{"id":2898,"date":"2021-08-24T06:58:08","date_gmt":"2021-08-24T06:58:08","guid":{"rendered":"http:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=2898"},"modified":"2022-12-06T13:06:03","modified_gmt":"2022-12-06T12:06:03","slug":"nova-publikace-cesi-na-strednim-uralu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=2898","title":{"rendered":"NOV\u00c1 PUBLIKACE \u201e\u010cE\u0160I NA ST\u0158EDN\u00cdM URALU\u201c"},"content":{"rendered":"<div style=\"text-align: center; margin: 20px 10px 20px 10px;\"><strong>NOV\u00c1 PUBLIKACE \u201e\u010cE\u0160I NA ST\u0158EDN\u00cdM URALU\u201c<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 5px 10px;\">Ned\u00e1vno vy\u0161la nov\u00e1 historiografick\u00e1 publikace \u201e\u0427\u0435\u0445\u0438 \u043d\u0430 \u0441\u0440\u0435\u0434\u043d\u0435\u043c \u0423\u0440\u0430\u043b\u0435\u201c\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>1)\u00a0<\/strong><\/sup><\/span>uralsk\u00e9ho autora Nikolaje Dmitrijeva, kter\u00fd dlouh\u00e1 l\u00e9ta p\u016fsobil jako vedouc\u00ed katedry historie Ruska na Uralsk\u00e9 feder\u00e1ln\u00ed universit\u011b v Jekat\u011brinburgu. Vedle bohat\u00e9 pedagogick\u00e9 \u010dinnosti se t\u00e9\u017e zab\u00fdv\u00e1 t\u00e9matem Ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v Rusku, vyd\u00e1vaje popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00e9 sborn\u00edky \u00ab\u0411\u0435\u043b\u0430\u044f \u0430\u0440\u043c\u0438\u044f \u2013 \u0411\u0435\u043b\u043e\u0435 \u0434\u0435\u043b\u043e\u00bb, kde mapuje p\u0159edev\u0161\u00edm ud\u00e1losti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Uralu. O d\u016fvod v\u00edc, aby se vedle zevrubn\u00e9ho popisu historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed zmi\u0148oval i o \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00edch, kter\u00e9 v\u00fdznamnou m\u011brou ovlivnily pr\u016fb\u011bh Ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, kdy v Jekat\u011brinburgu p\u016fsobila pobo\u010dka \u010cs. n\u00e1rodn\u00ed rady.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>1) \u0427\u0435\u0445\u0438 \u043d\u0430 \u0421\u0440\u0435\u0434\u043d\u0435\u043c \u0423\u0440\u0430\u043b\u0435: \u0414\u043c\u0438\u0442\u0440\u0438\u0435\u0432 \u041d\u0438\u043a\u043e\u043b\u0430\u0439 \u0418\u0432\u0430\u043d\u043e\u0432\u0438\u0447, 314 s., viz:<\/em><br \/><em> https:\/\/rusneb.ru\/catalog\/000199_000009_010274461\/<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: center; margin: 0px 10px 10px 10px;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/asociacerusistu.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/08\/kniha_cesinauralu_W.jpg\" alt=\"kniha_cesinauralu_W.jpg\" width=\"40%\" \/><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 5px 10px;\">Publikace, vyti\u0161t\u011bn\u00e1 na kvalitn\u00edm k\u0159\u00eddov\u00e9m pap\u00ed\u0159e dopln\u011bn\u00e1 o medailonky v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed, v\u010detn\u011b hojn\u00fdch dobov\u00fdch ilustrac\u00ed, ov\u0161em zab\u00edr\u00e1 \u0161ir\u0161\u00ed \u010dasov\u00e9 obdob\u00ed, po\u010d\u00ednaje obdob\u00edm cara Petra\u00a0I.\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>2)<\/strong><\/sup><\/span>, kdy se Rusko poprv\u00e9 otev\u00edralo Evrop\u011b, a\u017e po novou tradici sou\u010dasn\u00fdch \u010desko-rusk\u00fdch vztah\u016f\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>3)<\/strong><\/sup><\/span>, kdy byl op\u011bt obnoven \u010desk\u00fd konzul\u00e1t v uralsk\u00e9m Jekat\u011brinburgu. Na konci publikace je t\u00e9\u017e uveden bohat\u00fd seznam pou\u017eit\u00e9 literatury.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><em><span style=\"color: #800000;\">2) Ji\u017e tehdy znali v Rusku pojem \u201e\u010desk\u00e9 sklo\u201c.<\/span><\/em><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><em><span style=\"color: #800000;\">3) Mimochodem, p\u0159edmluvu napsal sou\u010dasn\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul \u010cR v Jekat\u011brinburgu Josef Mar\u0161\u00ed\u010dek.