{"id":5181,"date":"2023-10-30T06:46:48","date_gmt":"2023-10-30T05:46:48","guid":{"rendered":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=5181"},"modified":"2023-10-30T07:44:57","modified_gmt":"2023-10-30T06:44:57","slug":"bratia-legionari","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=5181","title":{"rendered":"BRATIA LEGION\u00c1RI"},"content":{"rendered":"
Velmi p\u011bknou akc\u00ed s n\u00e1zvem „Bratia legion\u00e1ri“ bylo 26. \u0159\u00edjna 2023 ve Slovensk\u00e9m klubu v Praze vzpomenuto 105. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010ceskoslovenska. <\/strong><\/div>\n
\"plakat1_W.jpg\"<\/div>\n
Plak\u00e1t na vzpom\u00ednkovou akci Bratia legion\u00e1ri<\/em>
ve Slovensk\u00e9m dom\u011b
<\/strong><\/div>\n
Hlavn\u00ed protagonista programu, historik a spisovatel doc. PhDr. Jarom\u00edr Slu\u0161n\u00fd, CSc. velmi zaj\u00edmav\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1 fakta o zapojen\u00ed Slov\u00e1k\u016f do \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00edch. Jeho vystoupen\u00ed bylo hudebn\u011b ilustrov\u00e1no dobov\u00fdmi legion\u00e1\u0159sk\u00fdmi p\u00edsn\u011bmi a \u00favahou Mgr. Ji\u0159\u00edho Klapky na t\u00e9ma P\u00edse\u0148 jako obraz doby<\/em>.<\/div>\n
\"slusny1_W.jpg\"<\/div>\n
Doc. PhDr. Jarom\u00edr Slu\u0161n\u00fd, CSc.<\/strong><\/div>\n
\"klapka1_W.jpg\"<\/div>\n
Mgr. Ji\u0159\u00ed Klapka
<\/strong><\/div>\n
Poutav\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed pana docenta Slu\u0161n\u00e9ho m\u011blo nav\u00edc osobn\u00ed rozm\u011br. Str\u00fdcov\u00e9 jeho maminky \u2013 brat\u0159i Kustrovi, p\u016fsobili v legi\u00edch. Nez\u00e1visle na sob\u011b \u2013 jeden v It\u00e1lii a druh\u00fd v Rusku Byli jsme nad\u0161en\u00ed nejen v\u00fdkladem, ale tak\u00e9 mno\u017estv\u00edm dokument\u016f, kter\u00e9 rodina chr\u00e1nila jako pam\u00e1tku na dramatick\u00e9 osudy Julia a Jozefa Kustrov\u00fdch, jako pam\u00e1tku na hrdiny, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na vzniku \u010ceskoslovenska. Pana docenta jsme po\u017e\u00e1dali o \u010dl\u00e1nek.<\/div>\n
Dva lid\u00e9, jedna v\u00e1lka, jeden osud<\/strong><\/span><\/div>\n
Velice zaj\u00edmav\u00e9 byly osudy dvou brat\u0159\u00ed J\u00falia a Jozefa Kustrov\u00fdch, kter\u00fdch I. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka zahnala na dv\u011b fronty. O jejich \u017eivotn\u00edch cest\u00e1ch jsme besedovali v p\u0159edve\u010der 105. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010cSR. P\u0159esto\u017ee brat\u0159i o sob\u011b nem\u011bli od roku 1914 ani tu nejmen\u0161\u00ed zpr\u00e1vu, \u0161li po stejn\u00fdch stezk\u00e1ch a sp\u011bli ke stejn\u00e9mu c\u00edli.<\/span><\/div>\n
