{"id":4888,"date":"2023-07-28T12:45:03","date_gmt":"2023-07-28T10:45:03","guid":{"rendered":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=4888"},"modified":"2023-07-28T12:45:03","modified_gmt":"2023-07-28T10:45:03","slug":"josef-svejk-v-rusku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=4888","title":{"rendered":"JOSEF \u0160VEJK V RUSKU"},"content":{"rendered":"
Rom\u00e1n Jaroslava Ha\u0161ka Osudy dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em> byl p\u0159elo\u017een\u00fd do 58\u00a0jazyk\u016f!<\/strong><\/div>\n
Je nutno zkamen\u011bl\u00e9 pom\u011bry donutit k tanci t\u00edm, \u017ee se jim zazp\u00edv\u00e1 jejich vlastn\u00ed melodie.<\/em><\/span><\/div>\n
Karel Marx, 1843<\/div>\n
Rom\u00e1n Jaroslava Ha\u0161ka Osudy dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em> byl poprv\u00e9 vyd\u00e1v\u00e1n v letech 1921 – 1923 po jednotliv\u00fdch d\u00edlech. \u010ctvrt\u00fd, Ha\u0161kem nedokon\u010den\u00fd d\u00edl, vy\u0161el v roce 1923 ji\u017e s\u00a0Va\u0148kov\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm, o kter\u00e9 jej po\u017e\u00e1dal nakladatel Synek. V t\u00e9m\u017ee roce vydal Karel Van\u011bk je\u0161t\u011b d\u00edl p\u00e1t\u00fd a \u0161est\u00fd.<\/div>\n
Jako prvn\u00ed p\u0159elo\u017eila rom\u00e1n n\u011bmeck\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 p\u0159ekladatelka, redaktorka a vydavatelka Grete (Margarette) Reiner (1885 Praha – 1944 Osv\u011btim; ob\u011b\u0165 holokaustu). Kniha vy\u0161la v roce 1926 v pra\u017esk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Adolf Synek pod n\u00e1zvem Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk w\u00e4hrend des Weltkrieges<\/em>.<\/div>\n
Panovala obecn\u00e1 ned\u016fv\u011bra v\u016f\u010di \u0160vejkovi, kter\u00fd byl pova\u017eov\u00e1n za bezcenn\u00e9ho a nep\u0159ijateln\u00e9ho… Sotva se proslechlo, \u017ee chci \u0160vejka p\u0159ekl\u00e1dat, \u00fato\u010dili na mne ze v\u0161ech stran s protesty a varov\u00e1n\u00edmi. P\u0159edn\u00ed \u010desk\u00fd kritik, m\u016fj zn\u00e1m\u00fd, jeho\u017e jsem po\u017e\u00e1dala o kr\u00e1tk\u00fd \u00favod, mi \u0159ekl, \u017ee pro mne ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, ale k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu se nem\u016f\u017ee prop\u016fj\u010dit. Zap\u0159\u00edsahal mne, jako dobr\u00fd p\u0159\u00edtel, abych nekompromitovala \u010desk\u00fd n\u00e1rod p\u0159ekladem takov\u00e9 knihy.<\/em><\/span><\/div>\n
Grete Reiner, 1926<\/div>\n
V t\u00e9m\u017ee roce vydalo Petrohradsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed P\u0159\u00edboj (\u041f\u0440\u0438\u0431\u043e\u0439)<\/em> prvn\u00ed dv\u011b \u010d\u00e1sti rom\u00e1nu pod n\u00e1zvem \u0425\u0430\u0448\u0435\u043a, \u042f.: \u041f\u0440\u0438\u043a\u043b\u044e\u0447\u0435\u043d\u0438\u044f \u0431\u0440\u0430\u0432\u043e\u0433\u043e \u0441\u043e\u043b\u0434\u0430\u0442\u0430 \u0428\u0432\u0435\u0439\u043aa<\/em>. Z n\u011bm\u010diny je p\u0159elo\u017eil rusk\u00fd p\u0159ekladatel kr\u00e1sn\u00e9 literatury a redaktor \u010dasopisu, vych\u00e1zej\u00edc\u00edho v Rusku v n\u011bm\u010din\u011b Rote Zeitung (\u0420\u043e\u0442\u0435 \u0426\u0430\u0439\u0442\u0443\u043d\u0433)<\/em> Herbert Augustovi\u010d Zukkau (\u0413\u0435\u0440\u0431\u0435\u0440\u0442 \u0410\u0432\u0433\u0443\u0441\u0442\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0417\u0443\u043a\u043a\u0430\u0443, 1883 Petrohrad – 1937 Tomsk; ob\u011b\u0165 stalinsk\u00fdch repres\u00ed, rehabilitov\u00e1n v roce 1957). Dal\u0161\u00ed d\u00edly vy\u0161ly v letech 1927 \u2013 1928, na p\u0159ekladech spolupracovala man\u017eelka Alisa, rozen\u00e1 von Vitte.<\/div>\n
Ha\u0161ek je humorista nejv\u011bt\u0161\u00edho form\u00e1tu a srovn\u00e1me-li ho s Cervantesem a Rabelaisem, nebude to snad pozd\u011bj\u0161\u00edm dob\u00e1m p\u0159ipadat p\u0159\u00edli\u0161 odv\u00e1\u017en\u00e9.<\/em><\/span><\/div>\n
Max Brod, 1926<\/div>\n
\"roman-gazeta.jpg\"<\/div>\n
Na reklam\u011b na rom\u00e1n je fotografie Maxe Pallenberga
z Piscatorovy berl\u00ednsk\u00e9 inscenace z roku 1928<\/strong><\/div>\n
V roce 1929 se objevil v moskevsk\u00e9m St\u00e1tn\u00edm nakladatelstv\u00ed, v edi\u010dn\u00ed \u0159ad\u011b Levn\u00e1 knihovna<\/em> (\u0421\u0435\u0440\u0438\u044f \u00ab\u0414\u0435\u0448\u0451\u0432\u0430\u044f \u0431\u0438\u0431\u043b\u0438\u043e\u0442\u0435\u043a\u0430 \u0413\u043e\u0441\u0438\u0437\u0434\u0430\u0442\u0430\u00bb<\/em> p\u0159eklad prvn\u00edho a druh\u00e9ho d\u00edlu rom\u00e1nu.<\/div>\n
\"ob\u00e1lka_levn\u00e9ho_vyd\u00e1n\u00ed.jpg\"<\/div>\n
(foto: web sammlung.ru)<\/div>\n
Z \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eil Pjotr Grigorjevi\u010d Bogatyrjov, (\u041f\u0451\u0301\u0442\u0440 \u0413\u0440\u0438\u0433\u043e\u0301\u0440\u044c\u0435\u0432\u0438\u0447 \u0411\u043e\u0433\u0430\u0442\u044b\u0440\u0451\u0301\u0432, 1893 Saratov – 1971 Moskva), vynikaj\u00edc\u00ed rusk\u00fd folklorista, liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdec, p\u0159ekladatel.<\/div>\n
Z\u00e1\u017eitkem byl pro mne Dobr\u00fd voj\u00e1k \u0160vejk, kter\u00e9ho jsem \u010detl v rusk\u00e9m, n\u011bmeck\u00e9m a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i francouzsk\u00e9m p\u0159ekladu. N\u00e1dhern\u00e9 d\u00edlo \u2013 p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak\u00e9 Francouzi naz\u00fdvaj\u00ed ‚p\u0159\u00edmou akc\u00ed‘.<\/em><\/span><\/div>\n
Ilja Erenburg, 1933<\/div>\n
Pjotr Grigorjevi\u010d Bogatyrjov, znalec \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, pob\u00fdval v \u010cSR v letech 1921\u20131939, zpo\u010d\u00e1tku jako spolupracovn\u00edk sov\u011btsk\u00e9 diplomatick\u00e9 mise, pozd\u011bji v archivech vyhled\u00e1val rossica pro moskevsk\u00e9 St\u00e1tn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed muzeum. Aktivn\u011b se \u00fa\u010dastnil v\u011bdeck\u00e9ho \u017eivota Pra\u017esk\u00e9ho lingvistick\u00e9ho krou\u017eku a byl jeho \u010dlenem. Od roku 1934 byl docentem etnografie a folkloristiky na Komensk\u00e9ho univerzit\u011b v Bratislav\u011b. Po\u010d\u00e1tkem roku 1940 se vr\u00e1til do SSSR, kde vedl moskevsk\u00fd \u00dastav etnografie. V 50. letech 20. stolet\u00ed byl obvin\u011bn z kosmopolitismu a upadl v nemilost, av\u0161ak posl\u00e9ze byl rehabilitov\u00e1n a stal se roku 1964 profesorem na MGU (Moskevsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed univerzita).<\/div>\n
