{"id":3111,"date":"2021-10-16T23:18:51","date_gmt":"2021-10-16T23:18:51","guid":{"rendered":"http:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=3111"},"modified":"2021-10-17T06:25:16","modified_gmt":"2021-10-17T06:25:16","slug":"xxxi-aksakovske-slavnosti-ufa24-25-9-2021-dokonceni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=3111","title":{"rendered":"XXXI. AKSAKOVSK\u00c9 SLAVNOSTI – UFA
24.-25. 9. 2021 (DOKON\u010cEN\u00cd)"},"content":{"rendered":"
Dlouholet\u00e1 vedouc\u00ed katedry jazykov\u00e9 p\u0159\u00edpravy MFF UK, PhDr. Alexandra K\u0159epinsk\u00e1, CSc., byla jako potomek rodu Aksakov\u00fdch ji\u017e podruh\u00e9 pozv\u00e1na na Aksakovsk\u00e9 slavnosti do Ufy.<\/strong><\/div>\n
(dokon\u010den\u00ed \u010dl\u00e1nku o XXXI.\u00a0<\/span>Aksakovsk\u00fdch slavnostech)<\/em><\/div>\n
8. Aksakovo (Buguruslansk\u00fd kraj) (\u0410\u043a\u0441\u0430\u043a\u043e\u0432\u043e)<\/strong><\/div>\n
Vesnice (d\u0159\u00edve Novo-Aksakovo nebo Znamenskoje) v Buguruslansk\u00e9m kraji Orenburgsk\u00e9 oblasti, prot\u00e9k\u00e1 zde \u0159eka Velk\u00e1 Buguruslanka (\u0411\u043e\u043b\u044c\u0448\u0430\u044f \u0411\u0443\u0433\u0443\u0440\u0443\u0441\u043b\u0430\u043d\u043a\u0430). Podle Rodinn\u00e9 kroniky S. T. Aksakova (v rom\u00e1nu nazv\u00e1na Novo-Bagrovo) byla vesnice zalo\u017eena r. 1767 jeho d\u011bdem (na\u0161\u00edm 9x prad\u011bdem) St\u011bpanem Michajlovi\u010dem (1724-1797), kter\u00fd sem p\u0159evedl sv\u00e9 nevoln\u00edky ze Simbirsk\u00e9 gubernie. Rouben\u00fd d\u016fm byl v 60. letech 20. stolet\u00ed rozebr\u00e1n na v\u00fdstavbu teletn\u00edk\u016f. V r. 1996 byl podle dobov\u00fdch fotografi\u00ed znovu postaven a v sou\u010dasnosti je v n\u011bm muzeum. V parkov\u00e9m are\u00e1lu muzea je \u0159\u00ed\u010dka a jez\u00edrko, p\u016fvodn\u00ed j\u00edvy, borovice a lipov\u00e1 alej. Chr\u00e1m ikony Matky Bo\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00ed naproti usedlosti byl zni\u010den ve 30. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed a v r. 1998 byl rekonstruov\u00e1n. Rodinn\u00e1 hrobka Aksakovov\u00fdch byla po \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci tak\u00e9 zni\u010dena. N\u00e1hrobn\u00ed kameny spisovatelov\u00fdch rodi\u010d\u016f a bratra byly v ned\u00e1vn\u00fdch letech vr\u00e1ceny na m\u00edsto, kde kdysi rodov\u00e1 hrobka byla.<\/div>\n
\"8_chram_W.jpg\"<\/div>\n
\"8_dum_W.jpg\"<\/div>\n
Chr\u00e1m ikony Matky Bo\u017e\u00ed<\/strong><\/div>\n
Rekonstruovan\u00e1 usedlost<\/strong><\/div>\n
\"8_kameny_W.jpg\"<\/div>\n
N\u00e1hrobn\u00ed kameny spisovatelov\u00fdch rodi\u010d\u016f a bratra Arkadije<\/strong><\/div>\n
9. Gra\u010dovka (\u0413\u0440\u0430\u0447\u0451\u0432\u043a\u0430)<\/strong><\/div>\n
Administrativn\u00ed a spr\u00e1vn\u00ed centrum okresu, kam spad\u00e1 Babincevo.
Gra\u010dovka m\u00e1 v\u00edce ne\u017e 11 tis\u00edc obyvatel.<\/div>\n
\"9_sestava_W.jpg\"<\/div>\n
Zleva naho\u0159e: Pavel Korovin – p\u0159edseda Aksakovsk\u00e9ho fondu Samarsk\u00e9 oblasti, Anatolij Kildja\u0161ov – spisovatel, Tatiana Petrova – v\u011bdeck\u00e1 pracovnice Aksakovsk\u00e9ho muzea v Uf\u011b, V\u011bra Lukna – \u0159editelka Gra\u010dovsk\u00e9ho muzea.