<\/span><\/em><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 10px 10px;\">Za pravd\u011bpodobn\u011b prvn\u00edho dolo\u017een\u00e9ho \u010cecha, kter\u00fd se shodou okolnost\u00ed stal i gubern\u00e1torem v Irkutsku, lze pova\u017eovat Franze Kli\u010dku, rod\u00e1ka z Klatov, kter\u00fd neb\u00fdvalou m\u011brou pozvedl tam\u011bj\u0161\u00ed kulturu a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, zakl\u00e1daje mj. \u0161koly i vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum. Mezi dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 osobnosti jist\u011b pat\u0159\u00ed Vasilij Vranickij\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>4)<\/strong><\/sup><\/span>, jedin\u00fd \u010cech mezi d\u011bkabristy\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>5)<\/strong><\/sup><\/span>, na n\u011bho\u017e dodnes vzpom\u00ednaj\u00ed v Jalutorovsku, kam byla do vyhnanstv\u00ed posl\u00e1na \u010d\u00e1st revolucion\u00e1\u0159\u016f. Samoz\u0159ejm\u011b nelze pominout profesora Franti\u0161ka Anton\u00edna Gerstnera, kter\u00fd se pod\u00edlel na v\u00fdstavb\u011b \u017eeleznic jak v Rakousku, tak i v Rusku, byv pozv\u00e1n jako odborn\u00edk samotn\u00fdm carem Nikolajem I. Mezi dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti, kter\u00e9 se zapsaly do historie Uralu, jist\u011b pat\u0159\u00ed i Michal Kotler, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd obchodn\u00edk s drah\u00fdmi kameny\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>6)<\/strong><\/sup><\/span>\u00a0p\u016fvodem z Turnova. V bou\u0159liv\u00e9m XIX.\u00a0stolet\u00ed p\u016fsobil v Jekat\u011brinburgu muzikant Jan Tich\u00e1\u010dek\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>7)<\/strong><\/sup><\/span>, jeden z prvn\u00edch dirigent\u016f nov\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho divadla. Na Urale t\u00e9\u017e p\u016fsobilo pov\u00edcero \u010desk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f jako nap\u0159\u00edklad Bohuslav Francevi\u010d Pinkava.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>4) Viz nap\u0159\u00edklad star\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed AVD revue.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>5) Proticarsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed z prosince (\u00ab\u0434\u0435\u043a\u0430\u0431\u0440\u044c\u00bb) 1825.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>6) Kotler prod\u00e1val do Ruska p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9 gran\u00e1ty z Turnovska.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>7) Tich\u00e1\u010dek a jeho potomci jsou poh\u0159beni na Michajlovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b nedaleko m\u00edsta, kde se t\u00e9\u017e nach\u00e1z\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00fd pam\u00e1tn\u00edk \u010ds. legi\u00ed v zahrani\u010d\u00ed.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 10px 10px;\">Dal\u0161\u00ed osobnosti jsou u\u017e spojeny s p\u016fsoben\u00edm tehdy je\u0161t\u011b \u010deskoslovansk\u00e9ho Sokola a jeho cvi\u010ditel\u016f, u\u010ditel\u016f t\u011blocviku\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>8)<\/strong><\/sup><\/span>, v presti\u017en\u00edch st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch po cel\u00e9m Rusku. Mnoz\u00ed z nich pak dobrovoln\u011b vstoupili do \u010ds. legi\u00ed jako nap\u0159\u00edklad pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010ds. gener\u00e1l Mat\u011bj N\u011bmec nebo p\u0159\u00edmo prototyp \u010destn\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka plukovn\u00edk Josef Ji\u0159\u00ed \u0160vec\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>9)\u00a0<\/strong><\/sup><\/span>.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>8) Jednalo se o zhruba stovku odborn\u00fdch u\u010ditel\u016f pot\u00e9, co byl car Nikolaj II. nad\u0161en ze zpr\u00e1v o Prvn\u00edm v\u0161eslovansk\u00e9m v\u0161esokolsk\u00e9m sletu v Praze r. 1908.