\u0160vejk se nemohl zrodit jinde ne\u017e v \u010cech\u00e1ch za \u0161vejkovin rakousk\u00e9 vl\u00e1dy, ne\u017e v n\u00e1rod\u011b, kter\u00fd m\u011bl, musil j\u00edt a \u0161el um\u00edrat za lidi, do nich\u017e mu nic nebylo, za dynastii, kter\u00e9 se odjak\u017eiva posm\u00edval, za z\u00e1jmy, kter\u00e9 mu byly ciz\u00ed.<\/em><\/span><\/div>\n
Karel Van\u011bk, 1928<\/div>\n
P\u0159edmluvu k vyd\u00e1n\u00ed Bogatyrjovova p\u0159ekladu \u0160vejka napsal Vladimir Alexandrovi\u010d Antonov-Ovsejenko (\u0412\u043b\u0430\u0434\u0438\u043c\u0438\u0440 \u0410\u043b\u0435\u043a\u0441\u0430\u043d\u0434\u0440\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0410\u043d\u0442\u043e\u043d\u043e\u0432-\u041e\u0432\u0441\u0435\u0435\u043d\u043a\u043e, ukrajinsky \u0412\u043e\u043b\u043e\u0434\u0438\u043c\u0438\u0440 \u0410\u043d\u0442\u043e\u043d\u043e\u0432-\u041e\u0432\u0441\u0454\u0454\u043d\u043a\u043e (1883 \u010cernigov – 1938, v\u011bznice Butyrka, Moskva; ob\u011b\u0165 stalinsk\u00fdch repres\u00ed). Antonov-Ovsejenko byl vedouc\u00edm zastupitelstv\u00ed SSSR v \u010ceskoslovensku v letech 1924\u20131928.<\/div>\n
Ha\u0161ek je n\u00e1\u0161. Ha\u0161ek s neot\u0159esitelnou p\u0159esv\u011bd\u010divost\u00ed, se silnou, \u017ehavou nen\u00e1vist\u00ed, stav\u00ed na pran\u00fd\u0159 prohnil\u00fd pansk\u00fd bur\u017eoazn\u00ed sv\u011bt. \u010ceskoslovensk\u00e1 bur\u017eoazie nem\u00e1 r\u00e1da Ha\u0161ka, styd\u00ed se za n\u011bj jako za tajnou nemoc. Prolet\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010ceskoslovensko, prolet\u00e1\u0159sk\u00e1 inteligence z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta je na Ha\u0161ka hrd\u00e1 jako na jednoho ze sv\u00fdch nejlep\u0161\u00edch tv\u016frc\u016f.<\/em><\/span><\/div>\n
V. Antonov-Ovsejenko<\/div>\n
Podle sv\u011bdectv\u00ed Jurije Ty\u0148anova prohl\u00e1sil I.P.Pavlov, \u017ee \u0160vejk je jedin\u00e1 kniha, kterou byl v posledn\u00ed dob\u011b uchv\u00e1cen.<\/em><\/span><\/div>\n
Ji\u0159\u00ed Weil, 1935<\/div>\n
… jednu prosbu bych m\u011bl na Tebe: Mohla-li bys m\u011b poslat sem (na frontu ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky ve \u0160pan\u011blsku)<\/span> Dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka, to sov\u011btsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed. T\u0159eba\u017ee zde m\u00e1m n\u00e1ladu naprosto a docela ne\u0161vejkovskou, postr\u00e1d\u00e1m n\u011bkdy ten geni\u00e1ln\u00ed humor.<\/em><\/span><\/div>\n
dopis ze \u0160pan\u011blska, 1937<\/div>\n