Star\u0161\u00edm z nich byl J\u00falius. Narodil se 25. \u0159\u00edjna 1883 v Budape\u0161ti, kde jeho t\u00e1ta pracoval jako zedn\u00edk na mnoha m\u00edstn\u00edch stavb\u00e1ch. Oba jeho rodi\u010de, ale poch\u00e1zeli z liptovsk\u00e9 vesnice Bobrovec, \u010dasto se tam vraceli a do Budape\u0161ti jezdili jen za prac\u00ed. V roce 1903 z\u00edskal m\u00edsto posl\u00ed\u010dka ve Slovensk\u00e9m t\u00fdden\u00edku<\/em>, kter\u00fd \u0159\u00eddil dr. Milan Hod\u017ea (1878-1944), pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd premi\u00e9r. Po \u010dase se stal redaktorem t\u00fdden\u00edku, a dokonce administr\u00e1torem. Jezdil po slovensk\u00e9m venkov\u011b, aby z\u00edskal p\u0159edplatitele. Spolu s t\u00edm prod\u00e1val i slovensk\u00e9 knihy. Ji\u017e tehdy se dostal do hled\u00e1\u010dku uhersk\u00e9 policie a m\u011bl zak\u00e1zan\u00fd vstup do n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Slovenska. V roce 1909 se odst\u011bhoval do Ko\u0161ic, kde si zalo\u017eil prvn\u00ed a tedy i jedin\u00e9, slovensk\u00e9 knihkupectv\u00ed a pap\u00edrnictv\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e i nad\u00e1le jezdil po Slovensku, aby zvy\u0161oval n\u00e1rodn\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed obyvatel m\u011bste\u010dek a vesnic. Policejn\u00ed dohled nad n\u00edm pokra\u010doval a v cel\u00e9, dnes bychom \u0159ekli ko\u0161ick\u00e9 \u017eup\u011b, se t\u00e9to \u201ecti\u201c dostalo pouze t\u0159em lidem.<\/span><\/div>\n
Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky odm\u00edtl narukovat s t\u00edm, \u017ee nebude bojovat proti bratr\u016fm Slovan\u016fm. Byl zat\u010den\u00fd, odsouzen\u00fd k trestu smrti. Na v\u00fdkon rozsudku \u010dekal 11 m\u011bs\u00edc\u016f, ale sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nezm\u011bnil. Na za\u010d\u00e1tku roku 1916 ho z cely vyvedli a dali mu ultim\u00e1tum: bu\u010f bude bez odkladu popraven\u00fd, nebo p\u016fjde bojovat proti Ital\u016fm, kte\u0159\u00ed mezit\u00edm vstoupili do v\u00e1lky na stran\u011b st\u00e1t\u016f Dohody. Splnili tak jeho podm\u00ednku, \u017ee proti Slovan\u016fm bojovat nebude. A tak byl 16. \u00fanora p\u0159id\u011blen\u00fd ke 34. p\u011b\u0161\u00edmu pluku a po skon\u010den\u00ed v\u00fdcviku odeslan\u00fd na frontu.<\/span><\/div>\n
V podstat\u011b ale nebojoval ani proti Ital\u016fm. Na front\u011b str\u00e1vil pouze n\u011bkolik t\u00fddn\u016f a p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, 28. \u010dervna 1916 u m\u011bsta Tolmino, p\u0159eb\u011bhl do zajet\u00ed. Jen co skon\u010dily jeho v\u00fdslechy, po\u017e\u00e1dal o vstup do \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed, kter\u00e9 se ve Francii a Rusku nach\u00e1zely je\u0161t\u011b jen ve sv\u00fdch po\u010d\u00e1tc\u00edch, ale to mu umo\u017en\u011bno nebylo. Pozd\u011bji se dokonce pokusil uprchnout do Francie, aby do na\u0161\u00ed jednotky p\u0159\u00edmo vstoupil, ale ani to se nepovedlo. Tak alespo\u0148 p\u0159esv\u011bd\u010doval sv\u00e9 spoluzajatce, aby do takov\u00e9to jednotky, jen co bude v It\u00e1lii z\u0159\u00edzena, vstoupili. Ideov\u011b tak p\u0159edb\u011bhl mnoh\u00e9 z nich a je tud\u00ed\u017e pokl\u00e1dan\u00fd za jednoho ze slovensk\u00fdch duchovn\u00edch otc\u016f t\u00e9to my\u0161lenky.<\/span><\/div>\n