Zleva dole vedle m\u011b: Vladim\u00edr Alexandrovi\u010d Aravickij – historik ze Samary, Sergej Spiridonov – p\u0159edseda odd\u011blen\u00ed kultury Gra\u010dovsk\u00e9ho okresu.<\/strong><\/div>\n
\"9_tisk.jpg\"<\/div>\n
Z\u00e1stupci tisku – televizn\u00ed spole\u010dnost GTRK Orenburg a redaktorka novin Prizyv<\/strong><\/div>\n
V\u0161ichni m\u011b doprov\u00e1zeli p\u0159es Preobra\u017eenku do Babinceva, rodov\u00e9ho s\u00eddla babi\u010dky.<\/div>\n
10. Preobra\u017eenka (\u041f\u0440\u0435\u043e\u0431\u0440\u0430\u0436\u0435\u043d\u043a\u0430)<\/strong><\/div>\n
Vesnice v Buzuluck\u00e9m okrese zalo\u017een\u00e1 r. 1753 otcem historika a spisovatele Michailem Jegorovi\u010dem Karamzinem, po n\u011bm\u017e se zpo\u010d\u00e1tku jmenovala Michajlovka, pozd\u011bji Karamzino. Preobra\u017eenkou se stala po r. 1786 v souvislosti se stavbou chr\u00e1mu. Vesnic\u00ed prot\u00e9kala \u0159\u00ed\u010dka Karamzinka, kter\u00e1 se vl\u00e9vala do Konduzly (obt\u00e9kaj\u00edc\u00ed pansk\u00e9 s\u00eddlo v Babincevu).<\/div>\n
V Preobra\u017eence se 12.12.1766 narodil spisovatel a historik Nikolaj Michailovi\u010d Karamzin. V letech 1773-1774 rodina Karamzin\u016f odjela do Simbirsku (dnes Uljanovsk), proto\u017ee vesni\u010dan\u00e9 se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnili povst\u00e1n\u00ed Puga\u010deva. Po potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed \u017eil na rodinn\u00e9 usedlosti spisovatel\u016fv bratr Fjodor Michajlovi\u010d Karamzin (kmotr na\u0161eho praprad\u011bda Nikolaje Jakovlevi\u010de Babinceva). Fjodor Karamzin zde m\u011bl 330 nevoln\u00edk\u016f a 9600 ha p\u016fdy. M\u011bl 6 dcer a jedin\u00e9ho syna Nikolaje (nar. 1800), kter\u00fd se v r. 1833 ujal hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/div>\n
Na konci 19. stolet\u00ed \u017eilo ve vesnici 1196 obyvatel, dnes u\u017e jen 680. Projede se sem jen po poln\u00edch cest\u00e1ch, silnice do Preobra\u017eenky nevede.<\/div>\n
\"10_panstvi_W.jpg\"<\/div>\n
Zde st\u00e1val pansk\u00fd d\u016fm Karamzin\u016f, v pozad\u00ed dv\u011b st\u0159echy polorozbo\u0159en\u00e9ho chr\u00e1mu. <\/strong><\/div>\n
Chr\u00e1m dala postavit rodina Karamzin\u016f. Ve 20.letech 20.stolet\u00ed slou\u017eil chr\u00e1m jako skladi\u0161t\u011b.
V chr\u00e1mu byla tak\u00e9 rodov\u00e1 hrobka. Byli zde pochov\u00e1ni Fjodor Karamzin, jeho man\u017eelka Anfisa Petrovna a syn Nikolaj.<\/div>\n
\"10_deska_W.jpg\"<\/div>\n
\"10_socha_W.jpg\"<\/div>\n
Pam\u011btn\u00ed deska<\/strong><\/div>\n
Socha Nikolaje Michajiovi\u010de Karamzina<\/strong><\/div>\n
11. Babincevo (\u0411\u0430\u0431\u0438\u043d\u0446\u0435\u0432\u043e)<\/strong><\/div>\n
Za dob praprad\u011bda Nikolaje Jakovlevi\u010de bylo v Babincevu p\u0159es 160 nevoln\u00edk\u016f. V r. 1928 m\u011bla vesnice 37 dom\u016f a \u017eilo zde 87 mu\u017e\u016f a 109 \u017een. V r. 1937 m\u011blo Babincevo 238 obyvatel. V r. 1990 bylo ve vesnici 54 dom\u016f, v r. 2010 jen 13 dom\u016f se 40 obyvateli. V r. 2015 zde \u017eilo 15 lid\u00ed, dnes jen 10. Na domech jsou satelitn\u00ed ant\u00e9ny a p\u0159ed domy parkuj\u00ed auta z\u00e1padn\u00ed v\u00fdroby. Vesni\u010dan\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed nejnov\u011bj\u0161\u00ed modely mobiln\u00edch telefon\u016f.