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>9) Jeho mu\u010dednickou smrt popsal nap\u0159\u00edklad v stejnojmenn\u00e9m heroick\u00e9m dramatu (Plukovn\u00edk \u0160vec) Rudolf Medek.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 10px 10px;\">Podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st publikace je pak v\u011bnov\u00e1na pr\u00e1v\u011b p\u016fsoben\u00ed \u010ds. legi\u00ed na Urale a v Rusku, v\u010detn\u011b jejich obchodn\u011b-hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010dinnosti, kterou se t\u00e9\u017e zab\u00fdvali jako p\u0159edch\u016fdci pozd\u011bj\u0161\u00edho \u010ds. diplomatick\u00e9ho zastoupen\u00ed\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>10)<\/strong><\/sup><\/span>. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti je ov\u0161em t\u0159eba za\u0159adit i tragickou smrt kapit\u00e1na \u010ds. vojska na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Jekat\u011brinburgu\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>11)<\/strong><\/sup><\/span>. M\u00edsto toho, aby byla vedena intenzivn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed o spolupr\u00e1ci mezi vznikaj\u00edc\u00ed nesov\u011btskou ruskou vl\u00e1dou a p\u0159edstaviteli \u010ceskoslovenska, byl vyhl\u00e1\u0161en t\u0159\u00eddenn\u00ed \u010ds. st\u00e1tn\u00ed smutek. A\u0165 u\u017e bychom dobovou reakci \u010ds. strany pova\u017eovali za v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b adekv\u00e1tn\u00ed v ji\u017e tak dost nerv\u00f3zn\u00ed situaci v dob\u011b obecn\u00e9ho n\u00e1stupu Rud\u00e9 arm\u00e1dy, nedo\u0161lo tak v sbl\u00ed\u017een\u00ed v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch stran, co\u017e mohlo m\u00edt ve sv\u00e9m d\u016fsledku i vliv na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Ani tentokr\u00e1t se toti\u017e \u010ds. vojsko\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>12)\u00a0<\/strong><\/sup><\/span> nehodlalo vm\u011b\u0161ovat do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed Ruska.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>10) Nap\u0159\u00edklad v Jekat\u011brinburgu byla pobo\u010dka \u010cSNR transformov\u00e1na v jeden z prvn\u00edch \u010ds. konzul\u00e1t\u016f na sv\u011bt\u011b pod veden\u00edm Jind\u0159icha Holny.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 0px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>11) K tragick\u00e9 konfrontaci osobn\u00ed str\u00e1\u017ee admir\u00e1la Kol\u010daka a \u010ds. kpt. V\u00e1clavem Tich\u00fdm do\u0161lo 16. \u00fanora 1919.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>12) P\u0159esn\u011bji tato \u010d\u00e1st \u010ds. vojska, do\u010dasn\u011b se nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na \u00fazem\u00ed rozbou\u0159en\u00e9ho Ruska.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 10px 10px;\">V posledn\u00ed kapitole je pak stru\u010dn\u011b nast\u00edn\u011bna historie \u010ds. konzul\u00e1tu v Jekat\u011brinburgu r. 1919, kter\u00fd se zab\u00fdval jak evakuac\u00ed \u010ds. vojska a v\u00fdstavbou pam\u00e1tn\u00edk\u016f, tak mezin\u00e1rodn\u00ed obchodn\u00ed \u010dinnost\u00ed. K p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm povinnostem konzula pat\u0159ilo mj. odd\u00e1v\u00e1n\u00ed gener\u00e1la Radoly Gajdy\u00a0<span style=\"line-height: 0; color: #800000;\"><sup><strong>13)<\/strong><\/sup><\/span>\u00a0s m\u00edstn\u00ed krasavic\u00ed Jekat\u011btrinou Permjakovou a jeho pobo\u010dn\u00edka plukovn\u00edka Hus\u00e1rka s p\u016fvabnou Alevtinou Prokurorskou.<\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 15px 10px; font-size: 13px;\"><span style=\"color: #800000;\"><em>13) Gajda spole\u010dn\u011b s man\u017eelkou Jekat\u011brinou jsou poh\u0159beni na Ol\u0161anech v Praze.