e1 gymn\u00e1zia vyu\u010duj\u00ed podle R\u00e1mcov\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f pro z\u00e1kladn\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, 2. ciz\u00ed jazyk je tedy pro n\u011b tak\u00e9 povinn\u00fd. Angli\u010dtina se vloni u\u010dila na 1338 st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch, n\u011bm\u010dina na 1045, ru\u0161tina na 497, francouz\u0161tina na 335 a \u0161pan\u011bl\u0161tina na 305 st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch. Celkem se na S\u0160 v \u010cR ru\u0161tinu u\u010dilo 27917 \u017e\u00e1k\u016f, nejv\u00edce v kraji Moravskoslezsk\u00e9m (5577), St\u0159edo\u010desk\u00e9m (3259), Olomouck\u00e9m (3243) a Jihomoravsk\u00e9m (3010).<\/div>\n
Konzervato\u0159e a vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly (VO\u0160)<\/div>\n
Na konzervato\u0159\u00edch se v r. 2023 rusky u\u010dilo 17 \u017e\u00e1k\u016f, v\u0161ichni v Hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Praze a v\u0161ichni podle z\u0159izovatele spadaj\u00ed do priv\u00e1tn\u00edho sektoru. Na VO\u0160 to bylo 442 \u017e\u00e1k\u016f, z toho nejv\u00edce v Hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Praze (102) a ve 3 kraj\u00edch na Morav\u011b (p\u0159es 70 \u017e\u00e1k\u016f).<\/div>\n
Po\u010dty \u017e\u00e1k\u016f u\u010d\u00edc\u00edch se RJ na Z\u0160, S\u0160, konzervato\u0159i a VO\u0160
za posledn\u00edch 5 let (2018\/19 \u2013 2022\/23)<\/div>\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\u00a0<\/td>\n2018\/19<\/td>\n2019\/20<\/td>\n2020\/21<\/td>\n2021\/22<\/td>\n2022\/23<\/td>\n<\/tr>\n
Celkem v \u010cR<\/td>\n85 011<\/td>\n87 241<\/td>\n90 515<\/td>\n90 628<\/td>\n89 018<\/td>\n<\/tr>\n
Z\u0160<\/td>\n54 498<\/td>\n57 114<\/td>\n60 319<\/td>\n60 982<\/td>\n60 642<\/td>\n<\/tr>\n
S\u0160<\/td>\n29 996<\/td>\n29 582<\/td>\n29 708<\/td>\n\u00a029 158<\/td>\n27 917<\/td>\n<\/tr>\n
Konzervato\u0159<\/td>\n25<\/td>\n19<\/td>\n45<\/td>\n11<\/td>\n17<\/td>\n<\/tr>\n
VO\u0160<\/td>\n492<\/td>\n526<\/td>\n443<\/td>\n477<\/td>\n442<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n
(\u00fadaje ze statistick\u00fdch ro\u010denek M\u0160MT)<\/em><\/div>\n
\"azbuka.jpg\"<\/div>\n
V\u00fdhledy pro v\u00fduku R v \u010cR v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b jsou samoz\u0159ejm\u011b s otazn\u00edkem. Spole\u010densko-politick\u00e9 n\u00e1lady nejsou ru\u0161tin\u011b nijak naklon\u011bny, nen\u00ed do\u0159e\u0161ena ot\u00e1zka povinn\u00e9ho druh\u00e9ho ciz\u00edho jazyka na z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch. Jeho zru\u0161en\u00ed by pro ru\u0161tinu p\u0159\u00edzniv\u00e9 nebylo. Ministr Bek se v m\u00e9di\u00edch sice vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee up\u0159ednost\u0148uje zachov\u00e1n\u00ed druh\u00e9ho ciz\u00edho jazyka na z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch, a to na \u00farovni A1, zd\u016fraznil ov\u0161em d\u016fle\u017eitost n\u011bm\u010diny a francouz\u0161tiny s t\u00edm, \u017ee \u0161pan\u011bl\u0161tina by tak\u00e9 mohla b\u00fdt zahrnuta do nab\u00eddky. Pl\u00e1nuje ale omezit v\u00fduku R na z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch a nab\u00edzet ji pouze ve \u0161kol\u00e1ch s roz\u0161\u00ed\u0159enou v\u00fdukou jazyk\u016f, a to jako t\u0159et\u00ed volbu. Toto v\u0161echno ale je\u0161t\u011b nen\u00ed jist\u00e9.<\/div>\n