Silnice sem nevede, jen poln\u00ed cesty, nen\u00ed zde ani tabule s n\u00e1zvem vesnice.<\/div>\n
Pansk\u00fd d\u016fm st\u00e1l stranou vesnice (asi 10 minut ch\u016fze) na vyv\u00fd\u0161enin\u011b, obklopen parkem a obt\u00e9k\u00e1n \u0159\u00ed\u010dkou Konduzlou, kter\u00e1 pobl\u00ed\u017e pramenila a v n\u00ed\u017e \u017eili bob\u0159i a vydry.
Stromy v parku okolo domu tu jsou dodnes, jako v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch. Ke ka\u017ed\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 usedlosti vedla ak\u00e1tov\u00e1 p\u0159\u00edjezdov\u00e1 alej. V parku vysazovali \u0161e\u0159\u00edky, l\u00edpy, borovice, neobvykl\u00e9 pro stepn\u00ed vegetaci.<\/div>\n
\"11_dum1_W.jpg\"<\/div>\n
\"11_dum2_W.jpg\"<\/div>\n
P\u016fvodn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd rouben\u00fd d\u016fm se z\u00e1klady z b\u00edl\u00fdch cihel m\u011bl 11 m\u00edstnost\u00ed – 9 obytn\u00fdch, 2 salony. Po \u0159\u00edjnov\u00e9 revoluci byl d\u016fm zabaven a byla zde z\u0159\u00edzena knihovna. Od r. 1937 zde byla \u0161kola, v 60. letech byly provedeny dal\u0161\u00ed stavebn\u00ed \u00fapravy. Dnes d\u016fm ji\u017e dlouhou dobu ch\u00e1tr\u00e1, \u0159\u00ed\u010dka vyschla a park zarostl.<\/div>\n
\"11_park_W.jpg\"<\/div>\n
\"11_staje_W.jpg\"<\/div>\n
Tady byl park, st\u00e1le jsou tu \u0161e\u0159\u00edky a l\u00edpy<\/strong><\/div>\n
… a tady st\u00e1valy st\u00e1je.<\/strong><\/div>\n
12. D\u011br\u017eavino (\u0414\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u0438\u043d\u043e)<\/strong><\/div>\n
Vesnice v Buzuluck\u00e9m okrese Orenburgsk\u00e9 oblasti. 75 km od nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice.
D\u011br\u017eavino bylo zalo\u017eeno v r. 1756 matkou b\u00e1sn\u00edka Gavrily Romanovi\u010de D\u011br\u017eavina a nazv\u00e1na podle p\u0159\u00edjmen\u00ed vlastn\u00edka. V r. 1772 postaven kostel ve jm\u00e9nu Smolensk\u00e9 ikony Matky Bo\u017e\u00ed.<\/div>\n
\"12_chram_W.jpg\"<\/div>\n
\"12_socha_W.jpg\"<\/div>\n
Socha Gavrilia Romanovi\u010de D\u011br\u017eavina byla slavnostn\u011b odhalena 27.7.2018 ke 175.v\u00fdro\u010d\u00ed b\u00e1sn\u00edkova narozen\u00ed.<\/div>\n
\"12_predaci_W.jpg\"<\/div>\n
\"12_inter_W.jpg\"<\/div>\n
S. Koly\u010dev m\u011b obdarov\u00e1v\u00e1 knihami
a otec Nikandr ikonou Smolensk\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed<\/strong><\/div>\n
Uvnit\u0159 chr\u00e1mu
\u00a0<\/strong><\/div>\n
13. Jazykovo (\u042f\u0437\u044b\u043a\u043e\u0432\u043e)<\/strong><\/div>\n
Vesnice Jazykovo (d\u0159\u00edve Bogorodskoje) a Strachovo v Samarsk\u00e9 oblasti jsou nerozlu\u010dn\u011b spjaty se \u0161lechtick\u00fdm rodem Aksakovov\u00fdch. Jazykovo pat\u0159ilo man\u017eelce Grigorije Aksakova, syna spisovatele, zat\u00edmco Aksakovovi m\u011bli usedlost v nedalek\u00e9m Strachovu.<\/div>\n
V Jazykovu je spole\u010dn\u00fd hrob, do n\u011bho\u017e byli v r. 1921 pochov\u00e1ni ti, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli hladem. Spolu s nimi byla pochov\u00e1na i obl\u00edben\u00e1 vnu\u010dka S. T. Aksakova Olga Grigorijevna Aksakovov\u00e1 (1848-1821), kter\u00e1 cel\u00fd \u017eivot ope\u010dov\u00e1vala a chr\u00e1nila liter\u00e1rn\u00ed a kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed spisovatele i jeho syn\u016f Ivana, Konstantina a Grigorije (sv\u00e9ho otce).<\/div>\n