<\/em><\/span><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 20px 10px;\">Jist\u011b v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e pot\u011b\u0161\u00ed z\u00e1jem rusk\u00e9ho autora o \u010desko-rusk\u00e9 historick\u00e9 t\u00e9ma, obzvl\u00e1\u0161t\u011b pak v dne\u0161n\u00ed dob\u011b, kdy bohu\u017eel z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f do\u0161lo k do\u010dasn\u00e9mu ochlazen\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch kulturn\u00edch vztah\u016f.<\/div>\n<div style=\"text-align: center; margin: 0px 10px 15px 10px;\"><a href=\"https:\/\/www.mzv.cz\/yekaterinburg\/cz\/kultura_a_skolstvi\/cesi_v_jekaterinburgu\/historie_cechu_na_urale.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"><strong>Historie \u010cech\u016f na Urale &#8211; str\u00e1nky Gener\u00e1ln\u00edho konzul\u00e1tu \u010cR v Jekat\u011brinburgu<\/strong><\/a><\/div>\n<div style=\"margin: 0px 200px 30px 200px; text-align: center; border-bottom: 1px solid navy; padding-bottom: .3em;\">\u00a0<\/div>\n<div style=\"text-align: center; margin: 0px 10px 10px 10px;\"><strong>Jekat\u011brinburg v obrazech mal\u00ed\u0159e \u010ds. legi\u00ed\u00ed Jind\u0159icha Vl\u010dka<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align: justify; margin: 0px 10px 10px 10px;\"><strong><em>Jind\u0159ich (Jindra) Vl\u010dek (1885\u20131968)<\/em><\/strong>, obrazov\u00fd kronik\u00e1\u0159 rusk\u00fdch legi\u00ed, rod\u00e1k z Mal\u00e9 Skalice, absolvent Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161koly ve V\u00eddni a Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze (prof. H. Schwaiger). Jako voj\u00e1k rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1dy byl kr\u00e1tce po sv\u00e9 mobilizaci v roce 1914 na rusk\u00e9 front\u011b zran\u011bn a v roce 1915 zajat. V zajet\u00ed a pozd\u011bji v \u010desk\u00fdch legi\u00edch na Rusi (1918\u20131920) kreslil a maloval. Boje v prvn\u00ed linii, momentky ze \u017eivota zajatc\u016f, v\u00e1le\u010dn\u00e1 boji\u0161t\u011b, portr\u00e9ty legion\u00e1\u0159\u016f, m\u011bsta jimi\u017e proch\u00e1zeli i strastiplnou cestu zp\u011bt do vlasti.<\/div>\n<div style=\"text-align: center; margin: 0px 10px 20px 10px;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/asociacerusistu.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/08\/vlcek_celek_W.jpg\" alt=\"vlcek_celek_W.jpg\" width=\"95%\" \/><\/div>\n<div style=\"text-align: right; margin: 0px 10px 50px 10px;\">RK<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>NOV\u00c1 PUBLIKACE \u201e\u010cE\u0160I NA ST\u0158EDN\u00cdM URALU\u201c Ned\u00e1vno vy\u0161la nov\u00e1 historiografick\u00e1 publikace \u201e\u0427\u0435\u0445\u0438 \u043d\u0430 \u0441\u0440\u0435\u0434\u043d\u0435\u043c \u0423\u0440\u0430\u043b\u0435\u201c\u00a01)\u00a0uralsk\u00e9ho autora Nikolaje Dmitrijeva, kter\u00fd dlouh\u00e1 l\u00e9ta p\u016fsobil jako vedouc\u00ed katedry historie Ruska na Uralsk\u00e9 feder\u00e1ln\u00ed universit\u011b v Jekat\u011brinburgu. Vedle bohat\u00e9 pedagogick\u00e9 \u010dinnosti se t\u00e9\u017e zab\u00fdv\u00e1 t\u00e9matem Ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v Rusku, vyd\u00e1vaje popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00e9 sborn\u00edky \u00ab\u0411\u0435\u043b\u0430\u044f \u0430\u0440\u043c\u0438\u044f \u2013 \u0411\u0435\u043b\u043e\u0435 \u0434\u0435\u043b\u043e\u00bb, kde mapuje\u2026 <span class=\"read-more\"><a href=\"https:\/\/asociacerusistu.cz\/?p=2898\">Read More: NOV\u00c1 PUBLIKACE \u201e\u010cE\u0160I NA ST\u0158EDN\u00cdM URALU\u201c &raquo;<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-2898","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2898","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2898"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2898\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4307,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2898\/revisions\/4307"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2898"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2898"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asociacerusistu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2898"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}