J\u00e1 osobn\u011b o ru\u0161tinu v \u010cR strach nem\u00e1m. Z\u00e1jem o ni se i nad\u00e1le nejsp\u00ed\u0161e bude li\u0161it podle kraj\u016f, jak ukazuj\u00ed i \u010d\u00edsla z posledn\u00edch let, ale po ur\u010dit\u00e9m \u00fatlumu, kter\u00fd se d\u00e1 o\u010dek\u00e1vat je\u0161t\u011b n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch rok\u016f, z\u00e1jem o ru\u0161tinu ur\u010dit\u011b op\u011bt poroste. D\u016fle\u017eit\u00e9 je nic nevzd\u00e1vat a podle sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed se na podpo\u0159e ru\u0161tiny pod\u00edlet.<\/div>\n
PhDr. Marta V\u00e1gnerov\u00e1, Ph.D.<\/em><\/div>\n
Literatura a zdroje:<\/div>\n
Korostenski, J.: K postaven\u00ed ru\u0161tiny v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku do roku 1989. Opera Slavica, 2016, ro\u010dn\u00edk 26, \u010d\u00edslo 2, s. 39-48.<\/div>\n
Lemonnier, M.: V\u00fduka ciz\u00edch jazyk\u016f na z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch v letech 2005 a\u017e 2023 v \u010cesk\u00e9 republice. Ciz\u00ed jazyky, 2023, ro\u010dn\u00edk 66, \u010d\u00edslo 5, s. 13-26.<\/div>\n
https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Franti\u0161ek_Ladislav_\u010celakovsk\u00fd<\/a><\/div>\n
https:\/\/statis.msmt.cz\/rocenka\/rocenka.asp<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.aktualne.cz\/wiki\/kultura\/josef-dobrovsky\/r~0fee3b8462a411e49bec0025900fea04\/<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.aktualne.cz\/wiki\/kultura\/pavel-josef-safarik\/r~d63f394666e511e5a896002590604f2e\/<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.lidovky.cz\/domov\/rusko-jazyk-vzdelani.A220410_153307_ln_domov_tmr<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.lidovky.cz\/domov\/rustina-je-treti-nejoblibenejsi-cizi-jazyk-popularity-francouzstiny-na-zakladnich-skolach-klesa.A190206_171912_ln_domov_ceh<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.prahaskolska.eu\/budoucnost-vyuky-jazyku-v-cesku-povinny-prvni-jazyk-a-konec-rustiny\/<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/domaci-zivot-v-cesku-cast-deti-se-stale-uci-povinne-rusky-stat-zvazuje-jestli-to-ma-pokracovat-246181<\/a><\/div>\n
https:\/\/www.spisovatele.cz\/jan-kollar<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

RU\u0160TINA V \u010cESK\u00ddCH \u0160KOL\u00c1CH V\u010cERA, DNES A Z\u00cdTRA PO\u010c\u00c1TKY Z\u00c1JMU O RU\u0160TINU V NA\u0160ICH ZEM\u00cdCH Za obdob\u00ed prvn\u00edho v\u011bt\u0161\u00edho z\u00e1jmu o ru\u0161tinu v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed lze pokl\u00e1dat dobu n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed, tedy obdob\u00ed formov\u00e1n\u00ed modern\u00edho \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda s ko\u0159eny v posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 18. stolet\u00ed, trvaj\u00edc\u00ed do druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed a politicky zavr\u0161en\u00e9 roku 1918 vznikem\u2026 Read More: RU\u0160TINA V \u010cESK\u00ddCH \u0160KOL\u00c1CH V\u010cERA,DNES A Z\u00cdTRA »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-5796","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5796","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5796"}],"version-history":[{"count":14,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5796\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5816,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5796\/revisions\/5816"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5796"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5796"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5796"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}