V roce 1937 vy\u0161el v ru\u0161tin\u011b p\u0159eklad rom\u00e1nu jako Putov\u00e1n\u00ed \u0160vejka<\/em> (\u041f\u043e\u0445\u043e\u0436\u0434\u0435\u043d\u0438\u0439 \u0428\u0432\u0435\u0439\u043a\u0430<\/em>). Autorem byl profesor Loty\u0161sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity Viktor Grigorjevi\u010d \u010cernobajev (\u0412\u0438\u043a\u0442\u043e\u0440 \u0413\u0440\u0438\u0433\u043e\u0440\u044c\u0435\u0432\u0438\u0447 \u0427\u0435\u0440\u043d\u043e\u0431\u0430\u0435\u0432, DrSc., 1891 Feodosije – 1947 Riga). Nedosahoval \u00farovn\u011b p\u0159ekladu Bogatyrjova, stejn\u011b jako p\u0159eklad z roku 2001, kter\u00fd po\u0159\u00eddili pro nakladatelstv\u00ed F\u00e9nix (\u0424\u0435\u043d\u0438\u043a\u0441) Moskva V. Lavrovov\u00e1 a A. Fedorov.<\/div>\n
\u0160vejk je kouzeln\u00edk, kter\u00fd odhaluje a por\u00e1\u017e\u00ed degenerovan\u00fd sv\u011bt. Je to hrdina, kter\u00fd dovede d\u00e1t v\u00edru, \u017ee ne v\u0161e je ztraceno.<\/em><\/span><\/div>\n
Bohumil Hrabal<\/div>\n
P\u0159eklad Petra Grigorjevi\u010de Bogatyrjova byl v letech 1956 \u2013 2016 (podle rusk\u00e9 wikipedie \u041f\u043e\u0445\u043e\u0436\u0434\u0435\u043d\u0438\u044f \u0431\u0440\u0430\u0432\u043e\u0433\u043e \u0441\u043e\u043b\u0434\u0430\u0442\u0430 \u0428\u0432\u0435\u0439\u043a\u0430<\/em>) vyd\u00e1n v n\u00e1kladu, v\u00edce ne\u017e 5,3 mili\u00f3nu v\u00fdtisk\u016f, v\u011bt\u0161inou s ilustracemi Josefa Lady. Je vyd\u00e1v\u00e1n dodnes.<\/div>\n
Ji\u0159\u00ed Klapka<\/em><\/div>\n
Cit\u00e1ty vybr\u00e1ny z knihy Radko Pytl\u00edka \u0160vejk dob\u00fdv\u00e1 sv\u011bt<\/em>, Kruh Hradec Kr\u00e1lov\u00e9, 1983<\/div>\n
Ob\u00e1lky sou\u010dasn\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed \u0160vejka v Rusku<\/strong><\/div>\n
\n
\"sberatelsk\u00e9_vyd\u00e1n\u00ed.jpg\"<\/div>\n
\"vyd\u00e1n\u00ed_2019.jpg\"<\/div>\n<\/div>\n
\n
Sb\u011bratelsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed,\u00a0 2020
<\/strong><\/div>\n
Vyd\u00e1n\u00ed z roku 2019
<\/strong><\/div>\n<\/div>\n
\n
\"e-kniha_2013.jpg\"<\/div>\n
\"audiokniha_2023.jpg\"<\/div>\n<\/div>\n
\n
E-kniha, 2013
<\/strong><\/div>\n
Audiokniha, 2023
<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rom\u00e1n Jaroslava Ha\u0161ka Osudy dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl p\u0159elo\u017een\u00fd do 58\u00a0jazyk\u016f! Je nutno zkamen\u011bl\u00e9 pom\u011bry donutit k tanci t\u00edm, \u017ee se jim zazp\u00edv\u00e1 jejich vlastn\u00ed melodie. Karel Marx, 1843 Rom\u00e1n Jaroslava Ha\u0161ka Osudy dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl poprv\u00e9 vyd\u00e1v\u00e1n v letech 1921 – 1923 po jednotliv\u00fdch d\u00edlech. \u010ctvrt\u00fd, Ha\u0161kem\u2026 Read More: JOSEF \u0160VEJK V RUSKU »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-4888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4888","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=4888"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4888\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4915,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4888\/revisions\/4915"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=4888"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=4888"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=4888"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}