PANÍ BOŽENA TO ZAŘÍDÍ

By | 4.2.2020
K 200. výročí narození Boženy Němcové
mantila_n2.jpg
Je vetchý již, moaré vybledává,
utichl houslí zvuk a vůně vyvály.
Je přeludem, když se mi někdy zdává,
že krásně oči dvě se za ním usmály.
Jaroslav Seifert – Vějíř Boženy Němcové
PANÍ BOŽENA TO ZAŘÍDÍ
Dodnes s jistotou nevíme kdo byli její rodiče. Podle fantastických teorií byli z otcovství podezíráni car Alexandr I., knížata Metternich a Taleyrand, hrabě Clam–Martinic, nebo dokonce španělský malíř Francisko Goya. Ona považovala za své rodiče Terezii a Jana Panklovy. Božena Němcová – největší česká spisovatelka. Vedle děl Babička, V zámku a podzámčí, Divé Báry, českých pohádek a slovenských pohádek a pověstí se vyznala ze své lásky ze Slovensku ve Vzpomínkách z cesty po Uhrách, Obrazech ze života slovenského nebo například v Krajích a lesích na Slovensku.
Jako datum narození uváděla, podle svého rodného listu 4. únor roku 1820. Pochybuji – v době jejího dětství chodily děti do školy hned po dovršení šesti let a nastupovaly do školy v průběhu celého školního roku, nikoliv pouze 1. září. Barunka začala chodit do školy 2. května 1824 o čem je záznam v dochované třídní knize, Zdůrazňuji začala chodit – ráno do školy, odpoledne ze školy – ze dvora Ratibořického zámku do České Skalice. Prošel jsem si tu cestu o dovolené – 4 km tam, 4 km zpět – to nemohlo ujít čtyřleté dítě, ale třeba je vozili… V Muzeu Boženy Němcové v České Skalici byl báječný ředitel Mgr. Milan Horký se kterým jsme si povídali od poledne až do soumraku. Ukazoval mi staré album fotografií z Oděsy, které mohl pořídit syn Boženy Němcové Jaroslav.
V představení, nazvaném Erben zpívá rusky, Puškin zase česky a Němcová – tak i tak, jsem zmiňoval, že po smrti matky odjel Jaroslav Němec do Ruska jako fotograf. Pak působil jako učitel kreslení a rýsování, později inspektor, gymnázia v carské Oděse a ředitel lyceí v Rovně a ve Vinnici. V roce 1895 byl, jako uznávaný oborník na ovocnářství, vyslán carskou vládou na studijní cestu do Severní Ameriky a Kanady. Z této cesty vytěžil dodnes citovaný téměř 400 stránkový spis.
Pan ředitel Horký mi tehdy na jaře roku 2012 doporučil výborný dvouhodinový dokument o životě a díle Boženy Němcové, který u příležitosti 150. výročí úmrtí připravila dlouholetá redaktorka Českého rozhlasu, dr. Milena Štráfeldová. V srpnu 2012 zavedla reportáž paní Štráfeldovou do Orlických hor za dětmi Volyňských Čechů, které byly na ozdravném pobytu na Pastvinské přehradě. Děti vyprávěly jak se jim v Čechách líbí a také vzpomenuly moje podvečerní písničkové představení Erben zpívá rusky, Puškin zase česky a Němcová – tak i tak.
Božena_Němcová_s_dětmi_roku_1852.jpg
Božena Němcová s dětmi roku 1852
„Vy se zabýváte Jaroslavem? Já se zas věnuji Doře“, řekla mi paní Štráfeldová, „a napsala jsem monodrama Osamělé večery Dory N.“. Během studia materiálů k dokumentu o Boženě Němcové jí zaujala postava dcery Theodory, která je vlastně nejméně známým dítětem slavné spisovatelky. Žila s matkou až do její smrti, byla tedy nejbližším svědkem jejího života a mnoha problémů, které ho provázely. Tak, díky Jaroslavovi a Doře, ale hlavně díky Boženě, se ve správný čas a na správném místě naše cesty poprvé setkaly.