Ze \u0161lechtick\u00e9 usedlosti zbyly pouze typick\u00e9 stromy a ke\u0159e (ak\u00e1ty, l\u00edpy, \u0161e\u0159\u00edky), ve vesnici bylo z\u0159\u00edzeno skromn\u00e9 muzeum Olgy Grigorijevny a rodu Aksakovov\u00fdch.<\/div>\n
\"13_muzeum1_W.jpg\"<\/div>\n
V muzeu Olgy Grigorijevny s Tatianou Petrovou a Anatolijem Kildja\u0161ovem<\/strong><\/div>\n
\"13_muzeum2_W.jpg\"<\/div>\n
14. Strachovo (\u0421\u0442\u0440\u0430\u0445\u043e\u0432\u043e)<\/strong><\/div>\n
Vesnice v Borsk\u00e9m okrese Samarsk\u00e9 oblasti le\u017e\u00ed v stepn\u00ed z\u00f3n\u011b na severov\u00fdchodn\u00edm b\u0159ehu Kutuluck\u00e9 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee.<\/div>\n
\"14_pohled_W.jpg\"<\/div>\n
Pohled na m\u00edsto, kde bylo panstv\u00ed Aksakovsk\u00e9ho rodu. Zde na mal\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b st\u00e1l pansk\u00fd d\u016fm,
byl tu park s \u0159\u00ed\u010dkou a vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e. Zachovaly se stromy, ak\u00e1tov\u00e1 alej a zbytky chr\u00e1mu.<\/strong><\/div>\n
\"14_chram1_W.jpg\"<\/div>\n
\"14_chram2_W.jpg\"<\/div>\n
Chr\u00e1m Sv. Nikolaje, kde na\u0161li archeologov\u00e9 v r. 2020 hrobku s ostatky \u010dlen\u016f rodiny Aksakovov\u00fdch, v\u010detn\u011b spisovatelova syna Grigorije Aksakova, b\u00fdval\u00e9ho gubern\u00e1tora Ufy, Samary a Orenburgu, a jeho \u017eeny Olgy. Na t\u011bchto v\u00fdzkumech se pod\u00edlel i m\u016fj pr\u016fvodce Pavel Korovin. Samarsk\u00fd Aksakovsk\u00fd fond pl\u00e1nuje rekonstrukci chr\u00e1mu, hrobky, usedlosti i parku.<\/div>\n
15. Samara (\u0421\u0430\u043c\u0430\u0440\u0430)<\/strong><\/div>\n
M\u011bsto le\u017e\u00ed na b\u0159ehu \u0159eky Volhy, bylo zalo\u017eeno v roce 1586 jako pevnost proti n\u00e1jezd\u016fm Tatar\u016f. M\u00e1 p\u0159es milion obyvatel. Mnoho zaj\u00edmav\u00fdch historick\u00fdch m\u00edst. \u0160li jsme v\u0161ak p\u0159edev\u0161\u00edm po stop\u00e1ch na\u0161eho rodu.<\/div>\n
Chr\u00e1m Nanebevzet\u00ed (\u0412\u043e\u0441\u043a\u0440\u0435\u0441\u0435\u043d\u0441\u043a\u0438\u0439 \u041a\u0430\u0444\u0435\u0434\u0440\u0430\u043b\u044c\u043d\u044b\u0439 \u0441\u043e\u0431\u043e\u0440) byl postaven ve 40. letech 19. stolet\u00ed. V sov\u011btsk\u00e9 epo\u0161e chr\u00e1m slou\u017eil jako skladi\u0161t\u011b obil\u00ed a byl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zni\u010den. V r. 1993 byl vr\u00e1cen c\u00edrkvi a restaurov\u00e1n. V r. 1903 zde byla k\u0159t\u011bna babi\u010dka Valeria Jakovlevna Babinceva.<\/div>\n
\"15_chram1_W.jpg\"<\/div>\n
\"15_inter_W.jpg\"<\/div>\n
Chr\u00e1m Nanebevzet\u00ed (\u0412\u043e\u0441\u043a\u0440\u0435\u0441\u0435\u043d\u0441\u043a\u0438\u0439 \u041a\u0430\u0444\u0435\u0434\u0440\u0430\u043b\u044c\u043d\u044b\u0439 \u0441\u043e\u0431\u043e\u0440)<\/strong><\/div>\n