Do italsk\u00fdch legi\u00ed vstoupil po jejich z\u0159\u00edzen\u00ed 15. dubna 1918 jako jeden z prvn\u00edch Slov\u00e1k\u016f. Pro\u0161el v\u00fdcvikem, ale kdy\u017e se zanedlouho uk\u00e1zaly jeho agita\u010dn\u00ed schopnosti, byl p\u0159eveden\u00fd do skupiny agit\u00e1tor\u016f, kte\u0159\u00ed nav\u0161t\u011bvovali zajateck\u00e9 t\u00e1bory, aby \u010cechy a Slov\u00e1ky p\u0159esv\u011bd\u010dovali ke vstupu do legie. Jeho \u010dinnost byla tak vysoce cen\u011bna, \u017ee byl vybran\u00fd do skupiny legion\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed se 4. prosince 1918 jako prvn\u00ed vr\u00e1tili na \u00fazem\u00ed nov\u00e9 republiky. Pot\u00e9 doprov\u00e1zel dr. Vavro \u0160rob\u00e1ra na jeho cest\u011b do Bratislavy, 1. ledna 1919 osobn\u011b p\u0159eb\u00edral st\u00e1tn\u00ed instituce, aby se nakonec vr\u00e1til do Ko\u0161ic, kde byl postaven\u00fd do \u010dela m\u00edstn\u00ed N\u00e1rodn\u00ed rady.<\/span><\/div>\n
Jeho bratr Jozef neza\u017eil tak prudk\u00fd vzestup v legi\u00edch jako on. Narodil se 25. srpna 1880, dlouho \u017eil velice poklidn\u00fdm \u017eivotem, tak\u017ee pozornost policie nepoutal. Do v\u00e1lky byl povolan\u00fd jako jeden z prvn\u00edch a slou\u017eil u 67. p\u011b\u0161\u00edho pluku. V bitv\u011b o Hali\u010d a Lvov padl 28. srpna 1914 do zajet\u00ed a informace o t\u00e9to ud\u00e1losti byla do roku 1919 posledn\u00ed, kterou jeho rodina m\u011bla. N\u011bjak\u00fd \u010das str\u00e1vil v zajet\u00ed, ale i on se mezi prvn\u00edmi Slov\u00e1ky p\u0159ihl\u00e1sil do na\u0161ich legi\u00ed, ve kter\u00e9 se 18. kv\u011btna 1916 zm\u011bnila \u010cesk\u00e1 dru\u017eina. Stalo se tak 1. srpna 1916. V legi\u00edch dlouho p\u016fsobil jako \u0159adov\u00fd voj\u00edn a \u00fa\u010dastnil se mnoha bojov\u00fdch pr\u016fzkum\u016f. Kdy\u017e se v\u0161ak projevily jeho v\u00fdrazn\u00e9 agita\u010dn\u00ed schopnosti, byl vyslan\u00fd, stejn\u011b jako jeho bratr, mezi zajatce, aby je p\u0159esv\u011bd\u010doval ke vstupu do legi\u00ed. Ji\u017e tehdy \u00fazce spolupracoval s veden\u00edm slovensk\u00e9 \u010d\u00e1sti legi\u00ed. T\u011bmi byli nap\u0159. spisovatel\u00e9 Janko Jesensk\u00fd a Jozef Gregor-Tajovsk\u00fd.<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e vznikal pl\u00e1n na vytvo\u0159en\u00ed prvn\u00edho \u010dist\u011b slovensk\u00e9ho pluku, kter\u00fd dostal po\u0159adov\u00e9 \u010d\u00edslo 7 a p\u0159\u00edvlastek Tatransk\u00fd, byl u toho. To ji\u017e byl pov\u00fd\u0161en\u00fd na svobodn\u00edka a pozd\u011bji i des\u00e1tn\u00edka. Ale p\u0159edstava \u010dist\u011b slovensk\u00e9ho pluku padla. V \u0159ad\u00e1ch 7. pluku se sezn\u00e1mil s dal\u0161\u00edmi v\u00fdznamn\u00fdmi slovensk\u00fdmi legion\u00e1\u0159i. S plukem v roce 1918 pro\u0161el i \u00fastup z Ukrajiny, kterou obsadilo N\u011bmecko, jeho pluk se \u00fa\u010dastnil bitvy u Bachma\u010de a ve sv\u00e9m