deti_BN_G.jpg
Děti Boženy Němcové – Karel, Dora a Jaroslav
A hned za pár dnů znovu, už v Praze, před rozhlasovým mikrofonem. Nahráli jsme pořad o českých muzikantech v Rusku, s některými se Božena Němcová znala osobně, a já dostal text hry o Doře. Zaujala mne natolik, že jsme se domluvili na knižním vydání s názvem Dora, monolog dcery Boženy Němcové. Slíbil jsem vytvořit obálku a napsat doslov. V listopadu 2012 byla slavná premiéra hry ve studiu Divadla pod Palmovkou. Doru hrála zajímavá mladá herečka Marta Sovová a každé další představení bylo vyprodáno. Na premiéře byla dr. Milena Secká z Náprstkova muzea a navrhla uskutečnit představení hry i knihy muzeu v původních prostorách knihovny Amerického klubu dam. Povedlo se, bylo to skvělé. Tehdy jsem poprvé slyšel úsloví „Božena to zařídí“. Opravdu, už toho zařídila dost a navíc: “Paní Mileno, pro rozhlasové zpracování by se mi líbila Táňa Medvecká.“ Nazítří: „Pane Jiří, dnes v noci jsem se s ní potkala v metru, ví o čem je řeč, souhlasí“. To zařídila paní Božena. A pak jsem si vzpomněl, že vlastně jedna moje vzdálená jičínská prateta vzpomínala na Doru jako na trpělivou učitelku ručních prací, která jí toho moc naučila. Viděl jsem ta podivuhodná vyšívání, ten ornament malovaný dechem na něžné pavučince na ty ledové květy v létě a slyšel tichou krajkovou písničku: „Jak na okně se sráží pára, jak lehký vzdech po vůni jara, tak přešla s tichou vážnou lící.“ Zvláštní.
Knihu Dora, monolog dcery Boženy Němcové vydalo nakladatelství Práh. Na křtu knihy v tehdejším slovenském ART KLUBU hovořila autorka knihy, paní Milena Štráfeldová, ukázky ze hry interpretovala Marta Sovová a po ní vystoupili vážení kmotři: největší znalkyně díla BN profesorka Jaroslava Janáčková, PhDr. Emil Charous, vynikající literární vědec a Vladimír Kavčiak, režisér televizního filmu o BN – Ako listy jedného stromu z roku 1979. Rozhlasová premiéra hra se uskutečnila 7. dubna 2013. Za půl roku na to získala paní Táňa Medvecká na Mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia cenu Thalie za monodrama Osamělé večery Dory N. Bylo to vůbec poprvé, co se rozhlasová Thalie udělovala.
Pěkně to paní Božena zařídila.
Jiří Klapka
P.S.
Za čas jsem se seznámil s ing. Otakarem Hlaváčkem, který mne požádal o knihu.
„Víte, můj pradědeček byl posledním milencem BN.“
„Hanuš Jurenka?“
„Ano, maminka se za svobodna jmenovala Jurenková. Jméno B.N. se u nás doma vyslovovalo jen šeptem.“
Po dlouhé době jsem se v Bohumíně potkal s jednou výtečnou recitátorkou, která už sama připravuje studenty na vystoupení v Puškinově památníku.
„Jak se teď, Ivo, jmenuješ?“
„Jurenková.“
„A není tvůj manžel potomek doktora Hanuše Jurenky?“
„Je a navíc je taky doktor!“
* * *
S monodramatem o životě dcery Boženy Němcové vystupuje Marta Falvey Sovová dodnes, v Jihočeském divadle hraje Doru v režii Jany Kališové Jaroslava Červenková a v havlíčkobrodském Adivadle v režii Františka Štibora Ludmila Honzová. Rozhlasové nastudování s Taťjanou Medveckou bude ještě pět dní k poslechu.
Na motivy pohádky Boženy Němcové O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku napsal vynikající slovenský básník a překladatel Ľubomír Feldek libreto a texty písní k slavnému slovenskému muzikálu Princ a Večernica, který v sezóně 2012/20013 uvedla bratislavská Nová scéna.
Pohádky Boženy Němcové zařadila do své knihy Velká sbírka pověstí, pohádek a mýtů západních Slovanů (Большое собрание преданий, сказок и мифов западных славян) moje milá kamarádka, ruská spisovatelka a znamenitá překladatelka Galina Lifšic-Artěmjevová. Sbírka vyšla na podzim roku 2018 v jednom z největších moskevských nakladatelství ЭКСМО, má téměř osm set stran. a byla velmi dobře přijata.
Vedle děl Karla Jaromíra Erbena, Jana Nerudy, Adolfa Weniga, Matěje Mikšíčka a dalších je Božena Němcová zastoupena sedmnácti pohádkami z nichž je sedm slovenských. Křest knihy uskutečnil v Praze, Plzni, Karlových Varech a v Moskvě u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Do ruštiny bylo přeloženo celé dílo Boženy Němcové, nejčastěji pohádky. Některé jsou dokonce prostředníkem při výuce češtiny.
* * *
Božena Němcová se narodila 4.2.1820
Dora Němcová zemřela 6.2.1920
* * *
Pro zajímavost přikládám doslov ke knize Dora, monolog dcery Boženy Němcové.

Napsat komentář