Prvn\u00ed zased\u00e1n\u00ed \u0161lechtick\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed samarsk\u00e9 gubernie se konalo 18. 5. 1851 za p\u0159edsednictv\u00ed A. A. Putilova (tak\u00e9 n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edbuzn\u00fd). Tato t\u0159\u00edpatrov\u00e1 budova byla postavena v r. 1853. V prvn\u00edm pat\u0159e byl intern\u00e1t a pension pro d\u011bti chud\u00fdch d\u011bdi\u010dn\u00fdch \u0161lechtic\u016f, ve druh\u00e9m byl s\u00e1l, kancel\u00e1\u0159e a kancel\u00e1\u0159 pro p\u0159edsedu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, ve t\u0159et\u00edm bydlel on a jeho rodina. Na p\u0159ilehl\u00fdch pozemc\u00edch byly st\u00e1je, sklepy a prostor pro ko\u010d\u00e1ry. \u0160lechta vlastnila d\u016fm do r. 1918. Od 50. let 20. stolet\u00ed zde bydlely rodiny sov\u011btsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f. Byty jsou zde dodnes, av\u0161ak Aksakovsk\u00fd fond usiluje o odkoupen\u00ed budovy a zbudov\u00e1n\u00ed muzea.<\/div>\n
\"15_budova1_W.jpg\"<\/div>\n
\"15_budova2_W.jpg\"<\/div>\n
Budova \u0161lechtick\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed<\/strong><\/div>\n
Park S. T. Aksakova byl zbudov\u00e1n na m\u00edst\u011b, kde bydlel jeho syn Grigorij – gubern\u00e1tor Samary, a byl otev\u0159en v tomto roce. Syst\u00e9m font\u00e1n a sklen\u011bn\u00e9 panely jsou v\u011bnov\u00e1ny Aksakovov\u011b poh\u00e1dce \u010cerven\u00fd kv\u00edtek. V parku je souso\u0161\u00ed S. T. Aksakova, jeho syna Grigorije a vnu\u010dky Olgy.<\/div>\n
\"15_park_W.jpg\"<\/div>\n
\"15_fontana_W.jpg\"<\/div>\n
Park S. T. Aksakova<\/strong><\/div>\n
\"15_volha_W.jpg\"<\/div>\n
Volha<\/strong><\/div>\n
Alexandra K\u0159epinsk\u00e1<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dlouholet\u00e1 vedouc\u00ed katedry jazykov\u00e9 p\u0159\u00edpravy MFF UK, PhDr. Alexandra K\u0159epinsk\u00e1, CSc., byla jako potomek rodu Aksakov\u00fdch ji\u017e podruh\u00e9 pozv\u00e1na na Aksakovsk\u00e9 slavnosti do Ufy. (dokon\u010den\u00ed \u010dl\u00e1nku o XXXI.\u00a0Aksakovsk\u00fdch slavnostech) 8. Aksakovo (Buguruslansk\u00fd kraj) (\u0410\u043a\u0441\u0430\u043a\u043e\u0432\u043e) Vesnice (d\u0159\u00edve Novo-Aksakovo nebo Znamenskoje) v Buguruslansk\u00e9m kraji Orenburgsk\u00e9 oblasti, prot\u00e9k\u00e1 zde \u0159eka Velk\u00e1 Buguruslanka (\u0411\u043e\u043b\u044c\u0448\u0430\u044f \u0411\u0443\u0433\u0443\u0440\u0443\u0441\u043b\u0430\u043d\u043a\u0430). Podle Rodinn\u00e9 kroniky S.\u2026 Read More: XXXI. AKSAKOVSK\u00c9 SLAVNOSTI – UFA24.-25. 9. 2021 (DOKON\u010cEN\u00cd) »<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-3111","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3111","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=3111"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3111\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3187,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/3111\/revisions\/3187"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=3111"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=3111"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=3111"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}