e\u0161alonu se vydal na Transsibi\u0159skou magistr\u00e1lu. Za\u010d\u00e1tkem podzimu 1918 nastala dal\u0161\u00ed zm\u011bna v jeho \u017eivot\u011b. Byl vyslan\u00fd do t\u00e1bora pro Slov\u00e1ky v Irkutsku, kde ji\u017e velel rot\u011b a pod\u00edlel se na vojensk\u00e9 a politick\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b slovensk\u00fdch legion\u00e1\u0159\u016f a zajatc\u016f. V \u010dele t\u00e1bora postupn\u011b st\u00e1li Emil Geryk, Vladim\u00edr Daxner a nakonec Rudolf Viest, pozd\u011bj\u0161\u00ed velitel SNP. Tam si vedl Jozef tak dob\u0159e, \u017ee byl p\u0159eveden\u00fd do dispozice Odbo\u010dky \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady na Rusi, kde p\u016fsobil ve vojensk\u00e9m a ve slovensk\u00e9m odd\u011blen\u00ed. Jeho v\u00fdznam t\u00edm vzrostl, co\u017e se odrazilo i na jeho hodnostech. Je\u0161t\u011b 10. prosince 1918 byl pov\u00fd\u0161en\u00fd na prapor\u010d\u00edka a postupn\u011b byl povy\u0161ov\u00e1n a\u017e do hodnosti nadporu\u010d\u00edka \u2013 19.10.1919.<\/span><\/div>\n
To ji\u017e p\u0159e\u0161el do \u0159ad 12. p\u011b\u0161\u00edho pluku M. R. \u0160tef\u00e1nika. Do vlasti se vr\u00e1til p\u0159es USA a\u017e v roce 1920, jako \u010dlen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed legion\u00e1\u0159sk\u00e9 delegace, kterou si vy\u017e\u00e1dali ameri\u010dt\u00ed Slov\u00e1ci. Podobn\u011b jako p\u0159edt\u00edm jeho bratr J\u00falius v Praze i on za\u017eil mezi Slov\u00e1ky v Chicagu obrovsk\u00e9 ovace.<\/span><\/div>\n
Oba si byli podobn\u00ed i ve smrti. Jozef zem\u0159el 17. listopadu 1942 a jeho bratr 14. prosince 1943.<\/span><\/div>\n
Jarom\u00edr Slu\u0161n\u00fd<\/em><\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Velmi p\u011bknou akc\u00ed s n\u00e1zvem „Bratia legion\u00e1ri“ bylo 26. \u0159\u00edjna 2023 ve Slovensk\u00e9m klubu v Praze vzpomenuto 105. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku \u010ceskoslovenska. Plak\u00e1t na vzpom\u00ednkovou akci Bratia legion\u00e1rive Slovensk\u00e9m dom\u011b Hlavn\u00ed protagonista programu, historik a spisovatel doc. PhDr. Jarom\u00edr Slu\u0161n\u00fd, CSc. velmi zaj\u00edmav\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1 fakta o zapojen\u00ed Slov\u00e1k\u016f do \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00edch. Jeho vystoupen\u00ed\u2026 Read More: BRATIA LEGION\u00c1RI »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-5181","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5181","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5181"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5181\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5198,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5181\/revisions\/5198"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5181"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5181"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5181"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}